Václav Binovec

Obrazok
    

Celkové hodnotenie

0.0/10 (0 hlasů)

Herec, Režisér,  

Narodený: 18.9.1892

Zemřel: † 29.2.1976

Miesto Narodenia: Praha, Rakousko-Uhersko,

Miesto úmrtí: Praha, Československo

 

...více

Životopis

Václav Binovec se narodil 12. září 1892 v Praze jako první syn drogisty z Poříční ulice. Odmaturoval na karlínské reálce a krátce studoval farmacii na univerzitě. Více ho však přitahovalo umění a film. Měl nadaní na jazyky a odjel na zkušenou po Evropě a USA (1911 – 1912), kde získával zkušenosti z filmových ateliérů. Pod pseudonymem W. (Willy) T. Bronx založil v roce 1918 vlastní ateliéry, produkční a distribuční firmu Wetebfilm. Do Československa dokonce distribuoval sovětské filmy.

Jeho firma do zániku v polovině 20. let vyráběla různé dobrodružné kosmopolitní dramata, komedie i melodrama, ke kterým psal scénáře a režíroval je. Hlavní hrdinkou těchto filmů byla Binovcova oblíbenkyně a milenka Suzanne Marwille (vl. jm. Marta Schöllerová; 1895 – 1962), pro kterou vymyslel cizojazyčně znějící pseudonym. Oběma tvůrcům se později narodila dcera Marta Fričová (1914 – 1993). Z vyprodukovaných filmů (…A VÁŠEŇ VÍTĚZÍ, OŠÁLENÁ KOMTESA ZUZANA, SIVOOKÝ DÉMON, BORGA, EVIN HŘÍCH, ZA SVOBODU NÁRODA, IRČIN ROMÁNEK I. a II., MARWILLE DETEKTIVEM, ADAM A EVA, VYZNAVAČI SLUNCE apod.) je nejvýznamnější drama DĚVČE Z PODSKALÍ (1922).

Po roce 1930 točil různé mdlé a sentimentální komedie a sladkobolné dramata typu PEPINA REJHOLCOVÁ, ŽENA, KTERÁ VÍ CO CHCE, POLIBEK VE SNĚHU, NAŠE XI., ZE VŠECH JEDINÁ, JARKA A VĚRA, NEVINNÁ, PÍSEŇ LÁSKY či DCERUŠKA K POHLEDÁNÍ. Značného úspěchu dosáhl snímky, kde hrál jeho „objev“ Zdeňka Sulanová (LÍZIN LET DO NEBE, BLÁHOVÉ DĚVČE, LÍZINO ŠTĚSTÍ a MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ).

Jeho nejvýznamnějšími projekty se staly válečná dramata JÍZDNÍ HLÍDKA (1936) a PORUČÍK ALEXANDER RJEPKIN (1937) a tragikomedie MĚSTEČKO NA DLANI (1942) podle románu Jana Drdy. Natočil rovněž reklamy ZÁHADNÝ HOST (1942), PŮLNOČNÍ SEN (1942) a STÍN (1944). V roce 1945 Binovec roztočil melodrama BLUDNÁ POUŤ (kde opět hrála Zdeňka Sulanová). Konec války mu však znemožnil film dokončit, a tak nedokončená BLUDNÁ POUŤ zůstává posledním Binovcovým snímkem v naší kinematografii. Z důvodů jeho válečných provinění se k filmu již nevrátil.

Jako herec se na plátně zjevil čtyřikrát ve svých němých filmech (…A VÁŠEŇ VÍTĚZÍ, TITIMEKŮV NÁHRDELNÍK, SIVOOKÝ DÉMON a ULIČKA HŘÍCHU A LÁSKY) a v jedné zvukové Cikánově komedii KOMEDIANTSKÁ PRINCEZNA (1936), kde se uvedl jako host na večírku.

Binovec se čile uplatňoval i v organizační sféře českého filmu. Ve dvacátých letech založil hereckou filmovou školu a byl ředitelem půjčovny filmů. Ve 30. letech se stal předsedou Československé filmové unie (1933 – 1939) a místopředsedou Českomoravského filmového ústředí (1939 – 1941). Za války se však zaplet s nacisty, se kterými se důvěrně stýkal, byl členem několika organizací a dokonce Němcům udával (měl prý udat samotného Karla Hašlera, který byl umučen v koncentračním táboře Mauthausen).

Po roce 1945 byl zatčen a v letech 1946 – 1948 oprávněně vyšetřován z kolaborace. Nakonec byl obviněn ze zločinů proti státu a ze zločinu udavačství. Byl odsouzen ke třem letům vězení, které si odpykal v pracovních oddílech a byla mu zabavena třetina majetku. Po propuštění 7. listopadu 1949 (do trestu mu byla započítána i vyšetřovací vazba) se živil jako závozník a byl sledován i vyslýchán StB. Žil na okraji chudoby a 24. července 1966 se synem Viktorem Binovcem (*1948) emigroval do Západního Německa pod záminkou návštěvy synovce.

V Německu předpokládal, že si, za spolupráce Miloše Havla a režiséra J. A. Holmana, najde práci a bude působit v rádiu Svobodná Evropa. Zjistil, že znovu začínat nemá smysl a opět se vrátil do Prahy. Spolupracoval s Československým filmovým ústavem (byl například členem Identifikační komise a také se podílel na vzniku knížky „Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1930“). Navštěvoval kino Illusion a stýkal se s několika přáteli. Velmi se mu stýskalo po filmové práci. V Praze zemřel 29. února 1976 ve věku nedožitých osmdesáti osmi let. Přese všechny okolnosti je Binovec významným průkopníkem českého filmu. Jeho osudy se podrobně zabýval také Stanislav Motl.
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.