Rolf Hansen

Rolf Hansen se narodil 12. prosince 1904 v Ilmenau (Durynsko). Velmi brzy přerušil studia práv, aby se věnoval herecké kariéře. Získal angažmá v Národním divadle ve Výmaru, kde působil v letech 1927-1929. Jeho hereckou kariéru však náhle ukončila autonehoda, ze které si Hansen odnesl doživotní poruchu řeči. Tato osudová rána ho přivedla k filmu, kde začínal jako střihač, ale velmi brzy dostal příležitost režírovat krátkometrážní film DAS SCHOENHEITSFLECKCHEN (1936).

Od té doby byl Hansen považován za mladý řežijní talent. V roce 1938 natočil další film DAS LEBEN KANN SO SCHOEN SEIN. Krátce po slibné premiéře ve Vídni byl však film zakázán s argumentem, že sabotuje nacistickou politickou linii. Tento zákaz také znamenal konec Hansenových uměleckých ambic.

V roce 1939 režíroval laciný a nepříliš ambicozní SOMMER, SONNE, ERIKA, který zaznamenal překvapivý finanční úspěch. Tento úspěch Hansenovi pomohl k třem velkofilmům s tehdejší hvězdou Zarah Leander. To však mělo také za následek, že se zcela podvolil požadavkům svých nacistických chlebodárců, neboť jeho experimentální ambice, které ukázal ve svých prvních dvou filmech, nebyly ani žádány, ani dovoleny.

Vrcholem Hansenovy režijní kariéry byl film DIE GROSSE LIEBE z roku 1942. Za což vděčí také hvězdnému hereckému obsazení filmu (Zara Leander, Viktor Staal, Grete Weiser). Film zaznamenal obrovský úspěch. Po roce 1945 natočil Hansen ještě zhruba 13 filmů, žádný z nich však již nevzbudil větší pozornost.

Manchester "Indyi" United