Herec
2014Seriál - Dokumentární
2011
Film - Dokumentární
2009
Seriál - Dokumentární
2008
Křižovatky režiséra Antonína Kachlíka
Film - Dokumentární
2000
Seriál - Dokumentární, Životopisný
1984
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1969
Film - Komedie, Drama
Režisér
1987Film - Pohádka
1986
Film - Drama
1984
Film - Drama
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1982
Film - Poetický, Drama, Historický
1980
Film - Psychologický, Drama
1979
Film - Psychologický, Drama
1978
Film - Psychologický
1977
Film - Drama
1976
Film - Komedie, Historický
1974
Film - Drama, Historický
Film - Komedie
1973
Film - Psychologický, Drama
Film - Drama, Historický
1972
Film - Rodinný, Drama
1971
Film - Pohádka
1969
Film - Komedie, Drama
1966
Film - Krimi, Drama
1964
Třiatřicet stříbrných křepelek
Film - Psychologický
1963
Film - Psychologický, Drama
1962
Film - Hudební, Komedie
1961
Film - Drama
1949
Film - Krátkometrážní
Scenárista
1979Film - Psychologický, Drama
1977
Film - Drama
1973
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1972
Film - Rodinný, Drama
1969
Film - Komedie, Drama
1966
Film - Krimi, Drama
1963
Film - Psychologický, Drama
1962
Film - Hudební, Komedie
1961
Film - Drama
Host
2002Seriál - Dokumentární
Již jako gymnazista inklinoval k levicové politice a vstoupil do Komunistické strany, po maturitě byl totálně nasazen v Německu, odkud utekl v roce 1943 a pracoval v odboji. Po válce krátce pracoval na ministerstvu informací, zároveň v letech 1945-1946 studoval na Vysoké škole politoligické, odkud v roce 1946 přešel na FAMU a vystudoval zde obor režie. V letech 1950-1956 pak působil jako režisér a dramaturg v Divadle pracujících ve Zlíně, v roce 1956 začal pracovat jako pomocný režisér na Barrandově, od roku 1960 byl samostatným režisérem. V letech 1971-1992 byl profesorem na katedře režie na FAMU.
Filmografie Antonína Kachlíka čítá dvacet titulů různorodých kvalit. Jeho celovečerní debut ČERVNOVÉ DNY (1961) prošel kiny bez většího zájmu. Většího ohlasu dosáhl hudební film BYLO NÁS DESET (1963), jehož význam tkví mimo jiné v objevení Olgy Schoberové. Širšího úspěchu dosáhl Kachlík až se svou smutnou komedií JÁ, TRUCHLIVÝ BŮH (1969), která vznikla na námět Milana Kundery. Pohádka BAJAJA (1971) byla oceněna na filmovém festivalu v Benátkách. Další Kachlíkovy ze 70. let sbíraly ocenění na domácích soutěžích a festivalech, nebylo to však dáno uměleckými kvalitami, jako spíše politickou angažovaností režiséra (filmy MY, ZTRACENÝ HOLKY, 1972; JEZDEC FORMULE RISK, 1973; ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ, 1973), zvláště se to pak týká oslavné ódy na Klementa Gottwalda ve filmu DVACÁTÝ DEVÁTÝ (1974).
Společenskou angažovaností se vyznačovaly také filmy s venkovskou tématikou, nepříliš zdařilý byl i pokus o zfilmování románu Vladimíra Párala (RADOST AŽ DO RÁNA, 1978). Dodnes zapadly také další filmy z 80. let, jimž k zapomnění navíc pomáhá účast méně známých herců. Poslední prací Antonína Kachlíka byla pohádka O ZATOULANÉ PRINCEZNĚ (1987), která vznikla jako zakázka ke 100. výročí narození Josefa Lady.
Uměleckou dráhu Antonína Kachlíka v návaznosti na jeho politické angažování a společensky protežované filmy doprovázela také řada vyznamenání. Získal vyznamenání Za vynikajicí práci, Řád práce, byl také laureátem státní ceny Klementa Gottwalda a v roce 1976 byl jmenován zasloužilým umělcem. Další vyznamenání navazovala na jeho činnost v odboji, mj. byl předsedou Svazu bojovníků za svobodu a členem Svazu totálně nasazených. K tématice totálního nasazení natočil také dokumentární film Co bylo totální nasazení, který byl oceněn na festivalu krátkých filmů v Oberhausenu.
S manželkou Květoslavou, rozenou Houdlovou, má jednu dceru.