Herec
1928Film - Romantický
1921
Film - Komedie
Film - Komedie
1920
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Režisér
1958Film - Drama
1953
Film - Dokumentární
1947
Film - Drama
1943
Film - Drama, Romantický
1941
Film - Psychologický, Drama
1940
Film - Komedie
1938
Film - Komedie, Romantický
1937
Otec Kondelík a ženich Vejvara
Film - Komedie
1935
Film - Drama, Romantický
1933
Film - Drama
1932
Film - Drama
1931
Film - Komedie, Romantický
1930
Film - Drama, Romantický
1929
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1928
Film - Drama
Film - Komedie
1927
Film - Drama
Film - Krimi, Drama
1926
Film - Drama, Romantický
1925
Film - Komedie
1924
Film - Drama, Romantický
1922
Film - Komedie
1921
Film - Komedie
Film - Komedie
1920
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Scenárista
1958Film - Drama
1947
Film - Drama
1930
Film - Drama, Romantický
M. J. (Miroslav Josef) Krňanský se narodil 22. listopadu 1898 v Praze. Vyučil se kominíkem a statoval v holešovické Uranii. K filmu měl teoreticky blízko již odmalička: od dětství byl jeho přítelem pozdější filmový režisér Gustav Machatý. Prakticky se s ním seznámil za 1. světové války, kdy byl roku 1916 válečným filmovým reportérem. Po válce se rozhodl, že u filmového povolání již nadobro zůstane.
Do českého filmu vstoupil roku 1920, kdy založil produkční firmu Albatrosfilm a natočil několik dnes již nedochovaných snímků (BILLY V PRAZE, ZNÁMOST Z INSERÁTU a TRAMPOTY DIVADELNÍHO ŘEDITELE). Příležitostně psal také scénáře a náměty (BAHNO PRAHY, MODRÝ DÉMANT, OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA, ARTUR A LEONTÝNA, GABRIELA, ŽÍZNIVÉ MLÁDÍ, NIKOLA ŠUHAJ či KOLOTOČ HUMORU) a v letech 1920 – 1921 a 1928 si zahrál i malé role (velmi často i pod pseudonymem Miroslav Šindler) ve snímcích ZNÁMOST Z INSERÁTU, TRAMPOTY DIVADELNÍHO ŘEDITELE (herec Augustin Labuška), BILLY V PRAZE (Billy), PROMOCE, SÁZKA O HUBIČKU (syn Radim) a PÁTER VOJTĚCH (novic).
Od roku 1922 byl však výhradně filmovým režisérem. Byl prostým člověkem, k filmové práci přistupoval poctivě, snaživě, s lyričností a snažil se objevovat nové herecké tváře. Záporem jeho práce byl nedostatek uměleckého nadání a často i lyrické obrazy vyšli do prázdna. Nejraději se specializoval na adaptace známých a oblíbených českých literárních děl (oblíbencem byl zvlášť Ignát Herrmann), za což byl nazýván „nejčeštějším ze všech režisérů“. V němém období zfilmoval spisovatele Jana Morávka (PÍSEŇ ŽIVOTA), Ignáta Herrmanna (VDAVKY NANYNKY KULICHOVY, PŘÍBĚH JEDNOHO DNE), Josefa Adlera (KRÁSNÁ VYZVĚDAČKA), K. L. Kuklu (BAHNO PRAHY, LORETÁNSKÉ ZVONKY), F. X. Svobodu (ČERNÝ PLAMEN), Boženu Němcovou (POHORSKÁ VESNICE), Karla Tůmu (Z ČESKÝCH MLÝNŮ), Jana Klecandu (STARÝ HŘÍCH, ADJUNKT VRBA) a podle původních námětů komedie a melodrama (SÁZKA O HUBIČKU, PROMOCE, LIKÉROVÁ PRINCEZNIČKA a MODRÝ DÉMANT).
Ve 30. letech jako režisér staré školy získal příležitost k režírování maximálně jednou do roka. Opět zfilmoval literární díla. Znovu převedl na plátno díla Ignáta Herrmanna: s Vladimírem Borským v titulní úloze KARIÉRA PAVLA ČAMRDY (1931), melodrama BEZDĚTNÁ (1935), kde první výraznou úlohu hrála Nataša Gollová, svůj nejlepší film OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA (1937) s Theodorem Pištěkem a Antonií Nedošinskou, komedii POD JEDNOU STŘECHOU (1938) a romantickou komedii ARTUR A LEONTÝNA (1940), Karla Václava Raise: drama ZAPADLÍ VLASTENCI (1932) a Karla Klostermanna: drama ZE SVĚTA LESNÍCH SAMOT (1933) v titulních úlohách s Blankou Waleskou, J. O. Martinem a Alexandrem Třebovským. Za okupace mu byla záměrně znemožňována tvůrčí filmařská práce a uchýlil se k původním námětům soudobých autorů Vladimíra Neffa: melodrama GABRIELA (1941) a Karla Nového: drama ŽÍZNIVÉ MLÁDÍ (1943).
Po válce se rozhodl zfilmovat román Ivana Olbrachta NIKOLA ŠUHAJ (1947), jenž však propadl po režijní stránce, u diváků a i u kritiky. Krňanského režijní práce byla již značně zastaralá a nemoderní. Sám zřejmě cítil, že novým moderním nárokům nestačí, a proto raději dobrovolně ukončil svou režijní filmografii v roce 1953 sestavením (za spolupráce Bohumila Brejchy) střihového medailonu o Vlastu Burianovi KOLOTOČ HUMORU. Snímky M. J. Krňanského byly umělecky značně nevyrovnané.
Po ukončení své aktivní filmařské kariéry nalezl důležité uplatnění v nově vznikajícím Filmovém archivu, v němž působil v letech 1948 – 1961 do své smrti. Ve Filmovém archivu byl jako velmi cenný pamětník a průkopník českého němého a zvukového filmu členem identifikační komise, své znalosti uplatnil při identifikaci filmů a hereckého obsazení. Stál u zrodu několika odborných knih, pomáhal rekonstruovat nejstarší české snímky, ozvučil a do kin uvedl několik svých němých snímků. Režisér, scenárista, herec a s Přemyslem Pražským, Gustavem Machatým, Karlem Antonem a také Karlem Lamačem průkopník českého filmu M. J. Krňanský zemřel 20. srpna 1961 v Praze ve věku nedožitých šedesáti tří let.