Julius Lébl

Julius Lébl

Osobnostcsfd.cz

Herec, Režisér, Scenárista

10. května, 1897, Peruc, Rakousko-Uhersko

22. prosince, 1960, Praha, Československo

Filmografie

Herec

1937

Tři vejce do skla

Film - Komedie, Krimi


1921

Cesty k výšinám

Film - Drama


Režisér

1931

Svět bez hranic

Film - Drama


1930

Tajemství lékařovo

Film - Drama


1920

Za čest vítězů

Film - Drama


Scenárista

1941

Provdám svou ženu

Film - Komedie


1930

Tajemství lékařovo

Film - Drama

Životopis

Julius Lébl se narodil 10. května 1897 v Peruci u Loun. Vystudoval techniku ale upoutalo ho divadlo. Ne však jako herce ale jako ředitele a zejména režiséra. Absolvoval seminář na Vysoké škole Maxe Reinhardta v Berlíně (1919 – 1920). Zde byl zejména asistentem režie u K. S. Stanislavského v Družině Stanislavského (1921 – 1922). Vrátil se do Prahy a začal režírovat a ředitelovat v pražské Uranii (1922 až 1924), ve Švandově divadle (1924 – 1928) a v Intimním divadle (1928 – 1932), které založil a ve kterém byl i režisérem.

Poté se stal na dlouhých devět let dramaturgem a režisérem úspěšného Divadla Vlasty Buriana (1933 až 1942). Odešel z divadla a po roce se stal uměleckým ředitelem v Olomouci (1943 – 1954). Opět se vrátil do Prahy a do konce života byl ředitelem Státního divadla v Karlíně (1954 – 1960).

Všechna divadla, ve kterých řediteloval nebo režíroval, se v té době vyznačovaly vysokou úrovní, náročným a osobitým repertoárem. Lébl se nemalou mírou zasloužil o rozkvět hudebně zábavného divadla za První republiky. Kromě ředitelování a režisérské práce se věnoval rovněž psaní a překladu divadelních her a psaním divadelních studií. Léblovy manželky Marie Buddeusová (1897 – 1978) a též Jarmila Šmídová (1903 – 1985) byly divadelní a filmové herečky.

S filmem se setkal poprvé na začátku dvacátých let, kdy v roce 1920 režíroval za spolupráce Antonína Ludvíka Havla drama ZA ČEST VÍTĚZŮ. O rok později se na stříbrném plátně objevil jako herec v jedné z rolí ve filmu Stanislava Šotka CESTY K VÝŠINÁM, kde si svoji jedinou hlavní roli zahrál manžel herečky Antonie Nedošinské herec a režisér Jiří Nedošinský.

Na začátku třicátých let (po příchodu zvuku) se neúspěšně pokusil dvakrát o filmovou režii. V produkci americké společnosti Paramount Pictures natočil v pařížských ateliérech Joinville u Paříže české verze dramat TAJEMSTVÍ LÉKAŘOVO (1930) a SVĚT BEZ HRANIC (1931). U prvnímu filmu (a zřejmě také u druhého) byl Lébl rovněž spoluscenáristou (s Frankem Tetauerem).

Oba filmy se nedochovaly a u diváků úplně propadly. Film TAJEMSTVÍ LÉKAŘOVO byl natočen ve stejných ateliérech ještě v americké, španělské, italské, švédské a polské verzi. Snímek SVĚT BEZ HRANIC, natočený podle divadelní hry „Télévision“ Howarda Irvinga Younga, byl natočen opět ve francouzských ateliérech ve verzi francouzské, holandské, polské, rumunské, švédské, italské a německé. Lébl do filmů angažoval naše nejlepší herce: Andulu Sedláčkovou, Theodora Pištěka, Máňu Ženíškovou, Václava Vydru st., Karla Jičínského, Růženu Šlemrovou a také svoji manželku Marii Buddeusovou. U Paramountu Lébl pracoval ještě v dalších letech (1932 – 1933).

Po těchto ne zrovna lichotivých zkušenostech se již k filmové režii nevrátil. V roce 1937 se díky svému příteli a zaměstnavateli Vlastovi Burianovi naposledy objevil v epizodní roli jednoho z detektivů ve Fričově a Burianově filmu TŘI VEJCE DO SKLA.

Podle jeho divadelní hry „Provdám svou ženu“, kterou napsal společně s Jindřichem Hořejším, a kterážto byla s úspěchem uváděna v Burianově divadle, natočil režisér Miroslav Cikán komedii PROVDÁM SVOU ŽENU s Vlastou Burianem v hlavní roli docenta botaniky Blahomrava Ducánka (tuto postavu hrál Burian i na své divadelní scéně). Na filmu se rovněž podílel jako scenárista (spolu s Jaroslavem Mottlem a Václavem Wassermanem).

Externě spolupracoval rovněž s rozhlasem. Za své veliké divadelní režisérské a ředitelské zásluhy byl v roce 1957 jmenován Zasloužilým umělcem. Režisér, ředitel a dramaturg Julius Lébl zemřel dva dny před Štědrým dnem – 22. prosince 1960 v Praze ve věku šedesáti tří let. Jeho manželka Marie ho přežila o osmnáct let...

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.