Alexandr Postler st.

Alexandr Postler st.

Osobnostcsfd.cz

Herec, Vypraveč

24. října, 1937, Praha, Československo

15. srpna, 1996, Ostrava, Ostrava, Moravskoslezský kraj, Česko

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1994

O Nesytovi

Film - Pohádka


1983

Dopiš doma

Seriál - Komedie


1980

Bez ženské a bez tabáku

Seriál - Komedie


1977

Žhavou stezkou

Film - Drama, Historický

Chuť na rozinky

Film - Drama


1976

Luigiho srdce aneb Poprava tupým mečem

Film - Drama


1975

Město nic neví

Film - Krimi

Kamenný řád

Seriál - Drama


1974

Zlatohlávek

Film - Pohádka

Zlý jelen

Film - Komedie


1973

Příběh středního útočníka

Film - Sportovní, Drama

Haldy

Seriál - Drama


1972

Bakaláři

Seriál - Komedie, Krátkometrážní

Annabela

Film - Muzikál, Rodinný


1971

Dispečer

Seriál - Komedie


1964

Místo v houfu

Film - Povídkový, Drama


1963

Hlídač dynamitu

Film - Povídkový, Válečný, Drama


1962

Slitování, Světlano!

Film - Komedie


1960

Vyšší princip

Film - Válečný, Drama

Žalobníci

Film - Komedie

Nenávist

Film - Krátkometrážní, Válečný, Drama

Tříminutový rozhovor

Film - Hudební, Komedie


Vypraveč

1959

Domy z panelů

Film - Dokumentární, Krátkometrážní

Životopis

Alexandr Postler starší se narodil 24. října 1937 v Praze. Už od dětství projevoval umělecké a výtvarné vlohy. Vystudoval pražskou střední průmyslovou školu grafickou na Hollarově náměstí a odešel na Akademii výtvarných umění. Nakonec však zvítězilo divadlo a přešel k herectví na DAMU u profesora Radovana Lukavského (1956 – 1960). Ještě jako student hostoval v pražském Národním divadle (13. 6. 1958 – 2. 1. 1960) v inscenacích „Revizor“ (Miška) a „Strakonický dudák“ (Franěk).

Po absolvování DAMU prošel jako herec Divadlo J. K. Tyla v Plzni (1960 – 1966) a ostravské scény Divadla Petra Bezruče (1966 – 1972) a pak Státního divadla Ostrava (1972 – 1980), kde po absolvování režie na JAMU v Brně (1975) působil i jako režisér (1975 – 1980). Ovšem po celou svoji kariéru hostoval i v dalších divadlech. Režisérské a teď ojedinělé herecké činnosti mohl Postler dále uplatnit v těšínském Krajském a oblastním divadle (1980 – 1982) a až do odchodu na odpočinek ve Slezském divadle Zdeňka Nejedlého v Opavě (1982 – 1993), kde setrval i ve funkci vedoucího šéfa činohry (1983 – 1990).

Herec Alexandr Postler se vypracoval na charakterního herce středních a taky větších rolí, v nichž využíval svůj zjev a své herecké předpoklady. Ovšem v pozdější době omezoval své herecké umění na úkor režijní práci. Snažil se též o režii výrazného typu se zapojením všech jevištních aspektů a s prací s hercem. A jako šéf činohry mohl uvádět ony zmíněné výrazné režie a přijímat různé herecké osobnosti a režiséry.

Jako herec se zjevil v inscenacích „Alchymista“ (Měšťák), „Sen noci svatojánské“ (Theseus), „Obrácení Ferdyše Pištory“ (Ferdyš Pištora), „Fanfán Tulipán“ (Gaston Fenard), „Matka“ (Ondřej), „Idiot“ (Rogožin), „Lucerna“ (Klásek), „Veselé windsorské paničky“ (Flaštička), „Zlý jelen“ (Lelek), „Jan Hus“ (Jeroným), „Na koho to slovo padne“ (Zmeškal), „Tři sestry“ (Andrej S. Prozorov), „Strakonický dudák“ (Šavlička), „Romeo a Julie“ (Benvolio a Samson), „Cyrano z Bergeracu“ (Markýz), „Hrátky s čertem“ (Teofil), „Ze života hmyzu“ (Felix a Posel), „Manon Lescaut“ (Student), „Zpívající Benátky“ (Trappola), „Tvrdohlavá žena“ (Černobejl), „Noc v Edenu“ (Tulio), „Únos Sabinek“ (Emil), „Sestup Orfeův“ (Muž) apod. apod.

Z jeho režií si uveďme jím inscenovaná díla „Nora“, „Bílé noci“, „Spor o dědictví občana J. J.“, „Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete“, „Noc pastýřů“, „Poprask na laguně“, „Racek“, „Josefina“, „Léto“, „Broučci“, „Mam’zelle Nitouche“, „Loupežník“, „Gazdina roba“, „Dáma s kaméliemi“, „Talisman“, „Žena v černém“, „Černý miláček“, „Popelka“, „Schovávaná na schodech“, „Antigona“, „Nina“ či „Madame Sans – Gene“, „Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec“, „Toulavý kůň“, „Červnové loučení“ i „Dáma skřítek“.

U několika představení se hodil i při výběru hudby (např. „Loupežník“), výpravy („Žena v černém“, „Sonáta padajícího listí“) a jako asistent režie („Kráska a zvíře“, „Sen svatojánské noci“, „Návštěva staré dámy“). S kinematografií přišel poprvé do styku namluvením komentáře pro dokument DOMY Z PANELŮ (1959) Jiřího Menzela.

Jako herec působil v našem filmu kvůli mimopražským angažmá jen v první polovině 60. let a jednou v polovině let sedmdesátých: u diváků nejznámější a úplně první postava tragicky zabitého studenta Karla Moučky v Krejčíkově dramatu VYŠŠÍ PRINCIP (1960), dále traktorista Jirka Koutný ve snímku Ivo Nováka ŽALOBNÍCI (1960), spolužák Vaška Babánka (Miroslav Nohýnek) ve filmu Studia FAMU a Hynka Bočana NENÁVIST (1960) – později uvedeném v triptychu HLÍDAČ DYNAMITU (1963), družstevník Véna v povídce OPTIMISTA Václava Kršky z triptychu MÍSTO V HOUFU (1964) a naposled člen hlídky v kriminálce MĚSTO NIC NEVÍ (1975) režiséra Dušana Kleina.

Ojediněle spolupracoval s televizí (inscenace HALDY či O NESYTOVI, seriály BAKALÁŘI, KAMENNÝ ŘÁD nebo BEZ ŽENSKÉ A BEZ TABÁKU), rozhlasem („Pláč pro pana Jeremiáše“ 1965, „Tři mušketýři“ 1966 i „Devadesát tři“ 1975) a dabingem. Jeho ženou byla herečka Jana Postlerová (*1943). A herectví se věnovali i jejich děti Alexandr Postler mladší (*1962) a populární Simona Postlerová (*1964).

I během svého hereckého života neopomněl na svoji dávnou lásku – na malířství, kterému se úspěšně věnoval až do smrti. V Plzni mj. založil a vedl dramatický kroužek. Alexandr Postler starší zemřel 15. srpna 1996 v Ostravě ve věku nedožitých pouhých padesáti devíti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.