Jiří Sequens st. se narodil 23. dubna 1922 v Brně. Vystudoval gymnázium a dramatické oddělení brněnské konzervatoře (v roce 1946). Již za okupace začínal jako mladý herec v brněnském Zemském divadle a v rozhlase. Po válce odjel na studijní cestu do SSSR. Studoval na moskevské Vysoké filmové škole (1946 – 1947) a poprvé se dostal do styku s filmem, kdy jako asistent režiséra Sergeje Gerasimova natáčel snímek MLADÁ GARDA (1947). V Moskvě navštěvoval Ejzenštejnův seminář teorie režijní práce a na podzim 1947 se vrátil zpět, ale odjel na půlrok studovat pařížskou vysokou filmařskou školu IDHEC.

Po příjezdu zpět a po skončení základní vojenské služby se uplatnil jako divadelní režisér v divadle E. F. Buriana či Divadla státního filmu, kde se v letech 1949 – 1950 stal krátce uměleckým vedoucím. K filmové práci se poprvé dostal spoluautorstvím scénáře ke snímku DNES O PŮL JEDENÁCTÉ (1949) Jiřího Slavíčka. Scénáře psal i v pozdějších letech, ale pouze ke všem svým hraným snímkům a seriálům.

Režisérské taktovky se poprvé ujal roku 1951, kdy natočil budovatelské drama CESTA KE ŠTĚSTÍ (1951) s Jiřinou Švorcovou a Bohumilem Švarcem v titulních úlohách. Do konce padesátých let vytvořil ještě další dramata s budovatelskou tématikou OLOVĚNÝ CHLÉB (1953), VĚTRNÁ HORA (1955) s Josefem Vinklářem, NEPORAŽENÍ (1956), ÚTĚK ZE STÍNU (1958) a také krátké snímky HRANICE SVĚTADÍLŮ (1958), BRATR OCEÁN (1958), ZEMĚ STŘEDU (1959), ŘETĚZ SMRTI či ZAKÁZANÉ HRY (1959).

Roku 1961 nafilmoval dobrodružný snímek z tropického ostrova s Jiřím Valou a Marií Tomášovou SMRT NA CUKROVÉM OSTROVĚ (1961) a povídkovou komedii KOLIK SLOV STAČÍ LÁSCE (1961), o dva roky později kriminální drama DEVÁTÉ JMÉNO (1963) a další rok drama ATENTÁT (1964). Tento film, který je považován za nejhodnotnější a nejucelenější Sequensův snímek v celé režisérské kariéře, ukazuje jako hraný dokument přípravy na atentát na říšského protektora pro Protektorát Čechy a Morava Reinharda Heydricha, jeho následné úspěšné provedení, vyzrazení ukrytu českých parašutistů, kteří atentát provedli a jejich následnou smrt, kterou volí raději ze svých rukou, než z rukou německých katů.

Po mezinárodním úspěchu ATENTÁTU natočil v Řecku snímky EPITAF PRO PŘÁTELE A NEPŘÁTELE (1965) a MUSÍM ZEMŘÍT (1967). Po šestileté pouze se v letech 1970 – 1971 vrátil k dlouhometrážní české tvorbě čtyřmi snímky s radou Vacátkem (Jaroslav Marvan) PĚNIČKA A PARAPLÍČKO (1970), PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA (1970), VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR (1971), SMRT ČERNÉHO KRÁLE (1971), které navazovaly na jeho předešlý TV seriál HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO (1968).

V těžkých sedmdesátých letech se uvedl jako režisér kriminálního dramatu s Karlem Högerem POKUS O VRAŽDU (1973), volného pokračování Vávrova NÁSTUPU (1952) KRONIKA ŽHAVÉHO LÉTA (1973) a ze dvou dílů seriálu 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA (1974 – 1979) sestříhané detektivky RUKOJMÍ Z BELLA VISTA (1979). V 80. letech pustil Sequens psychologický TA CHVÍLE, TEN OKAMŽIK (1981), psychologický a dramatický HOŘKÝ PODZIM S VŮNÍ MANGA (1983) a svůj úplně poslední film, „krutou romanci se zpěvy a tanci“ DVA NA KONI, JEDEN NA OSLU (1986) do československých kin.

Sequens často spolupracoval také s Československou televizí. Kromě různých inscenací (ŽENA PRO HRDINU, ŠESTÝ DO PARTY, KONFRONTACE, ŠTĚDRÝ VEČER PANA RADY VACÁTKA, IMILLA, MUŽ V OSIDLECH či BRONZOVÁ SPIRÁLA) hlavně seriály. Již zmíněný populární seriál HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO (1968) s Jaroslavem Marvanem je jeho nejlepším. V letech 1974 – 1979 stvořil dodnes kontroverzní politickou epopej 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA s Vladimírem Brabcem v titulní úloze. Svoji režisérskou dráhu nadobro ukončil roku 1998 seriálem HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA BRNĚNSKÉHO.

V některých režisérových filmech hráli také jeho děti, herci Sylva Sequensová (*1958) a Jiří Sequens ml. (*1961). Jako pedagog filmové a televizní režie působil na FAMU (1971 – 1990). Byl 1. předsedou Svazu divadelních umělců a ÚV SČSDU. Kromě ocenění za své snímky (zejména za ATENTÁT) získal státní vyznamenání Zasloužilého umělce (1972), Národního umělce (1979) či Národní ceny (1980). Velmi kontroverzní režisér (zejména za svoji umělecky a politicky nevyrovnanou režisérskou práci a názory) Jiří Sequens zemřel po dlouhé nemoci 21. ledna 2008 v pražské nemocnici ve věku osmdesáti pěti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře