Herec
1976Film - Válečný, Drama
1973
Film - Komedie, Válečný, Drama
1970
Film - Drama
1968
Film - Dobrodružný, Válečný
1965
Film - Komedie
1962
Film - Drama
1960
Film - Komedie, Romantický
1959
Film - Povídkový, Válečný
1958
Film - Válečný, Drama
Film - Drama, Romantický
1957
Film - Drama
1955
Film - Komedie
1954
Film - Romantický, Akční
Režisér
1976Film - Válečný, Drama
1973
Film - Komedie, Válečný, Drama
1965
Film - Komedie
Leonid Bykov byl zasloužilý umělec RSFSR a národní umělec Ukrajiny. Těchto ocenění dosáhl za ani ne tři desítky filmů, které stihl natočit.
Narodil se a dětství prožil na vesnicích v prostých poměrech. To formovalo jeho skromnou povahu, přímočarost, otevřenost a určitou prostomyslnost, která mu způsobovala řadu problémů, ale i získávala velké sympatie obyčejných lidí. Od mládí toužil být pilotem. Poprvé se pokoušel pomocí podvodu zapsat na pilotní učiliště v roce 1943. Neúspěšně. Podruhé pak v Leningradě, o dva roky později. Tam už přijat byl, ale než stihl nastoupit, škola byla díky ukončení války zrušena. Tyto své nenaplněné touhy pak zvěčnil ve svém nejúspěšnějím (herecky i režisérsky) filmu Zpívající eskadra.
V době míru o něho už v armádě zájem dále nebyl. Mimo jiné i kvůli malému tělesnému vrůstu. Měřil jen 163 cm. Vrhl se tedy na svou druhou zálibu, kterou bylo divadlo. Za svou kariéru prošel řadou scén i hereckých studií. Díky svým vlastnostem se ale nikde dlouho nezdržel. V roce 1964 se pokusil o režii. První kratší film zcela zapadl, ale Leo se nevzdal. Hned druhý snímek Zajčik, zde uveden pod názvem Maskovaný hrdina, již byl poměrně úspěšný. Ironií osudu snad bylo, že režírujíc sám sebe, jakožto hlavního hrdinu, přechází v tomto filmu ulici a zastavuje posunkem z obou stran jedoucí bílé Volhy GAZ21. Stejný vůz, svůj, ale zastavit nedokázal a tragicky v něm později zahynul.
Další zajímavostí, svědčící o jeho povaze, je, že za svůj nejúspěšnější film, který rovněž sám režíroval, Zpívající eskadra, obdržel na festivalu v Baku hlavní cenu. Porota ale byla na vážkách a tu samou cenu udělila i dalšímu filmu – Červená kalina, režiséra a herce Vasilije Šuškina. Bykov se své ceny okamžitě vzdal ve prospěch kolegy s tím, že první může být jenom jeden.
Leonid Bykov zemřel při autonehodě 11. dubna 1979. Cestou z chaty se při předjíždění traktoru čelně srazil s nákladním vozem. Vyšetřování nehody bylo velmi pečlivé, bylo vyloučeno cizí zavinění, alkohol, infarkt (měl již dva za sebou) a dokonce i možnost sebevraždy z důvodu životních traumat. Syn byl nedlouho před tím odsouzen za loupež. Bylo dokázáno, že Bykov do poslední chvíle brzdil. Na popularitě Leonida Bykova to ale nic neubralo. Jako jednomu z mála herců mu postavili na prestižním místě v Kyjevě bronzovou sochu v životní velikosti a od roku 1994 je po něm dokonce pojmenována jedna z planetek sluneční soustavy.