Karel Špelina

Osobnostcsfd.cz

Režisér, Scenárista

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Režisér

1941

Pražský flamendr

Film - Drama


1940

Adam a Eva

Film - Komedie

Peřeje

Film - Drama, Romantický


1939

Paní Kačka zasahuje...

Film - Komedie

Královna stříbrných hor

Film - Drama


1938

Umlčené rty

Film - Drama, Romantický

Manželka něco tuší

Film - Komedie


1937

Krb bez ohně

Film - Drama, Romantický

Klatovští dragouni

Film - Komedie

Matčina zpověď

Film - Drama


1927

Provaz z oběšence

Film - Komedie


1926

Poslední působiště Josefa Kajetána Tyla

Film - Dokumentární, Krátkometrážní


Scenárista

1937

Krb bez ohně

Film - Drama, Romantický


1933

Diagnosa X

Film - Drama, Romantický


1930

Utrpení šedé sestry

Film - Drama, Romantický

Černé oči, proč pláčete...?

Film - Drama, Romantický

Životopis

Karel Špelina se narodil 8. listopadu 1896 v Dolních Lukavicích. O jeho původu a vzdělání není mnoho známo. Od poloviny 20. let se datuje začátek jeho práce pro český film. V českém filmu začínal jako producent, výrobce a financiér. Nejprve byl ředitelem kina Alma a majitelem filmové půjčovny Chicagofilm.

Jako samostatný výrobce (1925 – 1930) působil krátce ve vlastní produkční společnosti a půjčovně: Karel Špelina, filmový průmysl a obchod Praha (1927 – 1928), s níž se dostával do finančních úpadků a snažil se proniknout na evropský filmový trh. Ve zvukovém období působil jako produkční šéf a vedoucí výroby u společnosti Dafafilm (1930 – 1941), která se ovšem specializovala na nejpokleslejší filmové tituly.

Sám Karel Špelina stál u výroby podprůměrných němých snímků (DO PANSKÉHO STAVU / MATKA KRÁČMERKA I., VDAVKY NANYNKY KULICHOVY, OSM SRDCÍ V PLAMENECH / ZLATÉ ČASY, PRAŽSKÝ FLAMENDR, DAR SVATEBNÍ NOCI / LÁSKY – VÁŠNĚ – ZRADY, SEXTÁNKA, MODRÝ DÉMANT, KEDLUBNOVÝ KAVALÍR, UTRPENÍ ŠEDÉ SESTRY a ČERNÉ OČI, PROČ PLÁČETE…?), často režisérů M. J. Krňanského, Karla Antona, Přemysla Pražského, Ferry Seidla, Kmínka, Martena, Bondyho, Medeotti – Boháče, z nichž většinu distribuovala právě firma Chicagofilm.

U Dafafilmu se jako vedoucí výroby podílel mj. na těch nejpodřadnějších a zapomenutých filmech ČERNÝ PLAMEN (1930), VĚZEŇ NA BEZDĚZI (1932), VÝKŘIK DO SIBIŘSKÉ NOCI (1935) a SVĚTLO JEHO OČÍ (1936).

Na konci 20. let započal se i s vlastním psaním původních námětů (ČERNÉ OČI, PROČ PLÁČETE…?, POZDNÍ MÁJ) a i scénářů (SVĚTLO JEHO OČÍ, MATČINA ZPOVĚĎ, KRB BEZ OHNĚ, KLATOVŠTÍ DRAGOUNI, KRÁLOVNA STŘÍBRNÝCH HOR) či oboje současně (PROVAZ Z OBĚŠENCE, UTRPENÍ ŠEDÉ SESTRY, VĚZEŇ NA BEZDĚZI, MÁMINO SRDCE / ZPOVĚĎ SVOBODNÉ MATKY, DIAGNOSA X – česká a německá verze, ZA ŘÁDOVÝMI DVEŘMI atd.), většinou k melodramatům a sentimentálním příběhům.

Některé své scénáře a náměty i sám zrežíroval. Řada těchto snímků se ani nedochovala. Současně se zahájením autorské práce se začal Karel Špelina blíže zajímat i o filmovou režii. Ovšem jako režisér dokázal nanejvýše svůj diletantismus a uměleckou pokleslost. Jím režírované filmy, často melodrama a sentimentální dívčí románky, se vyznačovaly technickou, řemeslnou a uměleckou impotencí.

Filmy svou nevkusností často propadaly jak u diváků, tak především u kritiků, a ohrožovaly úroveň celé české kinematografie (podobně jako režiséři Oldřich Kmínek, Václav Kubásek, Ferry Seidl, V. Ch. Vladimírov, Rudolf Měšťák, Robert Zdráhal, Josef Medeotti – Boháč nebo Leo Marten). V úloze režiséra debutoval ke konci němé éry komedií PROVAZ Z OBĚŠENCE / NÁMĚSÍČNÍCI / KLECIÁNOVY MILENKY (1927). Ovšem po letech Špelina s kameramanem Janem Stallichem popřel účast na natáčení.

Po desetileté přestávce, kdy se věnoval hlavně produkci a scenáristice, se navrátil ve druhé polovině 30. let jako režisér zvukových melodramat. Ač byly tyto tituly naprosto filmově nepřijatelné, režíroval ročně i tři snímky.

Postupně tak na plátna kin přivedl melodramata KRB BEZ OHNĚ (1937), MATČINA ZPOVĚĎ (1937), UMLČENÉ RTY (1939), KRÁLOVNA STŘÍBRNÝCH HOR (1939), jejíž filmové materiály se ale ztratily, PEŘEJE (1940) a komedie KLATOVŠTÍ DRAGOUNI (1937), nedochovaná MANŽELKA NĚCO TUŠÍ (1938), PANÍ KAČKA ZASAHUJE… (1939) a ADAM A EVA (1940).

Ve svém posledním filmovém opusu těžkopádně zfilmoval divadelní hru dramatika J. K. Tyla PRAŽSKÝ FLAMENDR (1941). Po roce 1945 se v Československém filmovém ústavu podílel i na tvorbě archivních dokumentací svých filmů.

Stál také roku 1939 za českou úpravou dialogového dabingu u polského filmu ZÁZRAČNÝ LÉKAŘ / ZNACHOR (1937). Krátce po začátku okupace se Karel Špelina v české hrané filmové tvorbě odmlčel, což vyvolaly nastalé snahy o zlepšení úrovně Němci okleštěného českého filmu. Ovšem filmový svět neopustil ani v nových poválečných znárodněných poměrech, kdy se stal vedoucím karlínského kina Atlas.

Producent, vedoucí výroby, scenárista, režisér a organizátor Karel Špelina zemřel zapomenut 15. září 1966 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti let. Ač je technická i umělecká úroveň všech filmů, které režíroval, vyráběl a ke kterým psal scénáře, nanejvýš diskutabilní, patří k filmovým průkopníkům.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.