Režisér/ka
1999Film - Dokumentární
1988
Film - Drama
1986
Film - Komedie
1982
Seriál - Drama
1980
Film - Krimi, Drama, Historický
1978
Film - Krátkometrážní
1977
Film - Drama
1976
Film - Dobrodružný, Rodinný
1973
Chlapec, který chodil pozdě spát
Film - Rodinný, Drama
Film - Muzikál
1971
Film
1969
Film - Rodinný, Drama
1968
Film - Dobrodružný, Dokumentární, Krátkometrážní, Drama
1967
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1966
Film - Rodinný, Fantasy
1964
Film - Drama
1961
Film - Drama
1960
Film - Drama
Scenárista/ka
1999Film - Dokumentární
1988
Film - Drama
1986
Film - Komedie
1976
Film - Dobrodružný, Rodinný
1973
Film - Muzikál
1968
Film - Dobrodružný, Dokumentární, Krátkometrážní, Drama
1967
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1966
Film - Rodinný, Fantasy
1964
Film - Drama
Arūnas Žebriūnas (1931 – Kaunas) je věhlasný litevský režisér a autor několika scénářů. Původně vystudoval architekturu, z níž promoval v roce 1955. Později začal pracovat jako umělecký asistent na jiných litevských filmových projektech. Jeho filmografie čítá dvacet snímků. Těžko by se našel Litevec, jenž by neznal jeho proslulý filmový muzikál ČERTOVA NEVĚSTA či jeho první litevskou tragikomedii OŘECHOVÝ CHLÉB (RIEŠUTŲ DUONA). Kromě natáčení filmů se věnoval i pedagogické činnosti. V roce 2010 mu byla u příležitosti životního jubilea udělena litevská prestižní filmová cena Stříbrný jeřáb za celoživotní dílo.
Ačkoliv neměl Arūnas Žebriūnas nikdy ve zvláštní oblibě poezii, je paradoxně považován za otce tzv. litevské poetické filmové školy. Jak sám tvrdí, miluje tvůrčí napětí a provokativní témata a čím je starší, tím méně času má na zbytečnosti. Pro svůj snímek KRÁSKA objevil velmi zajímavou představitelku hlavní dětské role Ingu Mickytė, která dokázala své postavě vzdechnout naprostou přirozenost a krásu dětské duše. Na adresu své „krásky“ v jednom interview uvedl: „Jeden Belgičan udělal minimalistický film o mé KRÁSCE, v němž není skoro ani jeden záběr z mého filmu. Vše začíná tím, jak v nějakém pavilonu stojí náhodní lidé se sluchátky na uších, přičemž mají uhodnout, z jakého filmu jsou úryvky. Snaží se na to přijít. Postupně docházejí přes Malého prince ke KRÁSCE. To je skvělý nápad. Potom si lidé prohlížejí plakáty v nějakém archivu, až narazí na plakát KRÁSKY. Režisér se ji rozhodne najít. Nejprve zjistí, že teď pracuje jako doktorka v Klaipedě, kam se za ní vypraví. Tam však najde jen její kolegyně, které mu ji popíší s tím, že odjela žít do Londýna. Režisér tedy volá do Londýna. Slyšíme její hlas, jak říká anglicky, aby zanechal vzkaz. Hledá současnou Ingu, leč nenachází... Paráda. Žádná fotka současné Ingy, skoro žádný záběr z mého filmu. Nejsou zapotřebí. Nápadu je zapotřebí bez ohledu na žánr.“
Litevská filmová přehlídka 2012