Jiří Weiss

Obrazok
    

Celkové hodnotenie

0.0/10 (0 hlasů)

Herec, Režisér,  

Narodený: 29.3.1913

Zemřel: † 10.4.2004

Miesto Narodenia: Praha, Rakousko - Uhersko,

Miesto úmrtí: Santa Monica, Kalifornie, USA

 

...více

Životopis

Jiří Weiss se narodil 29. března 1913 v Praze do smíšené židovské česko – německé rodiny. Jeho 1. ženou byla herečka Dana Smutná (1935 – 2001). Se svojí druhou manželkou Kateřinou měl děti Jiřinu a Jiřího. Už od dětství byl okouzlen filmem, kterému se chtěl učit na filmové škole v německém Kolíně nad Rýnem. Na přání rodičů se ale měl stát právníkem, to se mu však nezamlouvalo, a tak odešel z rodiny a stal se korespondentem malé firmy. Záhy se seznámil s režisérem, scenáristou a spisovatelem Vladislavem Vančurou, jenž ho přizval ke spolupráci na svém experimentu a dramatu MARIJKA NEVĚRNICE (1934) natáčeném na Podkarpatské Rusi.

Tato filmová zkušenost ho natolik ovlivnila, že ihned další rok natočil ve vlastní produkci a svépomocí krátký film LIDÉ NA SLUNCI (1935) z prázdninového sjíždění řeky Lužnice. Weiss svůj snímek poslal do soutěže III. Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách (1935), kde obdržel pátou cenu a diplom. V letech 1936 – 1938 byl členem Reichlova kulturního oddělení filmové společnosti A – B, jež se zaměřovalo na natáčení dokumentů.

S kameramanem Hanušem Borem, hudebním skladatelem Jiřím Srnkou a scenáristou i textařem písní K. M. Walló natočil krátké avantgardní dokumenty DEJTE NÁM KŘÍDLA (1936), NAD LUŽNICÍ SVÍTÍ SLUNCE (1936), TOVÁRNA NA ILUZE (1937), POJĎ S NÁMI (1937), PÍSEŇ O SMUTNÉ ZEMI (1937), PŘÍSTAV VZDUŠNÉHO MOŘE (1937), CESTA ZE STÍNU (1938), NAŠE ZEMĚ (1938), ZKROCENÝ ŽIVEL (1938) a nedokončený DVACET LET SVOBODY (1938).

Kvůli svému židovského původu okusil po Mnichově nastalé antisemitské nálady, na doklady společnosti A – B se mu podařilo v roce 1939 odjet přes Německo do Anglie. Ve Velké Británii se rozhodl podpořit protinacistický odboj tvorbou válečných dokumentárních snímků o bojujících letcích.

V letech 1939 až 1945 natočil např. snímky RAPE OF CZECHOSLOVAKIA / ULOUPENÍ ČESKOSLOVENSKA (1939), ETERNAL PRAGUE / VĚČNÁ PRAHA (1940), HOME FRONT / DOMÁCÍ FRONTA (1940), MLÁDEŽ BOJUJE (1942), POROBENÁ ZEMĚ (1942), SOVĚTSKÝ SVAZ ÚTOČÍ (1942), 100 MILIÓNŮ ŽEN (1942), DĚTI VE VYHNANSTVÍ (1943), BEFORE THE RAID / PŘED ÚTOKEM (1943), 311 (1943), FIGHTER PILOT / BOJOVÝ PILOT (1943), NIGHT A DAY / NOC A DEN (1945) či A LETTER FROM PRAGUE / DOPIS Z PRAHY (1945). Podařilo se mu také realizovat dva hrané filmy WHO KILLED JACK ROBINS / KDO ZABIL JACKA ROBINSE (1940) a JOHN SMITH WAKES UP / JOHN SMITH SE PROBOUZÍ (1941).

Po návrtu do osvobozeného Československa se kromě dalších dokumentů (např. VĚRNI ZŮSTANEME, VLÁDA LIDU, PÍSEŇ O SLETU, PŘIZNÁNÍ či RADOSTNÉ DNY) stal vedoucím jedné z tvůrčích skupin Československého státního filmu a zaměřil se na dlouhometrážní hranou tvorbu.

Ke svým filmům si psal náměty a scénáře (př. ULOUPENÁ HRANICE, VLČÍ JÁMA, KRÁL KRÁLŮ či VRAŽDA PO NAŠEM), zahrál si jednu roli (divák na koncertu v TAKOVÉ LÁSCE) a režíroval. Weiss se zaměřoval zejména na filmy s válečnou tématikou nebo psychologicky náročné dramata. Ve 40. letech natočil ULOUPENOU HRANICI (1947) a DRAVCE (1948).

Z 50. let (VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI, POSLEDNÍ VÝSTŘEL, MŮJ PŘÍTEL FABIÁN, PUNŤA A ČTYŘLÍSTEK, HRA O ŽIVOT, TAKOVÁ LÁSKA) je jistě nejcennější jeho režie dramatu VLČÍ JÁMA (1957) podle románu Jarmily Glazarové s Jiřinou Šejbalovou a ROMEO, JULIE A TMA (1959) Jana Otčenáška. Od roku 1960 stvořil drama ZBABĚLEC (1961), pohádku ZLATÉ KAPRADÍ (1963), film TŘICET JEDNA VE STÍNU (1965) a krimikomedii VRAŽDA PO NAŠEM (1966).

Za zmínku ještě stojí režie televizních snímků PROMIŇTE, OMYL (1963) a SPRAVEDLNOST PRO SELVINA (1968). V roce 1968 se uchýlil k druhé emigraci, žil v Západním Německu, USA, Austrálii aj. Kromě televizních snímků (WATERLOO a WIE MAN SEINEN GATTEN LOS WIRD) a posledního autobiografického filmu MARTA A JÁ (1990), se od 70. let zaměřil na pedagogickou práci filmové režie na univerzitách v USA.

Když nepočítáme řadu cen ze světových festivalů (San Francisco, Berlín, San Sebastián, Karlovy Vary, Benátky, Vancouver), od československé vlády získal jen Státní cenu (1951) za režii filmu VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI (1950). Domů se mohl podívat až po roce 1989 (vystoupil v jednom z dokumentů GEN Věry Chytilové). Své vzpomínky vydal pod názvem „Bílý mercedes“ (1995). Jiří Weiss zemřel krátce po svých jednadevadesátých narozeninách 10. dubna 2004 v kalifornské Santa Monice.
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.