Fred Delmare

Občanským jménem Werner Vorndran . Tento německý, pouze 1,60 m vysoký herec, hrál v českých filmech PŘEŽIL JSEM SVOU SMRT (1966), ZTRACENÁ TVÁŘ (1965). Koprodukčním PRAHA, NULTÁ HODINA (1962) a ČAROVNÉ DĚDICTVÍ (1985).

Byl synem truhláře a švadleny. První zkušenosti získal na jevišti v nedalekém Sonnebergu. Po ukončení základní školy se vyučil nástrojařem. V roce 1940 odešel jako dobrovolník do armády. Sloužil u námořnictva v Bremerhavenu. Přihlásil se na konkurz v tamějším městském divadle, kde hrál  jako statista v opeře. V roce 1943 utrpěl těžké poranění břicha, z kterého se léčil do konce války. Po jejím konci, v roce 1946 odchází do Výmaru. Stává se žákem německého herce a dramatika Waltera Jupé. Debutoval v roce 1947 rolí Vansena v tragédii Egmont. (Goethe ji psal 18 let.)

Jednou hrál okrajovou postavu zlodějíčka a alkoholika Freda Axela Delmareho. Na jevišti se potácel tak mistrně, že strčil do kapsy 3 milióny rudoarmějců, potácejících se venku. Nadšení diváků neznalo mezí. Popularita přináší výhody. Jednoduchým pokusem např. zjistil, že když v řeznictví přidá k 200-gramovému lístku na maso další dva do divadla, přidá řezník ke 200 gramům půl kila bůčku a dvě kosti. Postupně to zkusil s tabákem, mýdlem a ošacenkou. A tak se zrodil Fred Delmar.

Mezi lety 1947 -1950 studoval externě hereckou školu v západoberlínském divadle Hebbel-Theater. Od roku 1950 začal pohostinsky vystupovat v lipském divadle Schauspiel Leipzig. O 20 let později se stal trvalým členem scény.

V roce 1955 hrál poprvé v roli vojáka ve filmu ERNST THÄLMANN – FÜHRER SEINER KLASSE. V NDR patřil k jedněm z nejplodnějších a nejpopulárnějších herců. Během své padesátileté kariéry natočil více než 200 filmů. Namátkou roli vězně Pippinga v NACKT UNTER WÖLFEN (NAHÝ MEZI VLKY, 1963). Tu později označil za svou životní roli. Ve filmu JEDER STIRBT FÜR SICH ALLEIN (I VE SMRTI SAMI, 1970) vytvořil roli Enno Klugeho. V roce 1973 hrál v DIE LEGENDE VON PAUL UND PAULA (LEGENDA O  PAULOVI A PAULE, 1973).  Pro Němce se jedná o kultovní film. A to nejen kvůli prvnímu koncertu Puhdys na filmovém plátně. Mezi lety 1968 až 1973 si zahrál v několika německých Mayovkách po boku Gojko Mitiče. Začal rolí komického kovboje Petera Hille ve filmu SPUR DES FALKEN (ZLATO V BLACK HILLS 1968). O rok později WEIßE WÖLFE (BÍLÍ VLCI 1969), následovali APACHEN (APAČI, 1973) a jejich pokračování ULZANA – SCHICKSAL UND HOFFNUNG (ULZANA 1974). Právem byl označován za krále vedlejších rolí. Kromě zmíněného výčtu stihl v uvedeném období dalších 21 rolí. Od roku 1997 hrál v lékařském seriálu televize ARD IN ALLER FREUNDSCHAFT (VE JMÉNU PŘÁTELSTVÍ 1998-2006). Vytvořil roli dědečka Friedricha.

Fred Delmare byl pětkrát ženat. Z prvních čtyř manželství měl tři dcery a dva syny. Nicméně ani tak úspěšnému herci se nevyhnuly rány osudu, rovnající se téměř klatbě. V roce 1980 spáchala jeho dcera Felicitas krátce po emigraci do Západního Berlína sebevraždu.  V roce 1993 syn Nici zabil nožem svou přítelkyni. V roce 2000 diagnostikovali lékaři jeho manželce rakovinu prsu. Nejstarší syn Tino zemřel v roce 2001 na rakovinu jater.

7. listopadu 2005 stál herec před kamerou naposledy. Rychle se zhoršující Alzheimerova choroba si od roku 2006 vyžadovala trvalou péči v lipském domově důchodců. Fred Delmare hrál na jevišti nosiče uhlí, policisty, taxikáře. Některé role ale píše život. Den po svých 87. narozeninách byl hospitalizován s oboustranným zápalem plic v lipské nemocnici. Z nemoci se nezotavil a 1. května 2009 umírá. 27. května proběhl na lipském hřbitově Südfriedhof poslední smuteční obřad. Rodina, jeho přátelé a kolegové s divadla zde uložili urnu s jeho popelem. Ruhe sanft !

ČSFD.cz