Emil Iserle

Emil Iserle

Osobnostcsfd.cz

Herec

9. března, 1901, Praha, Praha, Hlavní město Praha, Rakousko-Uhersko

5. prosince, 1975, Praha, Československo

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1976

Paleta lásky

Film - Životopisný, Drama


1973

Traumstadt

Film - Dobrodružný, Horor, Drama


1972

Jatka č. 5

Film - Komedie, Sci-Fi, Válečný, Drama

Návraty

Film - Psychologický, Drama


1971

Tajemství velikého vypravěče

Film - Komedie, Životopisný, Drama, Historický


1970

Nahota

Film - Psychologický, Drama


1969

Případ pro začínajícího kata

Film - Drama


1968

Zločin v šantánu

Film - Hudební, Komedie, Krimi


1967

Muž, který stoupl v ceně

Film - Komedie

Jak se zbavit Helenky

Film - Komedie, Drama


1966

Ostře sledované vlaky

Film - Komedie, Drama


1965

Perličky na dně

Film - Komedie, Povídkový

Životopis

Emil Iserle se narodil 9. března 1901 v Praze. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, získal titul JUDr. a stal se právníkem. Právnickému povolání se po celý svůj život až do odchodu na odpočinek věnoval na různých místech a v různých dobách (mj. i jako soudce a ministerský rada). Již jako penzista by takto bez povšimnutí a zapomenut dožil, ale začínající režisér Jiří Menzel hledal pro svůj film dva starší pány.

Začal tedy konkurz, do kterého se Emil Iserle dostal díky svému bratranci Františkovi. Jeho první reakcí bylo odmítnutí. Ale nakonec se dal režisérem Menzelem přemluvit a stal se tedy z něho filmový herec. Avšak Iserle, zřejmě z obavy o své dobré jméno, se nechal v komparsním rejstříku Filmového studia Barrandov a ve filmových titulcích zapsat pod vymyšleným pseudonymem Jan Pech (tak již vystoupil ve svém prvním snímku).

Debutoval tak jako postava starého senilního strýce, jehož nezajímá okolní svět a sám pro sebe si povídá své vzpomínky a historky z mládí v povídce režiséra Jiřího Menzela SMRT PANA BALTAZARA z povídkového snímku Menzela, Němce, Schorma, Chytilové a Jireše PERLIČKY NA DNĚ (1965).

Druhým důchodcem, kterého si Menzel vybral byl Alois Vachek. Oba neherci se své texty přesně naučili a interpretovali je zcela přirozeně. Tato okolnost, i jeho důstojně a vážně vyhlížející obličej, mu dopomohla k dalším, už spíše malým filmovým epizodkám u Menzela i u dalších režisérů.

O rok později mu opět Jiří Menzel svěřil úložku soudce ve své slavné a oscarové tragikomedii OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY (1966) s Václavem Neckářem, Vladimírem Valentou, Libuší Havelkovou, Josefem Somrem, opět s Aloisem Vachkem, Jitkou Zelenohorskou, Vlastimilem Brodským, Ferdinandem Krůtou a Květou Fialovou, jež přinesla československé kinematografii celosvětový úspěch.

Naposledy Menzel Emila Iserleho využil v postavě fotografa z kriminální komedie se semaforskými „esy“ Evou Pilarovou, Jiřím Suchým, Jiřím Šlitrem, Jiřím Grossmannem v titulních úlohách pod názvem ZLOČIN V ŠANTÁNU (1968). Dále hrál ve filmových titulech ostatních českých filmových režisérů.

V dalších létech byl bez Menzela osloven pro kreace hlídače v parku v komedii s Václavem Voskou, Jiřinou Jiráskovou, Eduardem Cupákem, Josefem Kemrem a s Hanou Brejchovou JAK SE ZBAVIT HELENKY (1967) Václava Gajera, psychiatra v tragikomedii Jana Moravce a Zdeňka Podskalského MUŽ, KTERÝ STOUPL V CENĚ (1967) se slovenským hercem Jozefem Kronerem a v 60. létech zcela poslední kreací penzisty v podobenství Pavla Juráčka PŘÍPAD PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA (1969), jenž byl záhy zakázán, stáhnut z široké distribuce a uložen do trezoru. Po šesti filmových partů ze 60. let se v normalizačních 70. létech objevil Iserle jen čtyřikrát.

Během 70. let tedy byl starým pánem – pěstounem mladého vězně Jana zvaný Drsňák (Petr Čepek) ve snímku Václava Matějky NAHOTA (1970), biskupem v životopisné komedii TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE (1971) režiséra Karla Kachyni s bratry Štěpánkovými v úlohách syna a otce Dumasových, ochotníkem v dalším Matějkově psychologickém dramatu NÁVRATY (1972) a zcela naposledy a těsně před smrtí byl kustodem v muzeu v životopisném filmu PALETA LÁSKY (1976) Josefa Macha s Petrem Kostkou jako malířem Josefem Mánesem.

Další eventuální filmové účinkování přerušilo však jeho úmrtí. Přesto má na svém kontě celkem deset nadmíru výrazných a i zapomenutých filmových děl a dokonce jeden zahraniční – americký projekt. Byl vybrán pro epizodku starého muže na ulici v americkém dramatu režiséra George Roy Hilla JATKA Č. 5 / SLAUGHTERHOUSE – FIVE (1971), které se mimo jiné natáčelo v pražských exteriérech českým kameramanem Miroslavem Ondříčkem.

Emil Iserle zemřel 5. února 1975 v Praze, jen měsíc před svými sedmdesátými čtvrtými narozeninami. Poslední film PALETA LÁSKY (1976) byl uveden (prosinec 1976) téměř dva roky po jeho smrti. Iserle patřil mezi neherce (například Josef Šebánek, Jan Vostrčil, Milada Ježková, Alois Vachek či Josef Kolb a další), kteří se stali symbolem 60. let a částečně hvězdami mezi filmovými diváky.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.