Herec
2012Film - Dokumentární
1999
Film - Dokumentární
Film - Komedie
1998
Film - Komedie
1997
Seriál - Dobrodružný
1996
Film - Krimi, Thriller, Drama
1994
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Tutti gli anni una volta l'anno
Film - Komedie
1993
Film - Drama
1992
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Drama
1991
Film - Muzikál, Drama, Romantický
1990
Film - Dobrodružný, Komedie, Fantasy
Film - Thriller
Film - Drama
Seriál
I divertimenti della vita privata
Film - Komedie
1989
Film - Horor
Film - Komedie
1987
Film - Drama
Film - Dobrodružný, Komedie, Drama, Akční
1985
Film - Komedie
Film - Mysteriózní, Drama
1983
Film - Komedie, Muzikál, Drama
Film - Drama, Romantický
1982
Film - Komedie, Drama, Romantický
Film - Komedie
1981
Film - Komedie
Film - Krimi, Drama
Film - Komedie
1980
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
1979
Film - Mysteriózní, Sci-Fi
Film - Drama
Film - Dokumentární
Film - Komedie, Drama
1978
Film - Komedie, Drama
1977
Film - Komedie, Povídkový, Drama
Film - Horor, Mysteriózní, Drama
1976
Film - Válečný, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie, Krimi
1975
Film - Komedie, Mysteriózní, Drama
Film - Dokumentární
1974
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie
1973
Film - Drama
1972
Co my máme společného s revolucí?
Film - Dobrodružný, Komedie, Western
Film - Komedie
1971
Film - Komedie, Mysteriózní, Drama
Film - Komedie, Mysteriózní, Drama
Scipione detto anche l'africano
Film - Komedie
1970
Brancaleone na křížové výpravě
Film - Dobrodružný, Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1969
Film - Komedie
Film - Komedie, Krimi
Film - Komedie
Film - Komedie
1968
Film - Komedie
Film - Komedie
1967
Film - Komedie, Povídkový, Drama
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie, Fantasy
1966
Film - Dobrodružný, Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1965
Film - Drama
Film - Povídkový, Thriller, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie, Akční
Film - Komedie, Krimi
1964
Se permettete parliamo di donne
Film - Komedie
1963
Film - Komedie, Válečný
Film - Komedie, Povídkový, Drama
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie, Povídkový
Film - Komedie
1962
Film - Komedie, Road movie, Drama
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Drama
1961
Film - Dobrodružný, Životopisný, Drama, Historický
Film - Komedie
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie, Fantasy
1960
Film - Komedie
Film - Komedie, Krimi
Film - Komedie
1959
Film - Komedie, Válečný, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
1958
Film - Komedie, Krimi
Film - Dobrodružný
1957
Film - Komedie
1956
Film - Válečný, Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Životopisný, Drama
Film - Dobrodružný
1955
Film - Komedie, Drama, Romantický
1954
Film - Muzikál, Drama, Romantický
Film - Drama
1953
Film - Film-Noir, Drama
Film - Muzikál
Film - Film-Noir, Drama
1952
Film - Dobrodružný
Film - Drama
1951
Film - Drama
Film - Mysteriózní, Drama
1950
Film - Drama
Film - Dobrodružný, Drama, Historický
1949
Film - Drama
Film - Dobrodružný
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1948
Film - Drama, Fantasy
Film - Dobrodružný, Drama, Akční
1947
Film - Dobrodružný
Film - Drama
Film - Dobrodružný
1946
Film - Drama
Režisér
1988Film
1982
1972
Film - Komedie
1969
Film - Komedie
1956
Film - Životopisný, Drama
Host
1991Seriál - Dokumentární, Talk-show
1987
Seriál - Dokumentární
1976
Seriál - Dokumentární
1975
Seriál - Hudební, Talk-show
1967
Seriál - Dokumentární
1956
Seriál - Dokumentární
1952
Seriál - Publicistický
Archivní záběry
2022Film - Dokumentární
2021
Film - Dokumentární
Film - Dokumentární
2020
Film - Dokumentární
2018
Vittorio Gassman – král komediantů
Film - Dokumentární, Životopisný
2015
Ridendo e scherzando - Ritratto di un regista all'italiana
Film - Dokumentární
2010
Film - Dokumentární
2006
Adolfo Celi, un uomo per due culture
Film - Dokumentární
1975
Un sorriso, uno schiaffo, un bacio in bocca
Film - Komedie, Životopisný, Historický
Je synem inženýra rakouského původu a Florenťanky, která se chtěla stát herečkou. Když mu bylo pět let, přestěhovala se rodina do Říma, kde po maturitě začal studovat práva na univerzitě, hrál košíkovou dokonce za národní mužstvo a pomýšlel na spisovatelskou dráhu.
Všeho se však vzdal kvůli herecké kariéře, k níž ho inspirovala matka. Odbornou hereckou průpravu mu poskytl Silvio D'Amico v Národní akademii dramatického umění po jejím ukončení roku 1943 ho ihned angažoval do své divadelní společnosti Aldo Borelli a od něho přešel do ansámblu Elsy Melliniové.
Vystřídal pak několik kočovných souborů a významných divadel (mj. Národní divadlo), kde pod režijním vedením Luchina Viscontiho a Luigiho Squarziny vytvořil mj. hlavní role v Shakespearových hrách Jak se vám líbí (1948), Hamlet (1953), Othello (1957) a Richard III. (1968), v dramatech Arthura Millera Všichni moji synové (1948), Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha (1949) a Henrika Ibsena Peer Gynt (1953).
Roku 1960 založil vlastní divadelní společnost Teatro Popolare Italiano, v níž působil nejen jako herec, ale věnoval se i režii (Sofoklův Král Oidipus a Sartrova úprava Dumasovy životopisné hry Kean). Od pol. 40. let se uplatnil jako představitel zlosynů a tvrdých chlapů v nenáročných, až na malé výjimky (Hořká rýže), melodramatických, akčních a dobrodružných filmech.
V letech 1952-55 pracovně pobýval v Hollywoodu, ale účinkování ve filmech společnosti MGM pro něho znamenalo velké zklamání. Zato brzy po návratu do vlasti se mu otevřely nové obzory díky spolupráci s režisérem Mariem Monicellim, který v něm objevil komický talent.
Už v jejich prvním společném filmu, kriminální komedii Zmýlená neplatí, kde hrál hlavní roli amatérském boxera Peppeho, člena bandy malých zlodějíčků, naznačil, že mu jsou velmi blízké postavy lehkomyslných, mazaných a dobrosrdečných "malých Italů", záletníků, pobudů, mužů bez pevných mravních zásad, kteří svým fanfarónstvím a nerozvážností způsobují groteskní situace, mnohdy vedoucí k tragickým koncům: šibalský vojín Giovanni Busacca, umírající se svým druhem (Alberto Sordi) pro nepatetické hrdinství před popravčí četou rakouské armády, v tragikomedii z 1. světové války Velká válka , donkichotsky otrhaný potulný rytíř Brancaleone da Norcia, o jehož válečných a milostných dobrodružstvích pojednávají parodie středověkých legend Brancaleonova armáda a Brancaleone na křížových výpravách (Stříbrná mušle za herecký výkon na MFF v San Sebastianu).
Dalším významným tvůrcem, který dokázal zdařile využít jeho expresívní tragikomický projev, byl Dino Risi v mnoha jeho filmech ztělesnil obdobné typy rozporuplných, směšných i dramaticky komplikovaných hrdinů, za jejichž ztvárnění obdržel prestižní domácí i zahraniční pocty: mladý flákač Bruno, okouzlující své okolí nenuceností, podnikavostí a lehkomyslností, který zaviní smrt studenta (Jean-Louis Trintignant), v tragikomedii Sváteční vyjížďka (Donatellův David 1963) , stárnoucí ředitel velké továrny na ledničky Francesco Vincenzini, který podlehne erotickému kouzlu mladičké dívky, v komedii o manželském trojúhelníku Tygr a kočička (Donatellův David 1967) , slepý a na jednu ruku ochrnutý kapitán jezdectva Fausto, skrývající svou bezmocnost pod maskou cynického poživačství, než je přinucen okolnostmi změnit své chování, v psychologické studii podle povídky Giovanniho Arpina Vůně ženy (Donatellův David 1975 a cena na MFF v Cannes 1975) , vážený průmyslník Albino Millozzi, odhalující synovu teroristickou činnost, ve společensko-kritické komedii Drahý otče (Donatellův David 1979).
O prohloubení charakterové složitosti jeho postav se zasloužil velkou měrou také režisér Ettore Scola , z rolí, které mu svěřil, vyniká zejména učitel Carlo, hlava rozvětvené římské rodiny, v rodinné sáze mapující dějiny italské společnosti od poč. století do 80. let Rodina (Donatellův David 1987).
Přestože neměl z dřívějších dob na Hollywood příjemné vzpomínky, neodolal koncem 70. let dvěma nabídkám Roberta Altmana, jež mu sice nezaručovaly ústřední party, skýtaly však alespoň umělecky přínosné zkušenosti: ženichův otec Luigi Corelli, světácky se tvářící Italo-Američan, zastírající svůj nízký původ sebevědomým chováním, v satirickém pohledu na pokrytectví americké společnosti Svatba, jeden z degenerovaných obyvatel zamrzlé metropole San Cristoforo, oddávající se svérázné hazardní hře na život a na smrt, v ponurném sci-fi dramatu o nové době ledové Kvintet.
Čtyřikrát se také postavil za film. kameru, ale žádný z jeho režijních pokusů (Kean, Alibi, Bez rodiny, nemajetní, hledají cit a Od otce k synovi), v nichž také hrál hlavní role, se nesetkal s velkým úspěchem. Roku 1991 byl poctěn Zvláštním Donatellovým Davidem a za celoživotní dílo mu byly uděleny Cena Luchina Viscontiho (1996) a Zvláštní Zlatý lev na MFF v Benátkách 1996.
Jeho manželkami byly herečky Nora Ricciová (1943-52) a Shelley Wintersová (1952-54) a od 1972 byl ženatý s Dilettou D'Andreovou. Z každého manželství má jedno dítě: dcery Paola (nar. 1949) a Vittoria Gina (nar. 1953) a syn Alessandro (nar. 1965).