Max Ernst

Francouzský malíř, sochař a teoretik umění německého původu. Studoval filozofii a psychologii na univerzitě v Bonnu, ale učení mu nepřipadalo zajímavé, a tak se rozhodl věnovat umění a jeho různým technikám.

V roce 1911 se Ernst připojil k umělecké skupině Rheinische Espressionisten v Bonnu. Následující rok poprvé vystavoval v galerii Feldman v Kolíně nad Rýnem. V roce 1913 se na návštěvě v Paříži setkal s Guillaume Apollinairem a Robertem Delaunym a o rok později s Jeanem Arpem, který se mu stal celoživotním přítelem. Ještě téhož roku vystavoval v Berlíně. Avšak jeho umělecký vzestup na čas přerušila služba v armádě. Po válce společně s Arpem a Alfredem Grünwaldem založil v Kolíně nad Rýnem německou dadaistickou skupinu, kde také otevřel Dadahaus a vydával dadaistický časopis.

Roku 1922 odchází do Paříže a o dva roky později se přidal k surrealické skupině. V Paříži Ernst spolupracoval na kulisách pro balet Sergeje Ďagileva a v roce 1927 spolu se Salvadorem Dalím a Luisem Bunuelem na filmu ZLATÝ VĚK. V roce 1934 se Ernst začal věnovat i své sochařské tvorbě, ale po začátku druhé světové války byl jakožto němec a údajně špion zatčen, ale roku 1941 se mu podařilo uprchnout do Spojených států, kde se snažil pomáhat mladým abstraktním malířům. Zde také napsal pojednání „Za malbou“, které mu přineslo uznání. V roce 1953 se Ernst vrátil zpět do Francie.

Sinecod