Jára Pospíšil

Jára (Jaroslav) Pospíšil pocházel z Jihlavy, kde byl jeho otec Antonín Pospíšil (1879-1949) soudcem a zároveň se věnoval sborovému zpěvu. Jaroslav vystudoval gymnázium v Jihlavě a Moravských Budějovicích, od dětství zároveň zpíval. Po maturitě se měl vyučit drogistou, ale na doporučení rodinného přítele J. B. Foerstra odešel na pražskou konzervatoř, kde studoval v l. 1923-1928 u Egona Fuchse. Jako lyrický tenor se Pospíšil původně věnoval opeře, ale vzápětí přešel k operetnímu žánru. Své první angažmá strávil v olomoucké operetě (1929-1932), tehdy také již začal zpívat taneční písně. Po přestěhování do Prahy našel angažmá ve Velké operetě (1932-1941), kde se záhy vypracoval v jednoho z nejpopulárnějších zpěváků své doby. Spolu se stovkami rozhlasových a gramofonových nahrávek kulminovala jeho sláva ve 30. letech. Kvůli svému napůl židovskému původu měl v době okupace Jára Pospíšil zákaz vystupování a prošel několika zaměstnáními, koncem války byl i vězněn.

Po válce se pak Pospíšil vrátil ke své profesi a v l. 1946-1948 byl v karlínském Varieté sólistou Komické zpěvohry. Po dvou letech v Divadle Na Fidlovačce (1948-1950) pak na bezmála dvacet let zakotvil v Hudebním divadle v Karlíně (1950-1968). Jeho odchod do důchodu v roce 1968 měl i politické pozadí, nicméně nadále Pospíšil vystupoval, měl vlastní zájezdový program Kouzlo operety, účinkoval také v televizi. Za svou kariéru absolvoval přes pět tisíc koncertů, do stovek jdou také jeho gramofonové nahrávky.

Jako nejpopulárnější zpěvák své doby dostal Pospíšil pochopitelně příležitost i ve filmu, i když jako herec nikdy nevynikl, těžiště jeho práce bylo především ve zpěvu. Jako herec, případně zpěvák vystoupil Pospíšil přibližně ve dvaceti filmech, poprvé účinkoval v německém filmu Karla Lamače SENSACE (1930), kde zpíval českou vložku. V dalších filmech hrál převážně zpěváky, ale dostal i větší herecké úlohy. Jako hudební skladatel Urban hrál ve filmovém přepisu operety U SVATÉHO ANTONÍČKA (1933). Velkou roli důstojníka Kovalského sehrál v nenáročné komedii KLATOVŠTÍ DRAGOUNI (1937), jako právníka Netolického jej bylo možno vidět v další veselohře MANŽELKA NĚCO TUŠÍ (1938; oba filmy v režii Karla Špeliny). Po válce pak již hrál jen menší role v několika filmech, Karla Hašlera si zahrál ve snímku TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ (1967), jako klavírista se mihnul v komedii SLAMĚNÝ KLOBOUK (1971).

Jára Pospíšil zemřel v Praze 11. února 1979 ve věku 74 let. Krátce byl ženatý s herečkou Hanou Vítovou (1914-1987), s níž se seznámil během angažmá v Olomouci, jejich manželství ale vydrželo jen do roku 1934.

Pavel "argenson" Vlach