Herec
2003Film - Komedie
Film - Komedie, Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Komedie
Apetta Giulia e la signora Vita, L'
Film - Animovaný
2002
Film - Komedie
Film - Komedie
Seriál
2001
Film - Komedie
2000
Film
Film - Komedie
1999
Film - Komedie, Romantický
1998
Film - Komedie
Seriál - Komedie
1997
Seriál - Komedie
1995
Film - Komedie, Drama, Historický
Film - Drama
1993
Seriál
1991
Film - Krimi, Drama
Seriál - Drama, Historický
1990
Film - Komedie
Film - Drama, Historický
1987
Helsinki Napoli All Night Long
Film - Komedie, Thriller
Film - Komedie, Drama
Film - Dobrodružný, Komedie, Drama, Akční
1986
Film - Komedie
Film - Komedie
1983
Film - Komedie
1982
Film - Komedie
Film - Komedie
1981
Film - Komedie
1980
Film - Komedie
1979
Film - Komedie
Film - Drama
1978
Film - Komedie
1977
Film - Drama, Historický
1976
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Basta che non si sappia in giro!...
Film - Komedie
1975
Film - Komedie
1974
Film - Komedie
1973
Film - Komedie, Drama
1972
Film - Rodinný, Fantasy
Film - Komedie
Seriál - Rodinný, Fantasy
Film - Komedie
1971
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1970
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie
1969
Film - Komedie, Povídkový
1968
Film - Komedie
Film - Dobrodružný, Komedie, Fantasy
Film - Komedie
1967
Film - Komedie
Film - Komedie, Drama
1966
Film - Komedie, Krimi
Film - Komedie
Film - Komedie
1965
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie, Mysteriózní, Thriller
Questa volta parliamo di uomini
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1964
Film - Komedie
Film - Komedie
1963
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie, Povídkový
Film
Film - Komedie
1962
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1961
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1960
Film - Komedie
Film - Komedie, Krimi
Film - Komedie
Film - Komedie
1959
Film - Komedie
1958
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Mamma, perché mi hai fatto cosi bello?
Film - Komedie
1957
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
1956
Film - Komedie
Guardia, guardia scelta, brigadiere e maresciallo
Film - Komedie
Film - Komedie
1955
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie, Drama
1953
Film - Komedie, Drama
Film - Muzikál
Film - Komedie
1952
Film - Komedie
1951
Film - Komedie
1949
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
Režisér
1981Film - Komedie
1971
Film - Komedie
1963
Film - Komedie, Povídkový
Scenárista
1973Film - Komedie, Drama
Host
1982Seriál - Rodinný, Talk-show
1975
Seriál - Hudební, Talk-show
Seriál - Talk-show
Archivní záběry
2021Film - Dokumentární
1975
Un sorriso, uno schiaffo, un bacio in bocca
Film - Komedie, Životopisný, Historický
Nino Manfredovi se v mládí sice nepodařil útok na pozice předního milovníka italského filmu, v 60. a 70. letech ale patřil k největším hvězdám komediálního žánru. Narodil se jako Saturnino Manfredi do prostých poměrů na venkově v jižní Itálii. Původně studoval práva, teprve po válce se oddal studiu herectví a absolvoval Národní akademii dramatických umění v Římě. První zkušenosti na jevišti získal v Teatro Piccolo v Miláně (1948-1949), hned pro následující sezónu byl angažován do Říma, kde sice začínal jako klasický divadelní herec, doménou jeho aktivit se ale již počátkem padesátých let stal kabaret a hudební revue.
Na stříbrném plátně debutoval Nino Manfredi krátce po svém příchodu do Říma menší rolí ve filmu KLÁŠTER SANTA CHIARA (Monastero di Santa Chiara, 1949), první větší příležitosti mu ve svých komediích z padesátých let nabídl slavný režisér Mauro Bolognini (ZAMILOVANÍ – Gli innamorati, 1955; HLÍDAČ, STRÁŽNÍK, VELITEL A STRÁŽMISTR – Guardia, guardia scelta, brigadiere e maresciallo, 1956), koncem dekády mu velké role poskytovali i další významní filmaři jako C. L. Bragaglia, S. Corbucci nebo R. Rossellini. Spolu s jinými velikány své generace typu Alberta Sordiho nebo Uga Tognazziho i Nino Manfredi získal popularitu až ve zralém věku a během šedesátých a sedmdesátých let byl velmi zaměstnaným filmovým hercem, nejčastěji hrál průměrné Italy zmítané zkouškami osudu.
Manfredi se i sám pustil do filmové režie a jeho debutem byla jedna část povídkového filmu NESNADNÁ LÁSKA (L′amore difficile, 1962). Režii se nevěnoval nijak často, ale hned jeho první celovečerní film Z BOŽÍ MILOSTI (Per grazia ricevuta, 1970) mu vynesl cenu za nejlepší debut na filmovém festivalu v Cannes. Začal spolupracovat také s televizí a velký ohlas mu přinesla role Geppetta v televizním filmu PINOCCHIOVA DOBRODRUŽSTVÍ (Le avventure di Pinocchio, 1970). V širokém rozptylu Manfrediho uměleckých aktivit nelze opomenout ani zpěv, jemuž se věnoval od svých počátků, zvláště v kabaretech. Jako zpěvák vydal řadu singlů a v roce 1969 moderoval celý písňový festival v San Remu, sám zde také zpíval.
Nino Manfredi získal celkem deset prestižních italských filmových cen – pětkrát Donatellova Davida a pětkrát Stříbrnou stuhu Italského syndikátu filmových novinářů. Prvním úspěchem v tomto směru byla komedie Liny Weltmüller TENTOKRÁT MLUVME O MUŽÍCH (Questa volta parliamo di uomini, 1965), největším triumfem pak byla hořká komedie CHLÉB A ČOKOLÁDA (Pane e cioccolata, 1973), za niž dostal jak Stříbrnou stuhu, tak cenu Davida, tento film navíc nejlépe reprezentuje typ Manfrediho častých rolí životních ztroskotanců. Tento dvojnásobný úspěch pak zopakoval s historickou tragikomedií VE JMÉNU PAPEŽE KRÁLE (In nome del Papa Re, 1978). Z nejčastěji opakovaného typu Manfrediho postav ušlápnutých a osudem zkoušených mužů vybočují dvě výrazně dramatické role, které mu poskytl ve svých filmech Ettore Scola (AFRICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ – Riusciranno i nostri eroi a titrovare l′amico misteriosamente scomparso in Africa?, 1968; ŠKAREDÍ, ŠPINAVÍ A ZLÍ – Brutti, sporchi e cattivi, 1975).
Později točil Nino Manfredi již o poznání méně, znovu se ale objevoval ve filmech dobře známých i u nás (PANNA NEBO OREL – Testa o croce, 1982). V závěru své kariéry začal sbírat ocenění za svůj celoživotní přínos filmu, mezi jinými opět Donatellova Davida (1994), v roce 1994 byl zároveň dekorován italským Řádem za zásluhy, vydal také svou autobiografii, která měla u čtenářů značný úspěch. Význam herce dokládá i pojmenování ulic jeho jménem v několika městech včetně Říma.
Nino Manfredi byl od roku 1955 ženatý s bývalou modelkou Erminií Ferrari (*1931) a měli spolu tři děti. Syn Luca Manfredi (*1958) se prosadil jako televizní režisér, dcera Roberta Manfredi (*1956) se vydala v otcových stopách a je herečkou.