Alberto Sordi

Obrazok
    

Celkové hodnotenie

0.0/10 (0 hlasů)

Herec, Režisér,  

Narodený: 15.6.1920

Zemřel: † 24.2.2003

Miesto Narodenia: Řím, Itálie,

Miesto úmrtí: Řím, Itálie

 

...více

Životopis

Italský herec a režisér Alberto Sordi se narodil 15.6.1920 v Římě ve čtvrti Trastevere. Sordi vyrůstal v hudební rodině, jeho otec byl hráč na tubu v římské opeře. Alberto studoval Milánskou akademii dramatického umění, ale v této škole neuspěl z důvodu svého výrazného „římského“ přízvuku. Později se stal ale právě tento přízvuk jeho velkou doménou. Po neúspěchu v Miláně se vrací do Říma a pracuje v rádiu a vystupuje v různých komediálních představeních.

Kariéru začíná v dabingu. Oliver Hardy měl v italském dabingu „propůjčený“ hlas právě Alberta Sordiho ve filmech světoznámé dvojice Laurel & Hardy. Ve filmu začal svou kariéru koncem třicátých let minulého století ve vedlejších rolích, převážně válečných filmů. První významnější role (jako Filippo Nardini) přichází roku 1942 ve filmu I TRE AQUILOTTI. Velký herecký vzestup a věhlas přichází v padesátých letech. V roce 1952 si zahrál roli „bílého šejka“ v úspěšné komedii LO SCEICCO BIANCO. Jednalo se o jeden z prvních filmů Frederica Felliniho. Hned následující rok Sordi hraje hlavní roli ve Felliniho snímku I VITELLONI (film o mladých povalečích, v němž hraje zženštilého mladého Alberta, mimochodem se v tomto snímku jako Giulia Curti objevuje Lída Baarová). V roce 1959 hraje Sordi roli Oresta Jacovacci ve válečné komedii LA GRANDE GUERRA. Tento snímek Maria Monicelliho je považován některými kritiky za jednu z nejlepších italských komedií. Tento film získal Zlatého lva na MFF v Benátkách (1959). V roce 1963 hraje hlavní roli úspěšné komedie IL DIAVOLO.

V roce 1977 se stává jedním z hlavních představitelů úspěšné povídkové satiry NOVÁ STRAŠIDLA (snímek je výborně herecky obsazen – V. Gassman, O. Muti, U. Tognazzi a další). Bravurně zvládnuté jsou jeho role markýze Onofria del Grillo a chudého uhlíře Gasperina v komedii IL MARCHESE DEL GRILLO (1981), režírovaného opět Monicellim. Alberto Sordi se dokázal prosadit i mimo komediální žánr a nezapomenutelnou rolí je Giovanni Vivaldi v Monicelliho dramatu UN BORGHESE PICCOLO PICCOLO. Zde ztvárnil tichého člověka, který se změní v tvrdého nepřítele, aby pomstil smrt svého syna. Alberto Sordi ale především ztvárňoval ve svých rolích zábavnou formou ty nejhorší vlastnosti italských mužů a společnosti.

Kromě herecké kariéry nesmíme opomenout rovněž úspěšnou cestu režisérskou. Sordi úspěšně režíroval asi dvacet filmů. Debut byl v roce 1966 snímkem FUMO DI LONDRA, poslední snímek byl INCONTRI PROIBITI (1998). Na většině těchto snímků se podílel i po stránce scénáristické. Na divadelních prknech se Alberto Sordi objevoval převážně ve čtyřicátých a padesátých letech. Spolupracoval například s předními italskými dramatiky, jakými byli Pietro Garinei a Sandro Giovannini.

Za svou dlouhou kariéru byl celkem 9x byl nominován na Stříbrnou stuhu (ocenění italského národního svazu filmových novinářů) a 5x zvítězil (1954, 1956, 1960, 1977 a speciální Stříbrná stuha posmrtně v roce 2003). 3x byl nominován na americký Zlatý Glóbus a v roce 1964 ho obdržel za roli Amedea Ferettiho ve snímku IL DIAVOLO. Italské ocenění „David di Donatello Awards“ obdržel Alberto Sordi za svoji kariéru celkem 11x, z 12 nominací („nevyšla“ jen v roce 1982, za již zmiňovanou komedii MARKÝZ DEL GRILLO). V roce 1972 obdržel na MFF v Berlíně „Silver Berlin Bear“, další ocenění jsou z Art Film Festivalu (1996), BAFTA Awards (1962), speciální cena MFF v Moskvě (1983), MFF v Benátkách (cena Pietra Bianchiho v roce 2001 a „Caree Golden Lion“ v roce 1995). Giffoni film festival v roce 1994 a Francois Truffaut award. V roce 1985 byl členem poroty na 35. ročníku MFF v Berlíně.

Alberto byl spíš introvert a nikdy se neoženil. Jeho dlouholetou přítelkyní byla herečka Andreina Pagnani (24.11.1906 - 22.11.1981). Při svých 80. narozeninách, byl Sordi jmenován na jeden den čestným starostou Říma. V roce 2002, po 190 filmech, oznámil ukončení své kariéry. Alberto Sordi zemřel krátce před svými 83. narozeninami na infarkt. Na jeho pohřeb u „Basilica of St. John Lateran“ se sešlo víc jak milión lidí. Řím zažil pouze jeden pohřeb s větším počtem lidí a to o dva roky později při úmrtí papeže Jana Pavla II. Necelý týden po smrti Alberta Sordiho, nechal přejmenoval starosta jednu z hlavních ulic Říma právě jeho jménem.
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.