Jiří Klepl

Jiří Klepl

Osobnostcsfd.cz

Herec

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

2004

Redakce

Seriál - Komedie, Drama


1999

Šumná Divoká Orlice

Film - Dokumentární, Krátkometrážní


1994

Pevnost

Film


1989

Dobrodružství kriminalistiky

Seriál - Dobrodružný, Krimi, Drama, Historický


1983

Tisícročná včela

Film - Komedie, Drama, Historický

Tisícročná včela

Seriál - Komedie, Drama, Historický


1982

Pásla kone na betóne

Film - Komedie, Drama


1981

Řetěz

Film - Krimi, Akční

Konečná stanice

Film - Drama

Životopis

Jiří Klepl se narodil 5. února 1939 ve Vysokém Mýtě. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Bez teoretického hereckého vzdělání se rozhodl z popudu Radovana Lukavského a ze zájmu o jazzovou hudbu pro uměleckou kariéru. Po celý svůj život ovšem vystupoval pouze na oblastních, nejvíc na východočeských, scénách.

Po Divadle pracujících v Mostě (1961 – 1963) vystřídal i Městské divadlo v Kolíně (1963 – 1965), královéhradecké Divadlo Vítězného února (1965 – 1967), krátce olomoucké Státní divadlo Oldřicha Stibora (1978 – 1979) až po Východočeské divadlo Pardubice (1967 – 1978 a 1979 – 1990).

Svou kariéru završil před ochodem na odpočinek opět v Hradci Králové, v přejmenovaném Klicperově divadle (1990 – 2006), kde hostoval až do roku 2012. Z výrazných úloh uveďme jeho Martina („Jitřní přání"), Lumpacivagabunda („Lumpacivagabundus"), Steva („Loď komediantů"), Anučkina („Ženitba"), Jiřího Voborského („Jedenácté přikázání"), Kliandra („Misantrop"), Aboljaninov („Zojčin byt"), Otakara a Felixe („Ze života hmyzu"), Vojáka („Mnoho povyku pro nic"), Rytíře Dalibora („Hadrián z Římsů"), Jana Skalníka („Léto"), Biondella („Zkrocení zlé ženy"), Karla Kudrličku („Naši furianti") a nebo jeho Strnada („Divotvorný klobouk").

Kromě toho se mj. zjevil v inscenacích „Komedie o umučení" (Anjel), „Romeo a Julie" (Tybalt), „Kat a blázen" (Roderigo), „Kaviár nebo čočka" (Raimondo), „Bouře" (Váňa), „Divá Bára" (Myslivec), „Richard III." (Hrabě Rivers), „Sen noci svatojánské" (Demetrius), „Hamlet" (Norský princ), „Věc Makropulos" (Dr. Kolenatý), „Krysař" (Konrád), „Král Lear" (Hrabě z Kentu), „Revizor" (Okresní soudce), „Princ a chuďas" (Lord), „Týden v tichém domě" (Obrlajtnant), „Počestné ženy windsorské" (Pacholík), „Lucerna" (Sejtko), „Přelet nad hnízdem kukačky" (Dale), „Obchodník s deštěm" (Jonáš Curry) atd.

Jeho doménou často byli charakterní, klidní a vyrovnaní hrdinové, s částečnou aristokratičností a vyhraněným typem. Do českého filmu se kvůli mimopražskému působení dostal až v 80. letech po své čtyřicítce. Debutoval výraznou úlohou lupiče Karla Bareše v thrilleru Jiřího Svobody ŘETĚZ (1981).

V této úloze byl ovšem předabován svým kolegou Janem Teplým st. Ještě týž rok se stihl představit v menší roli řidiče dodávky v psychologickém snímku Jaroslava Balíka KONEČNÁ STANICE (1981). Ovšem i tady byl jeho hlas při postsynchronech nahrazen hlasem kolegy Pavla Zedníčka. Svou skromnou filmografii završil o třináct let později v epizodce muže v dramatu ŘÁD (1994) Drahomíry Vyhanové. Český film herectví Jiřího Klepla nikdy plně nevyužil a ve dvou ze tří filmů byl dokonce ošizen i o svůj hlasový projev.

V první polovině 80. let dala Kleplovi dvě příležitosti i slovenská kinematografie v kreacích učitele Jarky v tragikomedii PÁSLA KONE NA BETÓNE (1982) Štefana Uhra a Matuly ve dvojdílné fresce Juraje Jakubiska TISÍCROČNÁ VČELA (1983), kterou Jakubisko poté upravil na čtyři seriálové epizody pro televizní uvedení. I v této verzi se objevil Jiří Klepl ve své úloze.

Tento herec tedy získal pouhých pět filmových příležitostí, často malého rozsahu a významu, v prvních polovinách 80. a 90. let. Ovšem ani česká ani slovenská filmová tvorba nedokázala smysluplněji využít jeho hereckého potenciálu. Nezájem ze strany filmařů trval i posledních dvacet let jeho života. To ovšem ale bylo dáno jeho pardubickým a královéhradeckým divadelním angažmá.

Stejně macešské k němu byly rovněž příležitosti v televizních filmech (tř. NEPOLEPŠITELNÝ), seriálech (DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, REDAKCE apod.), pořadech (mj. ŠUMNÁ DIVOKÁ ORLICE) a i dabingu (BEZCITNÍ LIDÉ / RUTHLESS PEOPLE).

O něco více a častěji se mohl po herecké stránce využít v rozhlase („Pojď ke mně dolů do sklepa", „Láska dle jídelníčku", „Pozemky na stavbu města Umcacá", „Případ Pohádkový dědeček", „Pastýřská píseň", „František Vladislav Hek", „Truchlivý Bůh", „Ze života zapadlého vlastence", „Děti", „Gentlemanští podfukáři" či „Svaté kníže").

Jeho synovcem byl filmový a divadelní herec Bohumil Klepl (*1958) a neteří loutkoherečka Nataša Kleplová (*1964). Herec Jiří Klepl zemřel po těžké nemoci 21. března 2013 v Hradci Králové ve věku čtyřiasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.