Herec
1997Pamätáte sa na nich? - Recitátor a herec Viliam Záborský
Film - Dokumentární
1981
Film - Drama, Historický
Film - Drama
1980
Film - Drama
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Poetický
1979
Film - Krátkometrážní, Poetický
1978
Film - Drama
Film - Drama, Historický
Film - Drama, Historický
Film - Válečný, Drama
Film - Drama
Film - Pohádka
Film - Krimi, Drama
1977
Film - Drama, Historický
Film - Psychologický, Drama
Sedem krátkych rokov inžiniera Hagaru
Film - Drama
Film - Krimi, Drama
Film - Drama
Film - Komedie, Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1976
Reč Ľudovíta Štúra na Uhorskom sneme
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Drama
Film - Drama
1975
Seriál - Dobrodružný, Historický
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Drama
Film - Krimi
Film - Drama
1974
Film - Pohádka
Film - Drama
Film - Drama
1973
Film - Drama, Historický
Film - Drama
Film - Krátkometrážní, Drama
Film - Sci-Fi, Drama
Film - Komedie
1972
Film - Hudební, Komedie
Film - Drama
Film - Drama
1971
Film - Komedie, Drama
Film - Drama
Seriál - Drama, Historický
Film - Životopisný, Drama
Film - Komedie, Drama
Film - Válečný, Drama
Film - Drama
Film - Drama
1970
Film - Dokumentární
Film - Drama
Film - Drama
1969
Seriál - Horor, Komedie, Mysteriózní
Film - Drama
Film - Psychologický, Drama
Film - Krimi
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
1968
Film - Životopisný
1967
Film - Hudební
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Drama
1966
Film - Válečný, Drama
Film - Psychologický, Drama
Film - Drama
1965
Film - Krimi
Film - Drama
Film - Drama
1964
Film - Drama
1963
Film - Dobrodružný, Drama, Historický
Film - Komedie
Film - Psychologický, Drama
Film - Drama
Večerná chvíľa neskorej jesene
Film - Drama
1960
Film - Válečný, Drama, Romantický
1959
Film - Krimi
Film - Drama
1957
Film - Drama, Historický
Film - Válečný, Drama
1956
Film - Drama
1955
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Dokumentární, Sportovní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
1954
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Poetický
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1953
Film - Drama
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1952
Film - Drama
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1951
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1950
Film - Drama
Film - Dokumentární
1949
Film - Komedie
1948
Film - Válečný, Drama
Film - Drama
Film - Komedie, Sportovní
Host
1979Seriál - Poetický
1972
Seriál - Poetický
Vypraveč
1977Film - Dokumentární, Krátkometrážní, Životopisný
1974
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1973
Seriál - Dokumentární, Krátkometrážní
1970
Umenie krásne pod nebom sa rodí
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1967
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1961
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1959
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1958
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1957
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1954
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1953
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1952
Film - Dokumentární
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1949
Film - Dokumentární
1948
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1945
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1943
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Archivní záběry
2017Seriál - Dokumentární, Publicistický
Viliam Záborský se narodil 9. října 1920 ve Vráblech u Nitry. Roku 1940 odmaturoval na bratislavském gymnáziu a už za studií projevoval herecké a recitační vlohy: druhé místo v pražské celostátní recitační soutěži. Po maturitě začal se studiem na filozofické fakultě na univerzitě a na Hudební a dramatické konzervatoři v Bratislavě. Poté se až do své smrti stal na celých čtyřicet let členem činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě (1940 – 1982).
Viliam Záborský byl pokládán za klasika slovenského herectví a recitace, kterýžto se podílel na formování bratislavské první scény. Jako herec pracoval se syntézou racionálních a emocionálních prvků a s estetickým ztvárněním slovenského jazyka. Přednášel i v pražském Národním divadle.
Byl charakterním hercem velkých rolí v domácím i světovém repertoáru: Vodník Ivan („Lucerna“), Herodes („Herodes a Herodias“), Marián („Polnočná omša“), Sir John Falstaff („Veselé paničky windsorské“), Porfirij („Platonov“), Galileo Galilei („Život Galileův“), V. I. Lenin („Akt uznání“ a „Muž s puškou“), Vypravěč („Vojna a mír“), Cléant („Tartuffe“), Panovník („Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou“), Almaviva („Figarova svatba“), Zachar Bardin („Nepřátelé“), Čackij („Hoře z rozumu“), Claudius („Hamlet“), Kreont („Král Oidipus“), Don Diego („Cid“), Richard Dudgeon („Pekelník“), Lorenzo („Romeo a Julie“), Eddie („Pohled s mostu“), Borkin („Ivanov“) apod. apod.
Dále se zjevil i v inscenacích „Hra lásky a náhody“, „Vilém Tell“, „Sen noci svatojánské“. Často hrál pod režijním vedením Jána Jamnického a Jozefa Budského. Ovšem filmové umění nikdy herecký um Viliama Záborského plně nevyužilo. Ve filmu debutoval díky českým filmařům.
Ve svém zcela prvním a zároveň jediném českém filmu stvořil menší úložku pacienta pedanta v dramatu BÍLÁ TMA (1948) podle námětu Růženy Fischerové „Děti této země“ a za režie Františka Čápa. Ještě tentýž rok se poprvé objevil před slovenskými filmovými kamerami jako francouzský partyzán François ve válečném dramatu Paľo Bielika VLČIE DIERY (1948) a jako referent osobního oddělení Jožko v komedii KATKA (1949) Jána Kadára.
V 50. až 70. letech se Záborský objevoval ve slovenských titulech PRIEHRADA (farář), MLADÉ SRDCIA (Ing. Barčík), POLE NEORANÉ (Magát), ŠTVORYLKA (Zoltán Lálik), ŽENA Z VRCHOV (Ondrej Kedro), ČISTÉ RUKY (Molčan), POSLEDNÁ BOSORKA (rychtář Ignác Zartl), ŠTYRIDSAŤŠTYRI (Jančiarik), DOM NA RÁZCESTÍ (Karol Kortan), MUŽ, KTORÝ SA NEVRÁTIL (Malatínský), PRERUŠENÁ PIESEŇ (německý major), JÁNOŠÍK (Zubor), IVANOV (Borkin), SMRŤ PRICHÁDZA V DAŽDI (Fojtík), ROK NA DEDINE (otec Martin Chvojka), BLUDIČKA (stavitel Demin Zumbach) a naposledy jen pět let před svou smrtí ADVOKÁTKA (Dr. Grznár).
Uplatnil se i v televizních filmech (KOCÚRKOVO, HÁJNIKOVA ŽENA, VEČNE MLADÁ HISTÓRIA, CID, KEAN, ČUDNÝ ČLOVEK, LOUIS PASTEUR, SESTERNICA BETA atd.) a v seriálech (např. PARÍŽSKI MOHYKÁNI, VIVAT BEŇOVSKÝ aj.), v rozhlase („Připoutaný Prométheus“, „Puškin“, „Hoře z rozumu“, „V předvečer“, „Tři obaly“, „Klaun“, „Živý bič“ i „Katedrála“), dabingu (DENÍK KOMORNÉ ad.) a jako spíkr u dokumentárních filmů (OCELOVÁ CESTA nebo MAJ TEJTO ZEME).
Velmi významná byla jeho práce recitační v rozhlase, v televizi (NEDEĽNÁ CHVÍĽKA POÉZIE), na festivalech (Neumannovy Poděbrady, Hviezdoslavův Kubín či Literární večery) a na audio nosičích. Zakládal slovenský umělecký přednes.
Byl mnohaletým pedagogem. Herectví učil v Bratislavě na Státní konzervatoři (1944 – 1950) a na VŠMU (1950 – 1982), kde byl postupně vedoucím katedry herectví a režie (1952 – 1953), docentem (1963 až 1969), profesorem (1969 – 1982) a děkanem divadelní fakulty (1966 – 1972). Vydal učebnici „Výslovnosť a prednes“ (1965). Byl členem ortoepické komise Jazykovědného ústavu Ľudovíta Štúra, předsedou ZSDU (1977 – 1982) a místopředsedou SČSDU (1978 – 1982).
Získal za „Nepřátele“ a recitaci Státní cenu (1953), Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1960), tituly Zasloužilého (1966) a Národního (1973) umělce, za poezii Křišťálovou růži (1972), za HÁJNIKOVU ŽENU televizního Zlatého krokodýla (1973), za výkon ve hře „Akt uznání“ Cenu Andreje Bagara za rok 1973 (1974), Národní cenu SSR (1979) a Řád práce (1980). Viliam Záborský zemřel náhle 5. února 1982 v Praze ve věku nedožitých šedesáti dvou let.