Ve filmu debutovala v 18-ti letech ve snímku LA TARANTOLA DAL VENTRE NERO (1971), v době kdy byla ještě studentkou umělecké školy. V roce 1974 dostává roli ve filmu APPASSIONATA, kde hraje s další začínající hvězdou italského filmu Ornelou Muti. S Ornelou se opět objevuje roku 1976 ve filmu L'AGNESE VA A MORIRE (Agnes jde na smrt). „Soupeření“ mezi Ornelou a Eleonorou bylo svého času přirovnáváno k dvojici Loren-Lollobrigida. Přicházejí další úspěšné filmy jako INFERNO (1980), nebo BOROTALCO (1982).

Ve filmu ZA DVEŘMI (Oltre la porta, 1982) hraje po boku Marcella Mastroianniho. Na natáčení tohoto snímku velice ráda vzpomíná. Eleonora byla nadšená, že bude moci natáčet po boku Mastroianniho, který pro ní byl "posvátným“ italským hercem. Měla obavy a pochyby několik dní a nocí před začátkem natáčení. Jakmile se ale objevila na scéně a padla první klapka, veškeré zlověstné předpovědi zmizely. Mastroianni byl komunikativní, citlivý a jemný, Eleonoru překvapilo „lidské teplo“, které z něj vyzařovalo. Po čtyřech měsících natáčení byl film hotový a Eleonora zjistila jak mnoho se naučila osobně i profesionálně. Toto natáčení zůstalo jedním z jejich nejoblíbenějších.

V roce 1974 nafotila sérii snímků pro časopis Playboy. Eleonora pracovala rovněž v rozhlase a účastnila se mnoha televizních estrád a talk show.

Prvním manželem byl vydavatel Angelo Rizzoli se kterým má prvního syna. Manželé byly od roku 1979 do roku 1983. Otcem druhé syna Paola (*1991) je herec Massimo Ciavarro ( ten byl manželem Eleonory od roku 1993 do roku 1996 ). Eleonora se jako Tea Guerrazzi objevila ve filmu SAPORE DI MARE 2, kde se spolu s ní objevuje také idol mladých dívek Massimo Ciavarro. Natočili spolu mnoho úspěšných scén, ale to bylo zatím v jejich vztahu vše. Po skončení filmu se vícekrát setkávají, ale teprve o dva roky později na večeři v domě režiséra Vittoria Cecchi zjistí, že mají mnoho společného. Vztah přechází v soužití, narození dítěte a následně i manželství, které ovšem trvalo jen 3 roky.

Eleonora je typem ženy s velkou touhou mít rodinu. Chtěla víc než jen film a úspěch. Vybrala si život s rodinou a dětmi a ze světa filmu se postupně vytratila v polovině devadesátých let minulého století. Okolo roku 2005 se opětovně vrací na scénu a objevuje se například v televizním seriálu PROVACI ANCORA PROF! (2005), nebo filmu SOLOMETRO (2007). Roku 2003 přichází její film (scénář i režie) UOMINI & DONNE, AMORI & BUGIE.

V roce 1995 při natáčení čarodějnického televizního filmu MORTE DI UN STREGA prokázala svůj osobitý smysl pro humor. Eleonora ve snímku hraje čarodějnici, která je brutálně zavražděna. V den natáčení vraždy, maskéři vytváří falešné rány na hlavě s množstvím červené kapaliny jako krve. Celkový obraz je působivý a Eleonora během přestávky takto namaskována simuluje na veřejné ulici bolest hlavy za kterou se chytá, před očima užaslých nic netušících kolemjdoucích.

Za svou kariéru zatím obdržela cenu David di Donatello Awards jako nejlepší herečka ve filmu BOROTALCO (1982) za stejnou roli obdržela ve stejný rok i hlavní cenu na Montréal World Film Festivalu a rovněž i Stříbrnou stuhu. Roku 1996 obdržela na Giffoni Film Festivalu „Francois Truffaut Award“. Roku 2004 byla ještě nominována jako nejlepší režisérka na Stříbrnou stuhu za svůj film UOMINI & DONNE, AMORI & BUGIE.

V roce 2011 byla účastnicí talent show Carla Contiho na RAI 1 LASCIAMI CANTARE!

Petr "Hennes" Hennebichler

Komentáře - zatím bez komentáře