Plinio Fernando

Herec a sochař Plinio Fernando se narodil v Tunisku italským rodičům židovského původu 15.září 1947. Plinio má ještě dvě sestry. Když mu bylo pět let stěhuje se jeho rodina do Říma. Zde získal vysokoškolský diplom v oboru elektromechaniky, ale jeho zájem o divadlo ho dovedl až na akademii herectví (Accademia di Recitazione Stanislavskij al Teatro Anfitrione). Na scéně začíná Plinio v komediích režiséra Sergia Ammirata.

V tomto období, v jeho věku 28 let, si ho všiml režisér Luciano Salce. Tak začal Plinio svou kariéru jako herec, když ho Salce spolu s Villaggiem obsazují do dívčí role Mariangely, ošklivé dcery účetního Uga Fantozziho (Paolo Villaggio). Dostává groteskní roli ošklivé dívky, kterou si okolí plete s opicí a tato postava Mariangely se stává osudovou životní rolí Plinia Fernanda. Plinio však nebyl vždy plně spokojený s úspěchem v této roli a raději by hrál role mužské, ale není možné vždy si vybírat podle svého. Jak sám uvádí byla to jen role a byla to práce jako každá jiná. Z deseti filmů o účetním Fantozzim, ztvárnil Plinio Mariangelu v prvních osmi dílech a ve třech dílech navíc vytvořil také roli Uga Fantozzi, což byla vnučka pana účetního a dcera Mariangely.

Mimo sérii filmů o účetním Fantozzim se Plinio objevil pouze ve čtyřech filmech. ÚDERNÉ ČETY (Sturmtruppen) – 1977v roli chirurga s Renatem Pozzettem, MELODRAMMORE – 1977, SBALLATO, GASATO, COMPLETAMENTE FUSO – 1982 a snímek DRÁKULŮV SLUHA (Fracchia contro Dracula) – 1985, kde se objevuje opětovně s Paolem Villaggiem.

Snímek FANTOZZI V RÁJI (Fantozzi in paradiso) – 1993, byl posledním filmem herecké kariéry Plinia Fernanda. Ve věku 46 let opouští svět filmu a začíná studovat malířství a sochařství. Stává se úspěšným sochařem a jak sám uvádí, existují lidé, kterým vděčí za hodně, jako třeba historik umění a znalec keramiky Giuliana Gardelli, která ho velmi podporovala v jeho nové práci. V roce 2008 vystavoval některá svá díla, především zátiší a terakotové plastiky hlav na výstavě v Via dei Serpenti v Římě. Jak sám říká, je těžké prodávat svá díla, ale na druhou stranu je šťastný, neboť dělá to, co ho baví. Nejčastěji vytváří hliněné sochy, lidské hlavy, koně, středověké zbraně. Středověk je jeho velmi oblíbeným obdobím.

Mnoho rozhovorů novinářům neposkytoval ani neposkytuje. Je to milý a spíše plachý gentleman. Jeden z rozhovorů ukončil vtipnou hláškou: „Všichni jsme si rovni před bohem, ale ne před bankomatem“. Plinio zdůrazňuje, že on má velice rád krásné ženy, jako třeba Edwige Fenech nebo Monica Bellucci.

Petr "Hennes" Hennebichler