Inna Čurikova

Narodila se 5. října 1943 v Belibeji (Baškirsko). Od mládí ráda hrála divadlo, navštěvovala divadelní studio mladých při Moskevském dramatickém divadle KS Stanislavského. Po ukončení školní docházky následoval neúspěšný pokus  o přijetí do školního studia  MCHATu a do divadelního učiliště B. Ščukina. Podařilo se jí dostat pouze do Ščepkinova divadelního učiliště, kde v roce 1965 ukončila svá herecká studia. Ve stejném roce se stala herečkou moskevského Divadla mladého diváka. Od roku 1968 působila na volné noze, od roku 1973 získala angažmá v moskevském Divadle leninského komsomolu (od roku 1990 - divadlo Lenkom).

Z rolí, které sehrála na scéně tohoto divadla, vzpomeňme Sáru v Čechovově Ivanovovi, Ofélii v Shakespearovu Hamletovi, Nelu v Gorinově Thylovi na motivy Thyla Ulenspiegela od Charlese de Costera, Iru ve hře L. Petruševské Tři dívky v modrém. Filmový debut si odbyla ještě během studií - ve filmu režiséra V. Ordynského TUČI NAD BORSKOM/MRAKY NAD BORSKEM (1960), hrála roli Rajky. Dále se objevila v komicky laděných epizodních rolích ve filmech režisérů G. Daněliji, E. Keosajana a dalších. Z těchto menších rolí vyniká zejména Marfuša v pohádce MRAZÍK/MOROZKO (1964), kterou režéroval A. Rou. Už tehdy nesla každá její role pečeť jedinečnosti.

Její život od základu změnilo osudové setkání s režisérem Glebem Panfilovem, za něhož se posléze provdala. Panfilov právě tehdy hledal představitelku Táni Ťotkinové do svého prvního filmu OHNĚM SE NEPŘEBRODÍŠ/V OGNĚ BRODA NĚT (1967) a našel ji na jevišti Divadla mladého diváka, kde Čurikovová hrála roli Baby-Jagy. Díky tomuto mimořádnému filmu, který v roce 1970 obdržel Zlatého leoparda na MFF v Locarnu a odhalil její nevšední herecký talent, Čurikovová získala téměř legendární pověst vynikající, osobité herečky. Ve stejném roce přišel do kin film ZAČÁTEK/NAČALO (1970), ve kterém Čurikovová hrála současně dvě role - Johanku z Arku a prostou dělnici, kterou si režisér vybere pro roli francouzské národní hrdinky ve filmu. Film Čurikovové přinesl světový věhlas a zřetelně odhalil její schopnost ztvárnit protikladné herecké polohy: spojení vulgárnosti a vznešenosti, komické karikatury a jemné psychologie.

Je to snad jediná ruská herečka, která zvládá stejně bravurně komické i tragické role. Měla se stát ruskou Annou Magnaniovou, její umělecké vlohy však nebyly dostatečně využity... Dalšími úspěchy tvůrčího svazku Čurikovová - Panfilov se staly filmy: VASSA (1983) podle románu Maxima Gorkého - Vassa Železnovová, MAŤ/MATKA (1990) - ceny Felix a NIKA a také ocenění na MFF v Cannes. Další filmové role: TOT SAMYJ MJUNCHGAUZEN/TÝŽ BARON PRÁŠIL režiséra M. Zacharova, VÁLEČNÁ ROMANCE/VOJENNO-POLEVOJ ROMAN od P. Todorovského, MJORTVYJE DUŠI/MRTVÉ DUŠE od M. Švejcera, KYRÝR/KURJER od K. Šachnarazova, REBRO ADAMA/ADAMOVO ŽEBRO od V. Krištofoviče, GOD SOBAKI/ROK PSA od S. Aranoviče, KUROČKA RJABA/SLEPIČKA RJABA od A. Končalovského a ŠIRLI-MYRLI od V. Menšova.

Společně s G.Panfilovem napsala scénář k filmu ROMANOVY.VENCENOSNAJA SEMJA/ROMANOVCI.PANOVNICKÝ ROD (2000). Inna se v roce 1991 stala Národní umělkyní SSSR. V anketě časopisu Sovětskij ekran (Sovětský film) se stala nejlepší herečkou roku 1971 (za roli Paši Stroganovové ve filmu ZAČÁTEK). Je rovněž laureátkou Státní ceny RSFSR bratrů Vasiljevových (VASSA, 1985). Obdržela Stříbrného medvěda za nejlepší ženskou filmovou roli na MFF v Západním Berlíně (VÁLEČNÁ ROMANCE, 1984). Vlastní taktéž cenu NIKA za nejlepší ženskou roli (ADAMOVO ŽEBRO, 1991). V roce 1994 získala cenu Triumf a v roce 1997 Řád za zásluhy pro vlast IV. stupně.

Cucina_Rc