Clotilde Joano

Clotilde Joano

Osobnostcsfd.cz

Herečka

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

1974

Hodinář od sv. Pavla

Film - Krimi, Psychologický, Drama

Jeu des preuves, Le

Film - Krátkometrážní


1973

Krvavé svatby

Film - Drama

Mariage a la mode, Le

Film

Un homme libre

Film


1971

L'objet perdu

Film

Mon fils

Seriál


1970

Cyborg ou Le voyage vertical, Le

Film

Service des affaires classées, Le

Seriál - Thriller


1969

Z

Film - Krimi, Thriller, Drama, Historický

Tahat ďábla za ocas

Film - Komedie

Money-Money

Film

L'invitata

Film - Drama


1967

Les Chevaliers du ciel

Seriál - Dobrodružný, Akční

Le Comte Yoster a bien l'honneur

Seriál - Krimi


1966

Un beau dimanche

Film

Indiana

Film


1964

Aurelia

Film - Krátkometrážní


1963

Scieur de long, Le

Film


1962

Ton ombre est la mienne

Film - Drama


1961

Amélie ou le temps d'aimer

Film - Drama

Hauteclaire

Film

Mystères de Paris, Les

Film - Drama


1960

Hezké holky

Film - Mysteriózní, Drama, Romantický

Trois soeurs, Les

Film


1959

Clarisse Fenigan

Film

Životopis

Francouzská herečka Clotilde Joano (někdy uváděná také jako Joanno) se narodila v Ženevě, vlastním jménem Clotilde Rabinovičová (její otec byl Rus, matka Švýcarka). Vyrůstala ve Francii, dětství strávila v Aix-en-Provence, později odešla do Paříže, kde absolvovala hereckou průpravu pod vedením Tani Balachové a Michela Vitolda, navštěvovala také slavnou dramatickou školu René Simona.

Již v padesátých letech vystupovala na divadelním jevišti, velké příležitosti jí poskytl režisér Roger Planchon v Théâtre de l΄Ambigu především v klasickém repertoáru (Večer tříkrálový, Jindřich IV., Georges Dandin). Ke spolupráci ji přizval také slavný režisér Jean Vilar a v Théâtre de la National Populaire hrála v Racinově hře Fedra, hrála i na dalších pařížských scénách a zúčastňovala se divadelních festivalů.

Souběžně s prací na divadle se Clotilde Joano začala objevovat i před kamerou, napřed to bylo v televizi (například adaptace Čechovových TŘÍ SESTER – Les trois soeurs, 1959). Velkou rolí po boku Bernadette Lafont a Stéphane Audran vstoupila na stříbrné plátno v Chabrolových HEZKÝCH HOLKÁCH (Les bonnes femmes, 1960). Tento významný titul francouzské nové vlny ve své době narazil na nepochopení kritiky i diváků. Clotilde Joano pak s kamerou pracovala znovu hlavně v televizi, kde účinkovala v adaptacích divadelních her.

Z jejího dalšího působení na jevišti si zmínku zaslouží hra Arthura Millera Po pádu, kterou v Théâtre du Gymnase uvedl slavný italský režisér Luchino Visconti. Počet dalších filmových rolí Clotilde Joano není nijak velký, ve výrazných vedlejších úlohách se ale představila v několika zajímavých titulech různých žánrů. Koncem šedesátých let dvakrát hrála s Yvesem Montandem – v de Brocově komedii TAHAT ĎÁBLA ZA OCAS (Le diable par la queue, 1969) a v oscarovém politickém dramatu Z (1969) režiséra Costa-Gavrase. Znovu také točila s Claude Chabrolem (KRVAVÉ SVATBY – Les noces rouges, 1972).

V sedmdesátých letech byla Clotilde Joano již vážně nemocná, stále ale zůstávala činorodá. Kvůli fyzickému vyčerpání ale před náročnou prací na jevišti upřednostňovala aktivity v televizních studiích. Ve filmu se objevila naposledy jako novinářka ve zdařilém Tavernierově filmu HODINÁŘ OD SV. PAVLA (L´horloger de St. Paul, 1974). Zemřela následkem rakoviny 23. března 1974 ve věku 42 let. Jejím manželem byl televizní režisér François Martin.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.