Herec
1957Film - Dokumentární, Krátkometrážní
Skladatel
1964Limonádový Joe aneb Koňská opera
Film - Dobrodružný, Komedie, Muzikál, Western
1962
Film - Rodinný, Animovaný
1959
Film - Krátkometrážní, Animovaný
1958
Film - Komedie, Povídkový
1957
Film - Hudební, Komedie, Rodinný, Animovaný
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1956
Film - Válečný, Drama, Historický
Film - Krátkometrážní, Loutkový, Animovaný
1955
Film - Hudební, Komedie
Film - Komedie
1954
Film - Komedie
Film - Krátkometrážní, Rodinný
1953
Film - Krátkometrážní, Loutkový, Animovaný
Film - Krimi, Drama
1952
Haškovy povídky ze starého mocnářství
Film - Komedie, Povídkový, Historický
Film - Dobrodružný, Životopisný, Drama
1951
Film - Krátkometrážní, Rodinný, Animovaný
1950
Seriál - Rodinný, Animovaný
Film - Komedie, Sportovní
Film - Krimi, Drama
Film - Drama
Film - Krátkometrážní, Animovaný
1949
Film - Krátkometrážní, Loutkový, Western, Animovaný
1948
Film - Krátkometrážní, Animovaný
Film - Krátkometrážní, Rodinný
Film - Krátkometrážní, Krimi
1947
Film - Krátkometrážní, Rodinný, Animovaný
Film - Dokumentární, Komedie, Krátkometrážní
Film - Komedie, Krátkometrážní
1946
Film - Komedie, Krátkometrážní, Válečný, Animovaný
Film - Krátkometrážní, Animovaný
Film - Krátkometrážní, Rodinný, Animovaný
Jan Rychlík se narodil 27. dubna 1916 v Praze. Odmaturoval na reálném gymnáziu v Holešovicích a začal se studiem na Vysokém učení technickém. Po uzavření vysokých škol nacisty roku 1939 odešel na pražskou Státní konzervatoř. Vystudoval skladbu u profesora Jaroslava Řídkého a po osvobození roku 1946 Mistrovskou školu dílem „Symfonická ouvertura“.
Zbytek života pracoval jako skladatel nejen taneční a jiné hudby, ale i filmové, televizní a scénické. Jeho největší zájem patřil pro jazzovou hudbu, novodobé hudební směry a folklór mimoevropských národů. Smysl pro rytmizaci slova nejlépe uplatnil jako skladatel moderních a tanečních písní, díky nimž se brzo stal nejoblíbenějším skladatelem.
Postupně skládal komorní skladby („Africký cyklus“, „Relazioni“), orchestrální a vokální díla („Komorní suita“, „Burleskní suita“), jazzovou hudbu („Čaroděj“), scénickou hudbu („Oidipús vladař“, „Slaměný klobouk“, „Temno“, „Petr a Lucie“, „Škola žen“, „Paní Marjánka, matka pluku“, „Tartuffe“, „Limonádový Joe“, „Milovat není jen mít rád“, „Husaři“, „Cesta kolem světa za 80 dní“) pro řadu divadel (Národní divadlo v Praze, Kladno, Pardubice, Karlovy Vary, Plzeň, Praha, Kolín, Hradec Králové) a hudbu pro televizní a rozhlasové hry („Turistou proti své vůli“).
Uplatnil se i jako textař písní („Limonádový Joe“). Spolupracoval taktéž s orchestry Gramoklubu, Blue Music a nebo Karla Vlacha. Avšak největší část svého díla zanechal Jan Rychlík pro českou kinematografii. V českém filmu začínal již roku 1946.
Nejprve u krátkých dokumentů (např. CESTA ZPÁTKY, ČTENÁŘI A JEJICH SVĚT, NA SHLEDANOU, KARLOVY VARY, PROSTĚJOVSKÁ REPORTÁŽ, MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, PODĚBRADY, SKLO, PORCELÁN, PĚSTOVÁNÍ SEMEN a nebo O SVĚTLE) a u animovaných a kreslených snímků pražského studia Bratři v triku a tvůrců Eduarda Hofmana, Jiřího Trnky a dalších (DÁREK, PÉRÁK A SS, HOTOVO, JEDEM!, ANDĚLSKÝ KABÁT, VZDUCHOLOĎ A LÁSKA, ÁRIE PRÉRIE, PAPÍROVÉ NOKTURNO, ABC, POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE, VESELÝ CIRKUS, CIRKUS HURVÍNEK, O SKLENIČKU VÍC, ZTRACENÁ VARTA či STVOŘENÍ SVĚTA).
Tomuto se věnoval až do konce 50. let. V letech 1947 a 1948 poprvé vstoupil jako hudební skladatel do hraného filmu, zatím jen u krátkých hraných děl Krátkého filmu Praha a režisérů Jana Svobody (MUŽI VE FRAKU) a Miloše Makovce (ŽIJÍ MEZI NÁMI a O MALÝCH PRO VELKÉ), později Studia dětského filmu Praha a Stanislava Látala (PSÍ STAROSTI).
Na začátku 50. let poprvé Jan Rychlík spolupracoval i na celovečerních hraných filmech režiséra Miloše Makovce PŘÍPAD DR. KOVÁŘE (1950) a VESELÝ SOUBOJ (1950) a také Miroslava Hubáčka V TRESTNÉM ÚZEMÍ (1950). V první polovině 50. let ještě složil hudbu opět pro díla Makovce VELKÉ DOBRODRUŽSTVÍ (1952) a Hubáčka HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ (1952) a KAVÁRNA NA HLAVNÍ TŘÍDĚ (1953) a nově pro Oldřicha Lipského CIRKUS BUDE! (1954).
Ve druhé polovině let 50. stihl zkomponovat hudbu pouze pro čtyři, zato ale pro výrazné, snímky. Opět navázal spolupráci s Milošem Makovcem, po komedii NÁVŠTĚVA Z OBLAK (1955), pro něho stvořil vrcholnou hudbu pro významné protiválečné drama ZTRACENCI (1956).
Dále pro hudební film Jána Kadára a Elmara Klose HUDBA Z MARSU (1955) a pro povídku GLORIE Jiřího Krejčíka z triptychu O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (1958). Po šesti letech se podílel na hudbě ke svému nejslavnějšímu a nejznámějšímu titulu LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA (1964) Oldřicha Lipského. Několikrát komponoval se svým žákem Vlastimilem Hálou a nebo ojediněle se skladatelem Václavem Trojanem.
Jan Rychlík získal za hudbu k filmu LIMONÁDOVÝ JOE s Vlastimilem Hálou Cenu v kategorii hudebního filmu za hudbu k filmu in memoriam (1965) v II. soutěži o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1964. Hudbě se věnoval také teoreticky, jako autor odborných článků, studií a kritik v tisku a publikacích (např. „Pověry a problémy jazzu“ 1959). Překládal americkou lidovou poezii.
Jeho práci přibližuje monografie „Jan Rychlík. Život a dílo skladatele“ (2001). Jeho synem byl historik prof. Jan Rychlík ml. (*1954). Hudební skladatel a publicista Jan Rychlík zemřel náhle 20. ledna 1964 v Praze v pouhém nedožitém věku čtyřiceti osmi let. Jeho předčasná smrt znamenala velkou ztrátu pro českou kulturu, hudbu a film.