Věra Vitaljevna Glagoljeva se bez jakéhokoli hereckého vzdělání prosadila už mezi umělecké elity Sovětského svazu, byla oceňována kritikou i milována filmovými diváky, později po zásluze obdržela i titul národního umělce Ruské federace.

Vyrostla v učitelské rodině (otec s odborností fyzika a biologie, matka učitelka na nižším stupni) a v mládí aktivně sportovala. V lukostřelbě dosáhla značných úspěchů, ještě po svém filmovém debutu si vystřílela v r. 1975 titul mistryně sportu. V letech 1962–1966 celá rodina žila v Karl-Marx-Stadtu.

Ve svém prvním filmu (Na kraj světa...) měla hrát jen pomocnou roli, ale bezprostřednost i jakási lhostejnost, která vycházela z nedostatku hereckých ambicí (ani posléze po úspěšném debutu stále nechtěla zůstat u herecké profese), okouzlila režiséra natolik, že ji přeobsadil do hlavní role. Okouzlení přešlo i do osobní roviny a Věra Glagoljeva a Rodion Nachapetov se později vzali. Nakonec hrála v dalších třech jeho filmech.

V r. 1977 hrála ve filmu V četvěrg i bolše nikogda Anatolije Efrose a ten jí následně nabídl angažmá ve svém divadle. Věra odmítla a podle svých slov toho zpětně litovala. Efrose si vážila a cítila, že by se od něj mnoho naučila. Další práce tedy byla stále jen filmování. Celonárodní popularitu získala s filmem Vyjti zamuž za kapitana. Filmový magazín „Sovětskij ekran“ ji vyhlásil za nejlepší herečku roku 1986.

Společenské změny přelomu 80. a 90. let přinesly Věře Glagoljevové mnoho nového. V r. 1989 ji opustil manžel, ale profesně rozšířila svůj záběr – debutovala jako režisér (Slomanyj svět), sháněla peníze jako producent, v r. 2005 napsala scénář k filmu Zakaz. Film Odna vojna, který režírovala, posbíral více než třicet cen na různých mezinárodních filmových festivalech. Od devadesátých let nakonec hrála i v divadle a mezi roky 2011–2014 byla vedoucím pedagogem moskevské divadelní fakulty.

Premiéra posledního filmu Věry Glagoljevové Gliňanaja jama proběhla až rok po její smrti. Zemřela 16. srpna 2017 na univerzitní klinice v Baaden-Baadenu na rakovinu žaludku. Kondolence rodině vyslovil prezident i premiér Ruské federace, stejně jako prezident Běloruska.

Ostatní rodinné vztahy: podruhé vdaná za ruského byznysmena. Tři dcery, nejstarší je baletkou Bolšovo těatru a příležitostnou herečkou (několik filmů točily spolu), prostřední je počítačovým grafikem, nejmladší (z druhého manželství) má filmové vzdělání, je příležitostnou herečkou a vdala se za hokejistu Alexandra Ovečkina. Věra Glagoljevová měla bratra, který také zemřel v Německu.

Dědeček byl rudým velitelem v občanské válce a později jedním z konstruktérů sovětských jednokolejových rychlovlaků, v r. 1938 zastřelen během stalinských čistek. Babička jako „člen rodiny zrádce národa“ odsouzena na 8 let.

chamonix

Komentáře - zatím bez komentáře