Delia Scala

Italská herečka Delia Scala byla především tanečnicí, velkou popularitu jí přineslo hlavně účinkování v televizi, na přední stránky tisku jí dostaly i peripetie v soukromém životě, zatímco její význam v oblasti filmu zůstává jen podružný. Narodila se ve starobylém městečku Bracciano nedaleko Říma, její pravé jméno bylo Odette Bedogni. Krátce po jejím narození se rodina přestěhovala do Milána, kde mladá Odette začala v osmi letech chodit do taneční školy slavné opery La Scala. Studiu baletu se věnovala sedm let a vystupovala v operních představeních, dlouholetá příslušnost k legendární operní scéně ostatně dává i odpověď na otázku, kde se vzal její umělecký pseudonym Scala.

Před filmovou kamerou debutovala jako čtrnáctiletá postavou jedné ze studentek ve snímku PRINCEZNA (Principessina, 1943), významnějším způsobem se uvedla až rolí Eleny v Zampově dodnes hodnotném filmu TĚŽKÁ LÉTA (Anni difficili, 1948). V následujících letech odehrála řadu středně velkých rolí ve filmech různých žánrů, mimo Itálii ovšem jen málo známých. Z titulů, které vešly i do mezinárodního povědomí, připomeňme slavný neorealistický film ŘÍM V 11 HODIN (Roma ore 11), kde ovšem hrála jen jednu z mnoha dívek, po boku začínající Giny Lollobrigidy se objevila také v komedii PSÍ ŽIVOT (Vita da cani, 1951). Naopak hlavní roli, respektive trojroli vytvořila v témže roce v dobrodružném snímku ZORRŮV SEN (Il sogno di Zorro, 1952). V polovině padesátých let natočila několik filmů také ve Francii, s Jeanem Gabinem hrála například v dramatu NESAHEJTE NA PRACHY (Touchez pas au grisbi, 1954), ke spolupráci ji přizval také slavný režisér André Cayatte (PŘED POTOPOU – Avant le déluge, 1955).

Naopak ve druhé polovině padesátých let se Delia Scala pro svět filmu zcela odmlčela, protože našla nové těžiště svých uměleckých aktivit v nově se rozvíjejícím médiu – televizi. Před televizní kamery přenesla své zkušenosti z jevišť, kabaretů a revuálních programů a stala se jednou z ikon tehdy jediné existující televizní stanice RAI. Poválečná Itálie se chtěla především bavit a to jí v hojné míře poskytla právě televize. Delia Scala rozšířila své aktivity o zpěv, herectví a moderování a i když dodnes odborníci pohlížejí skepticky na uměleckou úroveň tehdejšího televizního vysílání, přiznávají, že právě ona byla jednou z průkopnických osobností italské televizní zábavy.

Delia Scala se kromě nově nabyté televizní slávy dostávala na stránky časopisů i díky svému soukromému životu. Jestliže její první nevydařené manželství s řeckým důstojníkem Nikiphorousem Melitsanusem ještě na konci války zajímalo jen málokoho (manželství bylo oficiálně rozvedeno až v roce 1956), její vztah se slavným automobilovým závodníkem Eugeniem Castellottim (1930-1957) plnil přední stránky novin. Castellotti zahynul při pokusu o překonání rychlostního rekordu v Modeně a Delia Scala po jeho tragické smrti dočasně omezila své umělecké aktivity. Brzy se ale před kamery vrátila, dlužno dodat, že se uplatnila i v klasickém divadelním repertoáru (Shakespearův Kupec benátský), proslavila se také muzikálem My Fair Lady, po několikaleté přestávce se v letech 1959-1960 znovu objevila i v několika filmech.

Spolupráci s filmem uzavřela Delia Scala v roce 1960 několika dnes již zapomenutými komediemi, k nimž ji přizvali režiséři Domenico Paolella a Mario Mattoli, později ale znovu hrála v televizi, objevila se například v několika televizních seriálech. V roce 1967 se Delia Scala podruhé provdala, vzala si svého dávného ctitele a fanouška Piera Giannottiho z přímořského letoviska Viareggio. Počátkem sedmdesátých let byla herečce diagnostikována rakovina prsu a po radikálním chirurgickém zákroku se zcela vzdala dalších uměleckých aktivit. Později se sice ještě vrátila na jeviště i před kameru, největší sláva byla ale již jen vzpomínkou a minulostí. Další ránu utrpěla v roce 1982, kdy na infarkt zemřel její manžel Piero Giannotti. Třetím manželem Delii Scaly se v roce 1985 stal podnikatel Arturo Fermura. Ten byl sice významnou osobností v oboru námořní dopravy, ale když v roce 2001 zemřel (opět šlo o zhoubný nádor), nekrology jej uváděly jako manžela kdysi slavné umělkyně. Delia Scala v roce 2002 zaznamenala recidivu svého dávného onemocnění a po opětovném nálezu nádoru se zcela stáhla do soukromí.

Delia Scala zemřela v Livornu 15. ledna 2004 ve věku 74 let. Nikdy sice nedosáhla významnějšího ohodnocení svých aktivit, ale po jejím úmrtí veřejně vystoupil tehdejší italský prezident C. A. Ciampi, který ji v nekrologu označil za jednu z největších osobností v dějinách italské televizní a filmové zábavy.

Pavel "argenson" Vlach