Jan Novák

Jan Novák

Osobnostcsfd.cz

Herec, Skladatel

Filmografie

Herec

1973

Noc na Karlštejně

Film - Komedie, Muzikál, Historický


Skladatel

1995

Crime impuni

Film


1987

Černý kašel

Film - Komedie, Historický


1982

Wir

Film - Sci-Fi, Drama


1975

Pudels Kern, Des

Film


1967

Noc nevěsty

Film - Drama


1966

Ukradená vzducholoď

Film - Dobrodružný, Rodinný, Fantasy, Historický

Kočár do Vídně

Film - Psychologický, Válečný, Drama

Do lesíčka na čekanou

Film - Hudební, Krátkometrážní, Poetický, Animovaný

Blaho lásky

Film - Krátkometrážní, Animovaný


1965

Ať žije republika

Film - Válečný, Drama


1964

Bláznova kronika

Film - Dobrodružný, Komedie, Fantasy, Historický

Vysoká zeď

Film - Drama, Romantický

Archanděl Gabriel a paní Husa

Film - Krátkometrážní, Loutkový, Animovaný

Povídky o dětech

Film - Povídkový, Rodinný

Slóvce M

Film - Krátkometrážní, Animovaný


1963

Naděje

Film - Drama

Deváté jméno

Film - Krimi, Psychologický, Drama


1962

Kybernetická babička

Film - Horor, Krátkometrážní, Loutkový, Sci-Fi, Animovaný

Závrať

Film - Psychologický, Drama

Havrania cesta

Film - Drama


1961

Trápení

Film - Rodinný, Drama


Archivní záběry

1995

Kompozice pro Jana Nováka

Film - Dokumentární

Životopis

Jan Novák patří mezi nejvýraznější představitele naší poválečné hudby. Studiu skladby, klavíru a dirigování na brněnské konzervatoři se začal věnovat v roce 1939. Přerušila jej však válka, kdy byl nuceně nasazen v Německu. Po jejím skončení konzervatoř v roce 1946 dokončil a následně krátce studoval na AMU. Jako žák Viléma Petželky a Pavla Bořkovce poté získal Stipendium Ježkovy nadace, které mu na přelomu let 1947/48 umožnilo studijní pobyt v USA. Zde studoval u Aarona Coplanda a u Bohuslava Martinů. Ten měl na jeho tvorbu velký vliv po celá padesátá léta, kdy s ním Novák udržoval  čilou korespondenci. Svému učiteli věnoval „Variace na téma Bohuslava Martinů“ (1949) pro dva klavíry, které pak posléze (v roce úmrtí Bohuslava Martinů) instrumentoval pro velký orchestr.

V padesátých a šedesátých letech působil jednak coby koncertní klavírista (často společně s manželkou Eliškou, rozenou Hanouskovou), ale především pak coby skladatel na volné noze. V tomto období se věnoval mj. i tvorbě filmové hudby. Spolupracoval přitom zejména s Karlem Kachyňou. S Novákovou hudbou je tak spojena třeba volná trilogie o osudech mladých dívek (TrápeníZávrať, Vysoká zeď) stejně jako některá vrcholná Kachyňova díla z druhé poloviny šedesátých let (Ať žije republika, Kočár do Vídně).

Pro tvůj svobodomyslný postoj a osobitý hudební styl čelil Novák již v padesátých letech četným obtížím a střetům s představiteli tehdejší oficiální kulturní politiky. Patrně i proto volí po vpádu vojsk Varšavské smlouvy raději svobodný život v emigraci, kam ho následovala i jeho manželka s oběma dcerami.

Pokud jde o Novákovu tvorbu v oblasti vážné hudby lze za jakési jeho vrcholy označit např. nonet „Baletti a 9 pro noneto“ (1957) či kantátu „Didó“ (1967) srovnávaná newyorskou kritikou se Stravinského operou-oratoriem „Oedipus Rex“, dále balety „Svatební košile“ (1954) a „Aesopia na texty Phaerových bajek pro dva klavíry a sbor„ (1981) či smyčcový kvartet „Quadricinium fidium“ (1977). Symfonická tvorba je zastoupena „Filharmonickými tanci“ (1956) věnovanými nově založené Státní filharmonii Brno a první symfonií „Ludi Symphoniaci I“ (1977). Závěr jeho produkce v této oblasti tvoří dvoudílná „Symphonia bipartita“ (1983).

Jeho kompoziční styl vycházel z neoklasicismu Prokofjevova a Stravinského a obohaceného o prvky jazzu. Tomu zůstal s výjimkou krátkého tvůrčího období v počátcích šedesátých let, které se neslo v intencích tzv. Nové hudby, věrný do konce života.

Honza "HonzaBez" Bezděkovský

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.