Line Renaud

Českým divákům je Line Renaud známá především z nedávno uvedeného seriálu MLČENÍ KRAHUJCE (Le silence d'épervier, 2008), ve francouzském šoubyznysu se ale tato dáma pohybuje již přes šedesát let. Pochází z Pont-de-Nieppe v severní Francii a již od dětství se díky rodinnému zázemí věnovala hudbě a zpěvu. Její vlastní jméno zní Jacqueline Ente, jako amatérská zpěvačka přijala první pseudonym Jacqueline Ray a začala zpívat v Lille. Tady se také zapsala ke studiu na konzervatoři, ale vzápětí odešla do Paříže, kde zkoušela štěstí jako zpěvačka s různými jazzovými orchestry.

Mezníkem v soukromém i profesním životě bylo seznámení s hudebním skladatelem Louisem Gasté (1908-1995). Pod jeho vlivem přijala zpěvačka nový pseudonym Line Renaud (Line je zkrácená forma jména Jacqueline, příjmení Renaud převzala po své babičce), radikálně změnila image a brzy se prosadila jako interpretka populárních šlágrů na rozhlasové stanici Radio Luxembourg. Do doby těsně po skončení války spadá také její první zkušenost s filmovou kamerou, kterou učinila v nevelké roli zpěvačky v dramatu VELETRH SNŮ (La foire aux chimères, 1946). Po několika bezejmenných epizodách dostala větší hereckou příležitost v komedii JSOU VE VINICÍCH (Ils sont dans le vignes, 1952).

Ačkoliv i nadále byla její doménou profese zpěvačky, zvali ji ke spolupráci přední filmaři té doby a hlavní roli dostala například v komedii SLEČNA A JEJÍ GANG (Mademoiselle et son gang, 1957), která ve své době dosáhla bezmála miliónové hranice v návštěvnosti kin. Režisér tohoto filmu Jean Boyer jí pak nabídl další velkou úlohu v komedii NEZNIČITELNÍ (L´increvable, 1959) po boku tehdy populárního komika Darry Cowla.

Louis Gasté se v roce 1950 stal jejím manželem, Line Renaud mezitím s mimořádnými úspěchy vystupovala například v legendárním Moulin Rouge, absolvovala také triumfální turné po severní Americe. Ve Spojených státech vystupovala v různých televizních show, koncertovala také v Evropě, v několika zemích měla také své vlastní televizní pořady. USA se pro ni nakonec dočasně staly druhým domovem a 60. a 70. léta strávila na častých cestách přes Atlantik. Začala se věnovat také charitě a zvláště v 80. letech proslula svými aktivitami v boji proti AIDS.

K práci před kamerou se Line Renaud vrátila po třicetileté přestávce a mohli jsme ji vidět například v komedii PROHNILÍ PROTI PROHNILÝM (Ripoux contre ripoux, 1990). Zatímco její pěvecké aktivity v té době ustávaly, prokázala skutečné herecké kvality a v roce 1995 byla nominována na Cézara za vedlejší roli Ninon ve filmu NECHCE SE MI SPÁT (J΄ai pas sommeil, 1994). Další nominaci jí vynesla komedie TCHYNĚ (Belle maman, 1999). Potřetí bodovala v nominacích na Cézary s filmem CHAOS (2001). Mezitím navázala bohatou spolupráci s televizí, z níž byl již zmíněn seriál MLČENÍ KRAHUJCE (Le silence de l'épervier, 2008), v němž ztvárnila jednu z hlavních rolí.

Umělecké i společenské aktivity vynesly Line Renaud nejvyšší francouzské státní vyznamenání, řád Čestné legie (1994), později získala i Řád za zásluhy (2008). Na udělení obou těchto řádů má podíl bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, jehož Line Renaud dlouhodobě podporovala, dále byla též členkou městské rady v Rueil-Malmaison, je též autorkou dvou knih.

Pavel "argenson" Vlach