Josef Stelibský

Obrazok
    

Celkové hodnotenie

0.0/10 (0 hlasů)

  Skladateľ,

Narodený: 5.12.1909

Zemřel: † 28.4.1962

Miesto Narodenia: Vsetín, Morava, Rakousko-Uhersko

Miesto úmrtí: Hollywood, L. A., Kalifornie, USA

Skladateľská Filmografie:

  1. Dnes neordinuji (1948)
  2. Tři kamarádi (1947)
  3. Nikdo nic neví (1947)
  4. Lavina (1946)  
  5. Řeka čaruje (1945)  
  6. U pěti veverek (1944)
  7. Sobota (1944)
  8. Předtucha (1944)
  9. Paklíč (1944)  
  10. Experiment (1943)
  11. Valentin Dobrotivý (1942)  
  12. Karel a já (1942)
  13. Roztomilý člověk (1941)
  14. Provdám svou ženu (1941)  
  15. Pražský flamendr (1941)
  16. Štěstí pro dva (1940)
  17. Pro kamaráda (1940)  
  18. Artur a Leontýna (1940)
  19. Veselá bída (1939)  
  20. Studujeme za školou (1939)
 

...více

Životopis

Josef Stelibský se narodil 5. prosince 1909 ve Vsetíně. Hudebnímu vzdělání, které mu zpočátku dával jeho otec, amatérský muzikant, se vyučoval na pražské Státní konzervatoři (1926 – 1929) – skladbu u profesora Jaroslava Křičky a varhany u Antonína Elschlegela. Po třech letech konzervatoř opustil a šel za rodiči až na Slovensko.

V Martině vedl kůr v terčianském chrámu sv. Martina, dál sestavoval hudební programy ve dvou biografech, zajímal se o motocykly a začal se svojí písňovou tvorbou, kterou se ale u pražských skladatelů snažil neúspěšně uplatnit. Roku 1932 se nadobro přestěhoval do Prahy, pracoval jako kavárenský kapelník, pianista v biografech a jako aranžér hudby jiných skladatelů.

Až když mu vydal pražský nakladatel Evžen Rosendorf tiskem valčík „Kdo jedenkrát měl někoho rád“ a zkomponoval svoji první hudbu pro film, začal svá díla pravidelně vydávat (Ferry Kovařík a především Mojmír Urbánek), vycházely na gramofonových deskách a stal se vyhledávaným známým skladatelem. Jeho skladatelská práce se vyznačovala především taneční, rytmickou a stylovou hudbou, výraznými melodickými a originálními nápady.

Proslavila ho především operetní hudba a taneční písně, k nimž často (i ve filmu) psal texty Jaroslav Mottl, Karel Růžička, Saša Razov, Karel Melíšek. Josef Stelibský se tak zařadil mezi nejvýznamnější osobnosti české populární hudby 30. až 40. let.

Psal hudbu pro četné oblíbené písně („I kdyby se lidi na mě mračili“, „Praha je krásná“, „Tvůj bílý šátek“, „Bramborová placka“, „Láska brány otevírá“, „Hledám děvče na boogie – woogie“, „Párek holubů“, „Já to dneska platím“, „První políbení“, „Podej štěstí ruku“, „Zuzka, Zuzička“, „Kosí fox“, „Zpívám květům“ atd.).

A od roku 1936 pro operety („Podej štěstí ruku“, „Byli jsme a budem“, „Brána do nebe“, „Nám je hej“, „Na šťastné planetě“, „Petříček a Pavlíček“, „Grand hotel Riviera“, „Ostrov milování“, „Děti manéže“, „Dívka na plakátě“, „Hvězdy nad Prahou“, „U veselého kamzíka“, „Praho, nashledanou“ ad.), které v premiéře uvedla četná pražská operetní divadla (Tylovo a Švandovo divadlo, Moderní divadlo, Divadlo U Nováků).

Později své aktivity (kromě filmu) rozšířil i o rozhlas („Praho, nashledanou“). Ovšem trvalou popularitu mu zajistil až film (1932 – 1948). Zprvu skládal hudbu pro podprůměrné snímky, ale od konce 30. let komponoval též pro řadu významných filmových tvůrců.

Zprvu se podepsal pod rozličnými filmy V. Ch. Vladimírova (VĚZEŇ NA BEZDĚZI, STRÝČEK Z AMERIKY, VÝKŘIK DO SIBIŘSKÉ NOCI), Václava Kubáska (POZDNÍ LÁSKA, SVĚTLO JEHO OČÍ, IDEÁL SEPTIMY, MOŘSKÁ PANNA), Leo Martena (DIAGNOSA X, ZA ŘÁDOVÝMI DVEŘMI, POZDNÍ MÁJ), Oldřicha Kmínka (MANŽELSTVÍ NA ÚVĚR), Rolfa Wanky (VÝDĚLEČNÉ ŽENY), Jana Svitáka (ROZVOD PANÍ EVY), Václava Binovce (BLÁHOVÉ DĚVČE), M. J. Krňanského (ARTUR A LEONTÝNA) a Karla Špelinu (PRAŽSKÝ FLAMENDR).

Stelibský tvořil filmovou hudbu především pro Vladimíra Slavínského (ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH, VDOVIČKA SPADLÁ S NEBE, FALEŠNÁ KOČIČKA, HOLKA NEBO KLUK?, DNES NEORDINUJI), Čeňka Šlégla (JARČIN PROFESOR, ARMÁDNÍ DVOJČATA, DĚTI NA ZAKÁZKU), Miroslava Cikána (BATALION, VESELÁ BÍDA, STUDUJEME ZA ŠKOLOU, PŘÍKLADY TÁHNOU, OSMNÁCTILETÁ, KDYBYCH BYL TÁTOU, DOBŘE SITUOVANÝ PÁN, ŠTĚSTÍ PRO DVA, PRO KAMARÁDA, PROVDÁM SVOU ŽENU, KAREL A JÁ, U PĚTI VEVEREK, PAKLÍČ, LAVINA, nedokončená PŘEDTUCHA).

Dále pro Martina Friče (ROZTOMILÝ ČLOVĚK, VALENTIN DOBROTIVÝ, EXPERIMENT) a od 1944 pro Václava Wassermana (SOBOTA, TŘI KAMARÁDI), Václava Kršku (ŘEKA ČARUJE) a Josefa Macha (NIKDO NIC NEVÍ).

Jeho hudba k písním po roce 1948 zazněla bez jeho přičinění v dalších hraných filmech a dokumentech (SVĚDOMÍ, FRI – FI – PI, …A POZDRAVUJI VLAŠTOVKY, STŘEPY PRO EVU, RYTMUS 1934). I on sám skládal hudbu ke krátkým snímkům (PODZIMNÍ PÍSEŇ PRAHY, JAK SE DĚLÁ FILM, ÚTOK NA PRAHU aj.) a některé jeho operety byly převedeny na plátno (ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH a nebo ARMÁDNÍ DVOJČATA).

Roku 1948 se Josef Stelibský rozhodl emigrovat. V západoněmeckém Mnichově pracoval jako skladatel a hudebník (ve spolupráci s Járou Kohoutem) stanice Svobodná Evropa (1948 – 1956) a poté odešel do USA, aby se opět stal (avšak marně) součástí filmu, písní a operet.

Kvůli neúspěchu, zdravotním potížím, neznalosti jazyka, své zakřiknuté povaze a po obvinění, že melodie jeho písně „Praha je krásná“ je ukradená ze starší americké písně „Tom Dooley“, se rozhodl ani ne 53letý Josef Stelibský v kalifornském Hollywoodu 28. dubna 1962 spáchat sebevraždu.
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.