Myriam Bru

Bývalá francouzská herečka Myriam Bru si svou éru hvězdné slávy odbyla v poměrně krátkém období v padesátých letech, po sňatku v roce 1958 ale zcela rezignovala na další hereckou kariéru a věnovala se jiným aktivitám v kultuře. Jméno Buchholz-Bru dává tušit, kdo byl jejím manželem – ano, byl to slavný německý herec Horst Buchholz (1933-2003).

Myriam Bru, vlastním jménem Myriam Rosita Bruh, pocházela z židovské rodiny a narodila se v Paříži, její otec byl za války vězněn a umučen v Osvětimi. Po válce Myriam podlehla kouzlu divadla a začala navštěvovat slavnou dramatickou školu René Simona, zároveň uplatnila své půvaby před objektivem fotoaparátů a v roce 1950 vyhrála v soutěžích Miss Cannes a Miss Riviéra. Souběžně s tím přišly první menší role, sláva a velké herecké úkoly na ni čekaly ale především v Itálii, kam ji v roce 1950 pozvali významní producenti Carlo Ponti a Dino de Laurentiis.

V letech 1953-1954 natočila Myriam Bru v Itálii osm filmů, v nichž převážně hrála hlavní role. Významnou příležitostí pro ni byl životopisný příběh slavného hudebního skladatele PUCCINI (1953), z života dalšího italského skladatele čerpal také film DŮM VZPOMÍNEK (Casa Ricordi, 1954), kde byl jejím partnerem předčasně zemřelý francouzský herec Roland Alexandre v postavě G. Rossiniho. Do historického kostýmu se oblékla i v jedné z hlavních rolí adaptace osvědčené literární předlohy DVA SIROTCI (Le due orfanelle, 1954).

Podobné typy filmů však Myriam Bru nevyhovovaly, chtěla točit příběhy ze současnosti a s méně konzervativními režiséry. Konflikty se slavnými tvůrci doprovázely například film LÁSKY MANON LESCAUT (Gli amori di Manon Lescaut, 1954), v němž hrála titulní roli. Po přečtení scénáře chtěla práci na tomto filmu odmítnout, ale důrazné upozornění producentů, že nemůže odstoupit od smlouvy, ji přimělo film natočit, byť tak učinila s nechutí. Mezi nejhodnotnější filmy s její účastí patří drama PEKLO VE MĚSTĚ (Nella citta l′inferno, 1959) režiséra Renata Castellaniho.

Castellani chtěl svůj další film postavit výhradně na osobnosti Myriam Bru, mezitím se ale mnohé změnilo. V Německu natočila film VZKŘÍŠENÍ (Auferstehung, 1958) podle literární předlohy L. N. Tolstého. Jejím partnerem tu byl Horst Buchholz, jehož sice Myriam považovala za nadějného herce, ale pro roli knížete Něchljudova jej shledala jako příliš mladého. Jejich zpočátku chladný vztah se během natáčení změnil v přátelství a nakonec silný citový vztah. V roce 1958 se vzali v Londýně a jejich manželství trvající přes čtyřicet let až do Buchholzovy smrti bylo příkladným partnerským vztahem ve světě filmových hvězd.

Po sňatku se Myriam Bru vzdala své další kariéry a odmítala nabídky od nejslavnějších režisérů (Fellini ji například lákal do svého SLADKÉHO ŽIVOTA). Narodily se jí dvě děti, dcera Beatrice a syn Christopher, později taktéž herec. Myriam Bru se věnovala rodině a doprovázela manžela na cestách po světě v rámci jeho účasti na řadě koprodukčních filmů. Díky tomu poznávala další spektra filmařské práce a to ji nakonec přivedlo k založení vlastní divadelní agentury, která poskytla zázemí mnoha začínajícím hercům mladších generací. Těmto aktivitám se Myriam Bru věnuje dodnes, časem přesídlila do Paříže, zatímco Buchholz žil v Německu, byli ale v neustálém kontaktu. Horstova smrt v roce 2003 Myriam silně zasáhla, jako divadelní agentka ale působí i nadále.

Pavel "argenson" Vlach