Lysiane Rey

Lysiane Rey

Osobnostcsfd.cz

Herečka

Filmografie

Herečka

1967

Vidocq

Seriál - Dobrodružný

Amateur ou S.O.S. Fernand, L'

Seriál - Komedie


1965

Quand passent les faisans

Film - Komedie


1960

Vers l'extase

Film


1957

Élisa

Film


1955

À toi de jouer... Callaghan!!!

Film - Krimi


1953

Rires de Paris

Film - Krimi, Drama

Minuit... Quai de Bercy

Film - Krimi


1952

Mon curé chez les riches

Film


1951

Duel à Dakar

Film

Dupont Barbès

Film

Mademoiselle Josette ma femme

Film - Komedie

Roi des camelots, Le

Film - Komedie


1950

Homme de joie, L'

Film


1947

Trois cousines, Les

Film - Komedie


1946

Secret du Florida, Le

Film - Krimi


1943

Une femme dans la nuit

Film

Après l'orage

Film

Ailes blanches, Les

Film - Drama

Six petites filles en blanc

Film


1941

Étrange Suzy, L'

Film - Komedie

Životopis

Lysiane Rey má v historii francouzského filmu a divadla své místo především jako manželka a matka dvou významných herců, zatímco její vlastní herecká kariéra byla poměrně zanedbatelná. Narodila se ve starobylém městě Amiens na severu Francie, její vlastní jméno bylo Jacqueline Leharanger, umělecký pseudonym Lysiane Rey přijala ve čtyřicátých letech. S divadlem získávala zkušenosti již v dětském věku, kdy působila v baletním souboru pařížského divadla Théâtre du Châtelet, později pak studovala herectví na Národní konzervatoři, uměleckou průpravu jí poskytl mimo jiné slavný Louis Jouvet.

První příležitosti před kamerou jí poskytl počátkem čtyřicátých let režisér Pierre-Jean Ducis, tvůrce nenáročných filmů, první velkou roli dostala v komedii ze života chovanek dívčího penzionátu ŠEST DÍVEK V BÍLÉM (Six petites filles en blanc, 1941). Souběžně hrála divadlo a na turné po jižní Francii se seznámila s hercem Albertem Préjeanem (1893-1979), který patřil k tehdejším předním idolům. Uzavřeli sňatek a narodil se jim syn Patrick Préjean (*1944), dnes taktéž významný divadelní a filmový herec. Nedlouho nato se ale Lysiane Rey sblížila se zpěvákem Lucem Barneyem a s Albertem Préjeanem se rozešla. Ten však v zájmu malého syna Patricka přistoupil na značně nestandardní řešení, s manželkou se nerozvedl a v jednom domě žil s ní i s jejím novým partnerem.

Po válce hrála Lysiane Rey ještě několik velkých rolí, převážně v komediích (TŘI SESTŘENICE – Les trois cousines, 1946; RADOSTNÝ ČLOVĚK - L′homme de joie, 1950). Ještě v roce 1951 obdržela několik slibných nabídek od režisérů a objevila se v komerčně velmi úspěšné komedii KRÁL KAMELOTŮ (Le roi des camelots, 1951) nebo v adaptaci populární operety SLEČNA JOSEFÍNKA, MOJE ŽÍNKA (Mademoiselle Josette, ma femme, 1951). Pak na ni čekalo ale již jen několik menších rolí, naposledy se mihla v Molinarově komedii KDYŽ TÁHNOU BAŽANTI (Quand passents les faisans, 1965). V této době hrála znovu i v divadle, její poslední herecké kreace jsou ale spojeny s několika televizními seriály z konce šedesátých let.

Lysiane Rey zemřela v Maisons-Laffitte nedaleko od Paříže 1. října 1975 ve věku 52 let.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.