Gabriel Gabrio

Gabriel Gabrio

Osobnostcsfd.cz

Herec

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1943

Le Val d'enfer

Film - Drama


1942

Návštěva z temnot

Film - Drama, Romantický, Fantasy


1940

Campement 13

Film


1939

Corsaire, Le

Film

Deuxième bureau contre kommandantur

Film - Komedie, Drama


1938

Tři lásky Giuseppa Verdiho

Film


1937

Pépé le Moko

Film - Krimi, Drama, Romantický

Regain

Film - Drama


1936

Puits en flammes

Film

Sous les yeux d'occident

Film - Drama

Diable en bouteille, Le

Film

Gigolette

Film


1935

Cavalerie légère

Film

Le baron tzigane

Film - Drama

Lucrèce Borgia

Film - Drama, Historický


1934

Rue sans nom, La

Film - Drama


1933

Deux orphelines, Les

Film

Requins du pétrole, Les

Film


1932

Les Croix de bois

Film - Válečný, Drama

Coeurs joyeux

Film

Affaire classée

Film - Krátkometrážní, Drama

Au nom de la loi

Film - Krimi, Drama


1930

Lettre, La

Film

Der König von Paris

Film

Bodega, La

Film - Drama

Une belle garce

Film


1929

Fécondité

Film - Drama


1928

Duel, Le

Film

Král masopustu

Film - Drama


1927

Antoinette Sabrier

Film


1926

Capitaine Rascasse, Le

Film - Drama

Un fils d'Amérique

Film - Komedie

Le Juif errant

Film


1925

Les misérables

Film - Drama


1920

Fête espagnole, La

Film


Archivní záběry

2016

Un Français nommé Gabin

Film - Dokumentární


1936

Cesta ke slávě

Film - Válečný, Drama

Životopis

I když Gabriel Gabrio patří dnes již spíše k zapomenutým osobnostem, na rozhraní němé a zvukové éry patřil k významným charakterním hercům francouzské kinematografie. Narodil se do prostých poměrů a početné rodiny v Remeši, byl nejmladším ze šestnácti dětí. Celá rodina se věnovala práci ve vinařství, mladý Gabriel však po prvních zkušenostech s vystupováním na jevišti v rodném městě zatoužil po herectví.

Profesionálnímu herectví se začal věnovat po svém příchodu do Paříže, poté se aktivně jako voják zúčastnil první světové války, ovšem i v armádě se – pokud to podmínky dovolovaly – věnoval hraní. Po válce znovu působil v Paříži, vystřídal postupně několik divadel (Théâtre Marigny, Théâtre du Gymnase, Théâtre des Ambassadeurs) a podával výborné výkony v osvědčeném repertoáru domácích i světových autorů (Shaw, Shakespeare). Před kamerou debutoval ve filmu ŠPANĚLSKÁ SLAVNOST (La fête espagnole, 1919) první francouzské režisérky Germaine Dulac.

Ve dvacátých letech hrál ještě divadlo, postupně ale jeviště opouštěl a více se věnoval filmování. Skutečnou popularitu mu přinesla až zásadní role Jeana Valjeana ve Fescourtově adaptaci Hugových BÍDNÍKŮ (Les Misérables, 1925), která dnes patří k milníkům němé éry francouzské kinematografie. Ke spolupráci jej pak přizvali i další významní režiséři té doby jako Jacques de Baroncelli (DUEL, 1927), kromě toho Gabrio točil také v Německu.

Bohaté uplatnění nalezl Gabriel Gabrio i ve zvukovém filmu, jednu z hlavních rolí dostal ve válečném dramatu DŘEVĚNÉ KŘÍŽE (Les croix de bois, 1932) režiséra Raymonda Bernarda, další velké postavy ztvárnil v Tournerových filmech JMÉNEM ZÁKONA (Au nom de la loi, 1931) a ŽEBRAČKA OD CHRÁMU NOTRE DAME (Les deux orphelines, 1933). Přijal i nabídku na hlavní roli od začínajícího režiséra Pierra Chenala (BEZEJMENNÁ ULIČKA – La rue sans nom, 1933). Znovu se zúčastnil filmového zpracování Hugovy literární předlohy a v historickém filmu LUKRÉCIE BORGIA (Lucrece Borgia, 1935) ztvárnil bratra titulní hrdinky.

I později natočil Gabriel Gabrio několik zajímavých filmů, připomeňme alespoň slavný titul PEPÉ LE MOKO (1937) nebo italský životopisný film TŘI LÁSKY VERDIHO (Giuseppe Verdi, 1938), kde na sebe vzal podobu spisovatele Honoré de Balzaca. Točil také s Marcelem Pagnolem (REGAIN, 1937) nebo Marcelem Carné (NÁVŠTĚVA Z TEMNOT – Les visiteurs du soir, 1942). Svou práci pro film zakončil opět s Maurice Tourneurem a v jeho pochmurném sociálním dramatu PEKELNÉ ÚDOLÍ (Le val d′enfer, 1943) hrál jednu z hlavních rolí stárnoucího horníka, který naváže vztah s frivolní mladou ženou.

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu se Gabriel Gabrio stáhnul koncem války do ústraní a poslední léta strávil ve vesnici Bercheres-sur-Vesgre západně od Francie (dnes je zde po něm pojmenována ulice). Gabriel Gabrio zemřel 31. října 1946 ve věku 59 let.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.