Hélène Duc

Umělecká dráha francouzské herečky Hélène Duc se odehrávala především v divadle, širší veřejnosti se zviditelnila díky televizi, na svém kontě má ale také přes dvacet filmových rolí. Narodila se jako Marcelle Hélène Duc ve starobylém městě Bergerac v jižní Francii. Od dětství milovala literaturu a recitaci, což ji přivedlo k povolání učitelky a koncem třicátých let začala pracovat v Paříži. Později se rozhodla pro divadlo a v Marseille se připojila k divadelní společnosti Rideau rouge.

Za druhé světové války do jejího života zásadním způsobem vstoupil důstojník a později i diplomat René Catroux, za něhož se provdala. Jeho otec Georges Catroux (1877-1969) byl významným generálem a politikem té doby a díky přátelství s generálem de Gaullem se celá rodina zapojila do protifašistického odboje, jehož se zúčastnila i Hélène Duc. Na konci války pak absolvovala debut před filmovou kamerou a jako zaměstnankyně módního salónu se objevila ve filmu FALBALAS (1945).

V následujících letech se věnovala hlavně divadlu a osvědčila se především jako herečka ve francouzské klasice (Racine, Molière), zúčastňovala se také divadelních festivalů, zazářila především titulní rolí v Brechtově hře Matka Kuráž a její děti, kterou hrála na různých scénách několik let. Její filmografie se rozrůstala jen pozvolna, mihla se například jako ředitelka školy ve slavných VELKÝCH MANÉVRECH (Les grandes manoeuvres, 1955), později hrála v Renoirově SNÍDANI V TRÁVĚ (Le dejéuner sur l´herbe, 1959). Velkou příležitost dostala v komedii ŠÉF (Le caid, 1960) po boku populárního komika Fernandela.

Vedle divadla a příležitostného filmování našla během šedesátých let bohaté uplatnění také v televizi, kde hrála v seriálech a adaptacích literárních nebo divadelních předloh. V televizi ji nejvíce proslavila postava hraběnky Mahaut d´Artois v legendárním seriálu PROKLETÍ KRÁLOVÉ (Les rois maudits, 1972-1973). Naši diváci se s ní mohli seznámit také v manželském páru s Bernardem Blierem v komedii NEVÍM NIC, ALE ŘEKNU VŠECHNO (Je sais rien, mais je dirai tout, 1973) v hlavní roli s Pierrem Richardem. Poté se před filmovou kamerou objevovala jen výjimečně, znovu ale často hrála v televizi a v divadle.

Po několika podružných úlohách dostala výraznější příležitost v podobě postavy babičky titulního hrdiny v komedii TANGUY (2001), poté se objevila také v nové verzi seriálu PROKLETÍ KRÁLOVÉ (Les maudits rois, 2005), tentokrát ale již v menší roli. Svou divadelní dráhu mezitím uzavřela již na počátku devadesátých let, naposledy hrála ve slavné Feydeauově komedii Dáma od Maxima v Théâtre Marigny.

Za svou odbojovou činnost v době války obdržela Hélene Duc v roce 2005 čestný titul Spravedlivý mezi národy, který uděluje izraelská vláda. V roce 2009 byla pak dekorována nejvyšším francouzským státním vyznamenáním, řádem Čestné legie.

Pavel "argenson" Vlach