Herečka
1981Film
1978
Seriál - Dobrodružný, Krimi
1977
Seriál
1976
Seriál
Film - Komedie
1975
Film - Krimi, Thriller
1974
Film - Komedie, Romantický
1973
Film - Horor, Mysteriózní, Psychologický, Thriller
Film - Drama, Historický
1971
Film - Krimi, Drama
1970
Seriál - Komedie
1969
Film - Komedie, Válečný, Drama
Film - Krimi, Thriller, Drama, Akční
1968
Seriál
Film - Komedie, Romantický
1966
Film - Komedie, Muzikál, Romantický
Film - Muzikál
1965
Battle of the Villa Fiorita, The
Film - Komedie
1964
1962
Film - Drama
1961
Film - Drama, Historický
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Muzikál, Drama
1960
Film
1958
Film - Komedie
1957
Film - Válečný, Drama, Romantický
Film - Muzikál, Drama, Romantický
1956
Film - Válečný, Drama, Romantický
Film - Komedie, Drama
Film - Drama
Film - Komedie, Drama, Romantický
Orlando e i Paladini di Francia
Film - Dobrodružný, Drama, Historický
Film - Komedie, Muzikál
Film - Drama
1955
Film - Komedie
Film - Komedie, Muzikál
Film - Komedie
1954
Film - Komedie, Muzikál
Film
Film - Komedie
Film - Komedie, Drama
1953
Film - Drama
Film
Film - Komedie
1952
Film - Drama
Film - Komedie
1951
Film - Drama, Romantický, Historický
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama, Akční
1950
Film - Drama
1949
Film - Drama
Film - Drama
1948
Film
Film - Komedie
1947
1946
Film - Komedie
Film
1945
Film - Komedie
1943
Film - Drama
1942
A che servono questi quattrini?
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
1941
Film - Drama
Film
Film
Film - Drama
1939
Film - Komedie
1938
Film - Komedie
Film - Komedie
Italská herečka Clelia Matania hrála vedlejší role v desítkách filmů, díky své dobré angličtině dostala i možnost objevit se v řadě slavných mezinárodních projektů. Jejím otcem byl malíř a knižní ilustrátor Fortunino Matania (1881-1963), který dlouhodobě úspěšně působil v Británii, což také vysvětluje, proč se Clelia narodila v Londýně. Tady také vyrůstala a od dětství toužila hrát divadlo. V Británii také absolvovala debut před filmovou kamerou v muzikálu MELODIE MÉHO SRDCE (Melody of My Heart, 1936).
Zhruba ve dvaceti letech přesídlila Clelia Matania do Itálie, a protože její rodina měla původ v Neapoli, tady se usadila a připojila se k místnímu divadlu sourozenců de Filippových. S Eduardem a Peppinem de Filippovými také později hrála ve filmech (TAKHLE BY TO UDĚLAL CASANOVA - Casanova febbre cosi, 1942; KDO POTŘEBUJE PENÍZE? - A servono questi quattrini?, 1942), objevila se i po boku české hvězdy Lídy Baarové (NOSOROŽEC - L'ippocampo, 1943).
I když se prosadila především velkými rolemi v komediálním žánru, režiséři ji obsazovali i do historických filmů a současných dramat. Z několikeré spolupráce s významným režisérem Luigim Zampou připomeňme film ZVONĚNÍ NA POPLACH (Campane a martello, 1949) s Ginou Lollobrigidou v hlavní roli; Zampa tento film točil souběžně v italské a anglické jazykové verzi a Clelia Matania díky výborné znalosti angličtiny jako jediná hrála v obou verzích. Právě jazykové vybavení jí následně přineslo nabídky od zahraničních produkcí a menší role odehrála například v amerických velkofilmech natáčených v Evropě jako QUO VADIS (1951) nebo VOJNA A MÍR (War And Peace, 1956). Větší příležitost dostala po boku Marlene Dietrich a Vittoria de Sicy v komedii PŘÍBĚH Z MONTE CARLA (The Monte Carlo Story, 1956), točila také ve Francii a velkou roli hrála například v historické komedii HUSAŘI (Les hussards, 1955).
Přes účast v mezinárodních produkcích dostávala Clelia Matania stále více prostoru především v italské kinematografii, její popularitu navýšila několikerá spolupráce se slavným komikem Totò, s nímž v 50. letech hrála v několika filmech, manželský pár s ním vytvořila například v komedii SEDM HODIN MALÉRŮ (Sette ore di guai, 1951). V padesátých letech se ale začala vracet do Británie i jako divadelní herečka a vystupovala na několika jevištích v Londýně. Později kromě filmu začala pracovat i pro televizi, kde hrála v seriálech (KRONIKA PICKWICKOVA KLUBU - Il circolo Pickwick, 1968).
I když na přelomu 60. a 70. letech točila již méně filmů, znovu ji ke spolupráci zvali významní režiséři a hrála vedlejší role matek hlavních hrdinů za hranicí zákona po boku známých mladších herců. Matkou Terence Hilla byla například v Lizzaniho kriminálce BARBAGIA (1969), ve francouzském thrilleru TĚSNĚ PŘED NOCÍ (Juste avant la nuit, 1971) režiséra Claude Chabrola byl jejím synem Michel Bouquet. Znovu točila také v Británii, kde hrála například v historickém milostném příběhu AFÉRA ADMIRÁLA NELSONA (Bequet to the Nation, 1973). Poslední větší roli staré sousedky ztvárnila ve francouzské kriminálce OPATROVNICE DĚTÍ (La baby sitter, 1975), pak se objevila již jen v několika italských seriálech.
Clelia Matania zemřela v Římě 13. října 1981 ve věku 63 let.