Herečka Lauretta Masiero byla dlouholetou uznávanou osobností italského divadelního světa, s filmem sice spolupracovala jen příležitostně a s velkými časovými odstupy, ale hrála velké role v několika úspěšných snímcích, ke zviditelnění jí pomohla i televize. Pocházela z Benátek a na jevišti začínala za druhé světové války jako tanečnice, brzy ale přešla k činohře a krátce po roce 1945 pevně zakotvila mezi nadějnými herečkami nejmladší generace v divadle.

Po boku Wandy Osiris nebo Erminia Macaria začala sklízet úspěchy jako divadelní herečka v Miláně, v roce 1954 zazářila v Teatro Goldoni v Benátkách, později byla vůdčí osobností postupně několika divadelních společností. Počátkem padesátých let získala i první zkušenosti s filmovou kamerou a s Renatem Rascelem vytvořila ústřední dvojici ve westernu UNAVENÝ BANDITA (Il bandolero stanco, 1952). I když netočila nijak často, vystupovala po boku dalších dobových idolů jako byli Walter Chiari nebo Ugo Tognazzi, připomeňme alespoň úspěšné komedie STALO SE NA KOMISAŘSTVÍ (Accadde al commissariato, 1954) nebo NÁMOŘNÍCI, ŽENY A PROBLÉMY (Marinai, donne e guai, 1958), obě v režii Giorgia Simonelliho.

Vedle dalších úspěchů v divadlech se až na přelomu 50. a 60. častěji začala objevovat před kamerou, dvakrát točila s režisérem Mariem Mattolim a opět hrála spolu s Ugo Tognazzim (JEHO EXCELENCE SE STAVILA POJÍST - Sua Eccellenza si fermo a mangiare, 1961), v osobní rovině měl pro ni ale větší význam předchozí Mattoliho film TIPI DI SPIAGGIA (1959), kde hrál také populární zpěvák Johny Dorelli (*1937). I když byl o deset let mladší, v letech 1959-1968 spolu žili a až krátce před rozchodem se jim narodil syn Gianluca Guidi (*1967), později taktéž zpěvák a herec.

Ze známějších filmů konce padesátých let připomeňme italsko-francouzskou kriminálku PENZIÓN EDELWEISS (Pensione Edelweiss, 1958). Ve spolupráci s francouzskými filmaři pak Lauretta Masiero hrála ještě v komedii DŮVĚRNÍK TĚCHTO DAM (Le confident de ces dames, 1959) v hlavní roli s populárním komikem Fernandelem. Jestliže se v polovině šedesátých let Lauretta Masiero vytratila z filmu, novou vlnu popularity jí přinesl televizní seriál DOBRODRUŽSTVÍ LAURY STORM (Le avventure di Laura Storm, 1965-1966), v němž vytvořila titulní roli. V dalších letech pokračovala hlavně v práci v divadle, které jí stále zajišťovalo velkou oblibu u diváků. Svým temperamentem a talentem především pro komediální žánr sklízela vavříny nejen u publika, ale s obdivem o ní mluvili i kritici. Kromě osvědčených veseloher italské i zahraniční klasiky podala přesvědčivé výkony i v moderních dramatech například Neila Simona.

Ke spolupráci s filmem se Lauretta Masiero dostala až počátkem devadesátých let, kdy hrála vedlejší roli lady Leonardy ve filmu CESTA KAPITÁNA FRACASSE (Il viaggio di Capitan Fracasse, 1990), o dva roky ztvárnila velkou roli bohaté vdovy paní Lambardi ve filmu NEÚPROSNÝ OSUD (Ostinato destino, 1992). Posledních deset let života trpěla Lauretta Masiero Alzheimerovou chorobou, což ji donutilo zcela se stáhnout do ústraní. Zemřela v jedné z římských nemocnic 23. března 2010 ve věku 82 let.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře