Pierre de Hérain

Francouzský režisér Pierre de Hérain je dnes známý spíše díky svým rodinným poměrům, po druhé světové válce se ale prosadil i jako tvůrce několika průměrně úspěšných filmů. Narodil se v malém městečku Avilly-Saint-Léonard severně od Paříže, jeho otcem byl lékař François de Hérain (1877-1962), který později rezignoval na kariéru v medicíně a jako malíř a sochař dal průchod svým uměleckým zájmům. Matka Alphonsine Hardon (1877-1962) pocházela z dobře zajištěné podnikatelské rodiny.

Rodiče se ale brzy rozvedli a matka se v roce 1920 znovu provdala za národního hrdinu první světové války, maršála Philippe Pétaina (1856-1951). Pierre de Hérain začal u filmu pracovat počátkem třicátých let, nejprve jako asistent režie, v této funkci se podílel na příklad na vzniku Ophülsova filmu BOŽSKÁ (Divine, 1935). Poté působil jako střihač, k samostatné režii se dostal až za druhé světové války; připomeňme, že jeho nevlastní otec maršál Pétain tehdy stál v čele vichystické vlády, tj. zbytku neokupovaného území Francie, ale pod německým dohledem (což je pouze poznámka na okraj, nikoliv náznak souvislosti s de Hérainovým profesním postupem).

Režijním debutem Pierre de Héraina byla adaptace osvědčené literární předlohy PAN DES LOURDINES (Monsieur des Lourdines, 1942) se solidním hereckým obsazením. Knižní předloha stála u vzniku i jeho dalšího filmu PAMÉLA (1945) zasazeného do období velké francouzské revoluce, opět s hvězdným obsazením a poměrně velkým úspěchem v kinech. Naopak kriminálka VRAŽDA MANEKÝNA (Le mannequin assassiné, 1948) měla u diváků vlažný ohlas.

Poslední de Hérainův film vsadil na jistotu hereckého obsazení a v kriminálce MARLÈNE (1949) hrál hlavní roli zpěváka a amatérského detektiva v jedné osobě populární zpěvák Tino Rossi. Právě Rossi zajistil filmu značný úspěch a v kinech jej viděly více než dva milióny diváků. Tímto titulem se ale zároveň uzavřela filmová dráha Pierre de Héraina. Dodnes je v jeho životopisech zdůrazňován příbuzenský poměr k maršálu Pétainovi (který byl po válce jako vlastizrádce do smrti vězněn), nelze mu ale popřít přínos francouzské kinematografii čtyřicátých let 20. století.

Pierre de Hérain zemřel v Paříži 25. září 1972 ve věku 68 let.

Pavel "argenson" Vlach