Guy Grosso

Francouzský herec, dramatik a komik Guy Grosso se narodil 19. srpna 1933 v Beauvais jako Guy Marcel Sarrazin. Podobně jako Louis de Funès nebo Robert Dhéry absolvoval Kurzy dramatického umění Reného Simona, jedno z nejstarších a nejprestižnějších školení pro profesionální divadelní herce. Zde se seznamuje s nadějným hercem Michelem Goiem. Později v polovině 50. let oba přátelé přijímají pseudonymy a vytvářejí slavné komické duo Grosso et Modo. Svými skeči nejprve zpříjemňují večery hostům v kabaretech, posléze se připojují k divadelní společnosti Roberta Dhéryho Branquignols, kde se objevují ve dvou hrách: v Jablkách po anglicku (Pommes a l'anglaise, Théâtre de Paris, 1958) a ve velice úspěšné hře z prostředí letištních celníků Velký valčík (Le grosse valse, Théâtre des Variétés, 1962). V tomto kusu si zahráli společně s Louisem de Funèsem. Mezitím Guy Grosso prodělává vojenskou službou v Alžírsku.

Ve filmu hrál Guy Grosso většinou bok po boku s přítelem Michelem Modem. V titulcích pak bývají uvedeni jako Grosso et Modo. Tak tomu bylo např. u slavné série filmů o četníkovi Cruchotovi z let 1964 až 1982, kde Grosso ztvárnil závodčího Tricarda a Modo jeho kolegu Berlicota; v úspěšném snímku Roberta Dhéryho VÝHODNÁ KOUPĚ (La Belle Américaine, 1961), který nastartoval Grossovu kariéru filmového herce, se Grosso a Modo objevili jako pracovníci Barbemont a Slovak, ve SMOLAŘOVI (Le Corniaud, 1965) se mihli jako celníci. Nepřímo se rovněž setkali ve VELKÉM FLÁMU (La Grande vadrouille, 1966) - Grosso hrál fagotistu, kdežto Modo šilhajícího nacistu. Coby číšník provokující svého kolegu "Rogérka" v podání Michela Moda se objevil v GRAND RESTAURANTU PANA SEPTIMA (Le Grand restaurant, 1966), ve STEPUJÍCÍ STONOŽCE (Le Mille-pattes fait des claquettes, 1977) si oba přátelé zahráli opět četníky. Jejich společné účinkování ve filmech zakončuje LAKOMEC (L'Avare, 1980) režírovaný samotným Louisem de Funèsem a ČETNÍK A ČETNICE (Le Gendarme et les gendarmettes, 1982).

Guy Grosso se bez Michela Moda objevil jen v několika málo filmech, častěji pak na televizní obrazovce. V komedii PAMPELIŠKY S KOŘENY (Des pissenlits par la racine, 1964) se mihl jako barman Emil, malou roli klienta pana Garniera v podání Louise de Funèse ztvárnil ve filmu JAK VYKRÁST BANKU (Faites sauter la banque!, 1964), v SENZAČNÍCH PRÁZDNINÁCH (Les Grandes vacances, 1967) si zahrál profesora Chasteneta. V roce 1969 se objevil v jedné epizodě slavného detektivního seriálu POSLEDNÍCH PĚT MINUT (Les Cinq dernières minutes, 1958-1996).

Dobrých dvacet let tvoří Grosso a Modo komické duo. Vystupují v kabaretech, na divadelních prknech (především v divadlech ABC a Olympia) a v televizi. Jejich nejslavnější hra Kukačky (Les Coucous, Théâtre Daunou, 1978) byla zaznamenána a jako součást televizního souboru divadelních her Au théâtre ce soir odvysílána 21. října 1978. V 80. letech dochází k rozpadu úspěšného dua a jak Modo, tak Grosso se věnují své osobní kariéře, především v divadle a televizi. Účinkování na stříbrném plátně zakončuje rolí strážníka Bauja ve filmu Y a-t-il un pirate sur l'antenne? z roku 1983. Na divadelních prknech herec spolupracuje s významnými režiséry Jeanem Anouilhem nebo Johnem Chapmanem a objevuje se v kusech světoznámých autorů. Grosso se s divadlem rozloučil po roce obnovenou reprízou Moliérova Lakomce roku 2000.

Guy Grosso zemřel sedm let před svým hereckým partnerem Michelem Modem v 67 letech 14. února 2001 ve městě Saint-Germain en Laye. Je pochován na pařížském hřbitově Levallois-Perret, kde odpočívá např. Gustave Eiffel nebo Maurice Ravel.

David "Komiks" Broul