Jean Loubignac

Francouzský režisér Jean Loubignac natočil třináct filmů různých žánrů, úspěšný byl především po druhé světové válce v komediích, dnes však patří k již zapomenutým tvůrcům. Narodil se v Neuilly-sur-Seine u Paříže a od dětství obdivoval svět filmu, zpočátku jej ale lákalo i letectví. Počátkem dvacátých let se stal kameramanem filmových týdeníků Pathé-Journal, nedlouho nato se stal i šéfredaktorem. Z jeho prvních počinů v rámci filmových týdeníků stojí za zmínku například reportáž z Velikonočního ostrova v roce 1927. I jako dokumentarista se Loubignac nevzdával ani svého zájmu o letectví, respektive techniku obecně.

K hranému filmu se dostal až koncem třicátých let, nejprve jako střihač, na postu režiséra se začal prosazovat až po válce. Zpočátku se pohyboval v různých žánrech a sázel na jistotu v podobě oblíbených předválečných hvězd (PAST NA MUŽE – Piège à hommes, 1949). Pevnou půdu pod nohama našel později díky spolupráci s populárními kabaretními umělci. Ke spolupráci přizval například Deda Rysela, aby na filmové plátno převedl jeho jevištní postavu mazaného venkovského rolníka Piédalu. Jejich spolupráce vyústila v natočení tří poměrně úspěšných komedií (PIÉDALU V PAŘÍŽI – Piédalu à Paris, 1951; PIÉDALU DĚLÁ ZÁZRAKY – Piédalu fait des miracles, 1952; POSLANEC PIÉDALU – Piédalu député, 1954).

Kontakty s kabaretem stály i za vznikem jeho dalšího filmu POPRASK V KABARETU (Ah! Les belles bacchantes!, 1954), který natočil podle divadelní hry Ach, ty krásné bakchantky svého přítele Roberta Dhéryho (připomeňme, že jednu z prvních větších rolí tu hrál Louis de Funès). Krátce nato ale Loubignac svět filmu opustil, chtěl odpočívat. S manželkou Gabrielle Tessier odešel do jejího rodiště, malého městečka Bourg-de-Péage na jihu Francie a tady žil v soukromí, nebránil se ale příležitostným setkáním s novináři. Měl v plánu napsat i své paměti, k tomu se ale již nedostal.

Od poloviny sedmdesátých let žil Loubignac ve městě Romans-sur-Isère v jižní Francii, kde také zemřel v nedožitých devadesáti letech 4. března 1991.

Pavel "argenson" Vlach