Valentina Maljavina

Valentina Maljavina

Osobnostcsfd.cz

Herečka

18. června, 1941, Moskva, Rusko, Sovětský svaz

30. října, 2021, Moskva, Rusko

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

2006

Soldaty 10

Seriál - Komedie, Válečný


2005

Soldaty 4

Seriál - Komedie, Válečný


2002

Liniya zashchity

Seriál - Krimi, Drama


2000

Redakcija

Film - Drama


1993

Osennije soblazny

Film - Komedie


1991

Ženščina dlja vsech

Film - Drama


1989

Otče naš

Film - Drama

Ženščiny, kotorym povezlo

Seriál - Drama


1988

Muž i doč Tamary Alexandrovny

Film - Drama


1978

Kogda ryadom muzhchina

Film - Drama


1976

Děň semejnogo toržestva

Film - Drama


1975

Moj dom, těatr

Film - Drama


1974

Dolgota dnya

Film - Životopisný, Drama, Historický

Život v boji

Film - Válečný, Drama, Romantický


1973

Eto silněje meňa

Film - Drama


1971

Tsena bystrykh sekund

Film - Sportovní, Drama

Na vsjakovo mudreca dovoľno prostoty

Film - Drama


1970

Rudé náměstí

Film - Válečný, Drama, Historický


1969

Korol-oleň

Film - Komedie, Muzikál, Rodinný, Fantasy


1968

Urok literatury

Film - Drama


1966

Tunel

Film - Válečný


1963

Sotrudnik ČK

Film - Akční

Utrennije pojezda

Film - Drama


1962

Ivanovo dětství

Film - Válečný, Drama


1960

Pěrvoje svidanije

Film - Drama, Romantický


Hostka

1993

VII Ježegodnaja Kinopremija Rossijskoj Akaděmii kinematografičeskich iskusstv

Seriál

Životopis

Valentina Maljavina byla žena, které nejspíš jako v ruské pohádce tři sudičky přiřkly půvab, talent a tragický osud. Má vyšší vzdělání na obdobě českého DAMU, ale ve filmu účinkovala dávno před tím už od svých 19 let. I když byla jako filmová herečka úspěšná a obsazovaná, hrála po svém absolutoriu v trvalém angažmá i v moskevských divadlech. Její filmová biografie předvádí od roku 1960 do 1978 prakticky v každém roce nejméně jednu filmovou či televizní práci – celkem 32, v tom 11 v hlavní roli. Za přerušení dobře nastartované kariéry může obrovská tragédie. Její třetí manžel, herecký kolega Stanislav Ždaňko, byl 13. dubna 1978 nalezen s ránou v hrudi.

Během prvním výslechu vypověděla, že spáchal sebevraždu kuchyňským nožem a že za to může jeho psychický stav. Od samého počátku byla považována za jednu z podezřelých, ale vyšetřování roku 1978 ji osvobodilo. K obnovení případu došlo po smrti Leonida Brežněva a tentokrát vyšetřování (které doprovázely ztráty důkazů – nože, původní výpovědi obviněné i šatů mrtvého) skončilo obviněním původního vyšetřovatele i herečky. Byla prohlášena vinnou z vraždy a odsouzena na 9 let vězení.

Na svobodu vyšla v r. 1988 po amnestii k 70. výročí VŘSR (některé zdroje chybně udávají, že byla rehabilitována) a vrátila se ke své profesi. Získala angažmá v moskevském divadle a začala opět i točit (v r. 1993 jí byl udělen titul zasloužilé umělkyně). Valentina Maljavina byla talentovaná i výtvarně, měla dokonce i pět menších výstav, ale po úraze, při němž ztratila zrak, musela s malováním přestat. Své stáří dožila v Moskevském penzionátu Ruské akademie věd.

Prvním mužem Valentiny Maljaviny byl herec Alexandr Zbrujev, toto manželství trvalo jen krátce. Druhé manželství s režisérem Pavlem Arsenovem ukončila smrt jejich dcerky. Později se provdala ještě dvakrát a s pátým mužem zažila podobnou situaci, ve které se už jednou ocitla, když jí přišli oznámit, že byl nalezen na ulici zabitý po ráně nožem do zad.

chamonix

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.