Karel Švarc

Herec Karel Švarc se narodil v mladoboleslavské rodině Josefa Schwarze a jeho ženy Antonie Schmitzrové. Podrobnější informace o jeho rodině, nejsou známy. On sám později začal na divadle užívat českou podobu svého příjmení.

Velkou část své divadelní kariéry prožil u různých kočovných společností (Pavel Švanda, Josef Burda), kde poznal svou budoucí manželku herečku Annu Švarcovou roz. Häuslerovou, kterou na štaci v Ivančicích pojal za svou manželku.

V Praze hrál ve Švandově divadle na Smíchově, ve Vinohradské zpěvohře a v Jiráskově divadle ve Vršovicích. Od roku 1920 započala jeho spolupráce s němým filmem. Bohužel mezi lety 1920 až 1927 vytvořil pouze 5 rolí.

První film, kde hrál, se jmenoval Plameny života (1920) a vytvořil v něm roli sobě vlastní, divadelního herce. V dalším filmu, po pětileté přestávce, hrál vraha Petrmichla, oním filmem byla komedie Šest mušketýrů (1925). V následujícím roce si zahrál hned ve dvou filmech, lékaře v blázinci v Dobrém vojáku Švejkovi a lichváře Rosenfelda ve filmu Pražský flamendr.

Svou poslední filmovou roli zloděje psů Bylinu hrál v němém filmu Batalion (1927). Žádná jiná role ve filmu mu již nebyla nabídnuta. Vždy totiž stál v pozadí své úspěšnější manželky divadelní a filmové herečky Anny Švarcové. Spolu měli tři děti, Jaroslava Švarce (1897–1915), který zemřel za 1. sv. války v pouhých 18 letech, dále dceru herečku Miladu Švarcovou (1896–1970), provdanou za kabaretiéra a herce Jana Bureše, a dceru zase herečku Annu Švarcovou (*1900), provdanou za herce Bolka Prchala.

Karel Švarc nakonec zemřel v Praze ve Vršovicích, kde dlouhá léta žil, ve věku pouhých nedožitých 61 let. Bohužel zvukový film mu žádnou příležitost ukázat své umění nedal. Byl pohřben v rodinné hrobce na hřbitově v pražských Vinohradech.

JA.RO.KO.