Sal Mineo

Jeden ze symbolů revolty padesátých let, milovaný a obdivovaný, jenž byl často obsazován do rolí nervózních mladíčků beze smyslu pro humor, jejichž samota v krajních situacích zapříčiní násilné excesy nejrůznějšího charakteru. (Nezapomenutelná role Deanova "malého přítele" v REBELU BEZ PŘÍČINY). Ve skutečnosti však byl Sal pohodovým klukem, na němž okolí obdivovalo jeho úžasnou schopnost pozitivního náhledu na cokoliv a humorné chápání sebeobtížnější situace.

Salvatore Mineo mladší se narodil Josephine a Salu, výrobci rakví. Jeho rodiče emigrovali do USA ze Sicílie. Mladý Sal měl dva sourozence, Victora a Sarinu. Vyrůstal na East 213th Street v Olinville v Bronxu, což silně předznamenalo jeho neurovnané dospívání. Brzy byl vyhozen ze základní školy a v osmi se stal členem bronxského chuligánského gangu. Matka ho zapsala do taneční školy a poté, co byl v deseti zatčen za loupež, před něj byly postaveny dvě alternativy: buď půjde na profesionální hereckou školu, anebo poputuje do vězení pro mladistvé.

Brzy se objevil v divadelní produkci "The Rose Tattoo" (1951) s Maureen Stapleton a Eli Wallachem a jako mladý princ v "The King and I" (1952) s Gertrude Lawrence a Yulem Brynnerem. V šestnácti letech hrál mnohem mladšího chlapce v SIX BRIDGES TO CROSS (1955) s Tony Curtisem a ještě ten samý rok vystřihl parádní roli Plata v Deanově legendárním filmu REBEL BEZ PŘÍČINY (1955). Byl nominován na Oscara za vedlejší roli, což se v tomto filmu nepovedlo ani tak uchvacujícímu Deanovi.

Mineo se pustil do příkře nastoupené dráhy rolemi v takových flmech jako CRIME IN THE STREETS (1956), DINO (1957) a THE YOUNG DON'T CRY (1957). Objevil se též v NĚKDO TAM NAHOŘE MĚ MÁ RÁD, "ROCK, PRETTY BABY" a OBR (vše 1956).

Na začátku své kariéry Mineo nebyl ještě zcela přesvědčen o výlučném hereckém a režisérském směřování a svoji všestrannost prokázal v roce 1957, kdy se pokusil nastoupit dráhu rock'n'rollového zpěváka. Vydal dva singly, které se rozhodně nesetkaly s nikterak nepříznivým přijetím. Prvním byl Start Movin' (In My Direction), jenž se udržel v americké top-čtyřicítce třináct týdnů a nejvýše dosáhl devátého místa. Druhým byl Lasting Love ( tři týdny - 27. místo). Tyto singly byly následovány albem, které se prodávalo i ve Velké Británii.

Právě v této době, na vrcholu Mineovy popularity, ve speciálním televizním pořadu prohlásil Bob Hope, že všechny brooklynské státní školy mají být následujícího dne na počest Salových narozenin zavřeny. Hope to pochopitelně myslel pouze jako žert, avšak mnozí brooklynští mladí to vzali vážně a onen den se umístil na prvním místě v žebříčku absencí. Hope nakonec vydal veřejné dementi, v němž žádal mládež, aby zůstala ve školách.

Zazářil v v disneyovském filmu TONKA (1958 - siouxský náčelník), v A PRIVATE'S AFFAIR (1959), THE GENA KRUPA STORY (1959 - hlavní role) a obdržel další oscarovou nominaci za svoji poslední významnou roli, mladého, holocaust přeživšího Dona Landaua v EXODU (1960). Svůj bubínek, jejž používal v THE GENE KRUPA STORY, daroval roku 1959 dalšímu teenagerskému idolu, tehdy třináctiletému Davidu Cassidymu. V roce 1962 byl pouze jednou z mnoha tváří v NEJDELŠÍM DNI (1962) a svoji takřka statickou roli zopakoval v nejmonumentálnějším příběhu o životě Ježíše Krista, v THE GREATEST STORY EVER TOLD (1965).

Důstojnější a vydařenější role se dočkal od Johna Forda v PODZIMU ČEJENŮ (1964), kde si zahrál indiána jménem Red Shirt. Rozšířiv svůj repertoár se navrátil jako režisér i hlavní herecká hvězda na prkna, jež znamenají svět, hrou "Fortune and Men's Eyes" o homosexualitě za bary, jež se setkala s velkým úspěchem jak v New Yorku, tak v Los Angeles. V šedesátých letech byl zasnouben s britskou herečku Jill Haworth.

V této době bylo pro něj stále obtížnější nalézt vyhovující role: jeho posledními filmy byly WHO KILLED TEDDY BEAR? (1965), 80 STEPS TO JONAH, "KRAKATOA, NA VÝCHOD OD JÁVY" (obé 1969) a ÚTĚK Z PLANETY OPIC (1971 - doktor Mil). V pozdních šedesátých a v sedmdesátých letech tak stabilně brával již jen role v televizi či ve filmech jako HARRY O: SUCH DUST AS DREAMS ARE MADE ON (1973).

V roce 1975 se opět vrátil k divadlu, tentokrát na sanfranciskou scénu produkcí "P.S. Your Cat Is Dead". V průběhu příprav losangeleské premiéry hry s Keir Dullea, se večer 12. února 1976 vracel ze zkoušky, když byl napaden a ubodán kýmsi jemu neznámým. Salova smrt vzbudila obrovskou vlnu všeobecného pohoršení a dokonce i takový "beránek", jakým byl John Lennon, se angažoval v navyšování ceny vypsané za dopadení Mineova vraha.

Kolovalo mnoho bizarních pověstí o důvodech této vraždy, avšak poté, co byl zatčen sedmnáctiletý narkoman, tulák Lionel Ray Williams, se ukázalo, že vrah vůbec nevěděl, koho zabíjí, a zajímal se leda o peníze, jež měl Sal při sobě. Za tento čin byl v roce 1979 usvědčen a odsouzen na doživotí za vraždu. V roce 1990 byl Williams podmínečně propuštěn. "Neuspěl jsem, protože jsem si zahrál v prožidovském snímku (EXODUS), ztvárnil jsem sympatického židovského chlapce a zastřelil čtyři Araby." - Takto Mineo vysvětloval, proč přišel o roli v Jordánsku natáčeném LAWRENCI Z ARÁBIE."

Pohrobek