Francouzský herec Gabriel Cattand působil v divadle, desítky vedlejších rolí odehrál také ve filmu a televizi, největší uznání mu ale přinesla dlouholetá práce v dabingu. Pocházel z městečka Bonneville nedaleko švýcarských hranic, s profesionálním divadlem začínal krátce po druhé světové válce v Paříži. Několik sezón strávil v Théâtre de Marigny, kde hrál v Shakespearově Hamletovi (1946) nebo Kafkově Procesu (1947).

Koncem čtyřicátých let se Cattand stal dlouholetým členem uznávané divadelní společnosti Renaud-Barrault a s ní vystupoval nejprve v Théâtre des Célestins, později v Odéon-Théâtre de France. Popularitu mu přinesly velké role v komediích Saténový střevíček (1951-1952, 1958-1959) nebo Postarej se o Amálku (1955-1956, 1960-1961). Kromě hraní pod režijním vedením J. L. Barraulta spolupracoval Cattand i s dalšími významnými režiséry a na různých pařížských scénách hrál často v shakespearovském repertoáru (Kupec benátský 1961, Hamlet 1965).

Počátkem padesátých let se Gabriel Cattand začal objevovat i ve filmu, jeho debutem byla poměrně velká role v italsko-francouzské adaptaci osvědčené literární předlohy NOSIČKA CHLEBA (La portatrice di pane, 1950), častěji se před kamerou vyskytoval až později hlavně v televizních seriálech, detektivních (INSPEKTOR LECLERC – L’inspecteur Leclerc enquete, 1963) nebo historických (RYTÍŘ DE MAISON ROUGE – Le chevalier de Maison Rouge, 1963; D’ARTAGNAN, 1969; SCHULMEISTER, CÍSAŘSKÝ ŠPION – Schulmeister, l’espion de l’empereur, 1971). Mezi pacienty omlazovací kliniky jsme jej mohli vidět po boku Annie Girardot ve filmu LÉČBA ŠOKEM (Traitement de choc, 1973). Tady hrál také Alain Delon, s nímž se Cattand setkal později i ve filmu ARMAGUEDON (1977), naopak s Annie Girardot hrál později lékaře v komedii MLUV, MLUV, ZAJÍMÁŠ MĚ (Cause toujours… tu m’intéresses!, 1979).

Co se týče spolupráce s televizí, připomeňme další historický seriál JOSEPH BALSAMO (1973), v němž Cattand ztvárnil poměrně velkou roli kardinála Rohana, skutečné historické postavy hrál i v dalších seriálech, byl například králem Ludvíkem XIII. (D’ARTAGNANOVY LÁSKY – D’Artagnan amoureux, 1977) nebo vévodou de Sully (VOLTAIRE – Ce diable d’homme, 1978). V různých žánrech opět hrál i ve filmu, poměrně velkou komickou roli Philippa de Valrude, kterého pohřešuje jeho manželka (Maria Pacôme), ztvárnil v komedii SITUACE JE VÁŽNÁ, NIKOLI ZOUFALÁ (La situation est grave… mais pas désespérée, 1976), jako člen vyšetřující komise se objevil i ve filmu STAVISKY (1974) s J. P. Belmondem. Další setkání s Annie Girardot absolvoval v roli oddávajícího starosty v kriminální komedii UKRADLI TORZO JUPITERA (On a volé la cuisse de Jupiter, 1980).

V sedmdesátých letech omezil Gabriel Cattand hraní v divadle, což souviselo především se značným vytížením v dabingu. V tomto oboru se ve Francii stal uznávaným mistrem, častěji daboval americké herce Stewarta Grangera nebo Richarda Burtona, později i řadu dalších, mimo jiné italské herce nebo i francouzské hrající v zahraničních produkcích, jeho hlas mohli diváci slyšet i z animovaných filmů. Jako herec před kamerou se objevoval již jen zřídka, připomeňme alespoň postavu inspektora Dumase z Belmondova filmu DOBRODRUH (Le marginal, 1983) nebo úlohu profesora Mortiera v dramatu ŽIVOT A NIC JINÉHO (La vie et rien d’autre, 1989). Zůstával nadále ale vytíženým televizním hercem, filmová kamera jej zachytila naposledy jako divadelního impresária ve filmu KLAVÍRISTKA (L’accompagnatrice, 1992). Divadlo hrál naposledy v Comédie des Champs Elysées v roce 1996.

Gabriel Cattand zemřel v malém městečku Poigny-la-Forêt nedaleko od Paříže 9. srpna 1997 ve věku 73 let. Zůstalo po něm přes třicet menších filmových rolí a bezmála osmdesát televizních postav.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře