Jacques Monod

Ve více než sedmdesáti filmech hrál francouzský herec Jacques Monod často právníky, policisty, důstojníky nebo úředníky, vytížený byl také v divadle a televizi. Narodil se v Casablance v Maroku, kde jeho otec působil jako veterinář, zároveň byl armádním důstojníkem. Jacques studoval v Paříži, po absolvování vojenské služby se vrátil do Maroka, kde začal účinkovat v rozhlasu, později zformoval vlastní divadelní společnost. Za druhé světové války musel znovu narukovat a v roce 1944 byl zraněn v Itálii.

Teprve po válce se definitivně usadil v Paříži a zázemí našel v Théâtre de l’Athénée, kde hned v roce 1945 hrál ve hře Bláznivá ze Chaillot v režii slavného Louise Jouveta. S Jouvetem pak spolupracoval až do jeho smrti v roce 1951, hráli spolu i ve filmu KNOCK (1951). Úplně poprvé se ale Monod před kamerou mihnul již ve filmu POLICAJT (Un flic, 1947). Po Jouvetově úmrtí hrál v divadle Théâtre Montparnasse, kde působil pod režijním vedením Jeana Mercure, po jeho boku si vyzkoušel i pozici asistenta režie, poté pracoval i s dalšími režiséry v jiných pařížských divadlech.

V padesátých letech Jacques Monod stále častěji dostával nabídky k filmování, častěji jej před kameru přizval například režisér Denys de la Patellière, s nímž natočil osm filmů. Hrál například lékaře (MANŽELSTVÍ TEREZY ÉTIENNOVÉ – Thérèse Etienne, 1958), ministra financí (BURZIÁNI – Les grandes familles, 1958),  předsedu soudu (LUČNÍ ULICE – Rue des prairies, 1959), advokáta (NEVÍTANÝ DĚDIC – Le bateau d’Émile, 1962), objevil se i v de la Patellièrových historických filmech (PODIVUHODNÉ DOBRODRUŽSTVÍ MARCA POLA – La fabuleuse aventure de Marco Polo, 1962; DRAHOUŠEK KAROLÍNA – Caroline chérie, 1968).

V některých z výše uvedených filmů hrál Monod spolu s Jeanem Gabinem, s nímž se pak setkal ještě jako průmyslník (VE ZNAMENÍ BÝKA – Sous le signe du taureau, 1969) a prokurátor (DVA MUŽI VE MĚSTĚ – Deux hommes dans la ville, 1973). Typově podobné role hrál Jacques Monod i v řadě dalších filmů, co se týče režisérů, připomeňme také pět společných natáčení s Edouardem Molinaro. Jejich prvním společným filmem byl SVĚDEK VE MĚSTĚ (Un témoin dans la ville, 1959), kde hrál Monod opět právníka. Mimoto točil Monod také s Truffautem, Vadimem nebo Cayattem. Ve filmu CIZINEC (Lo straniero, 1967) slavného italského filmaře Luchina Viscontiho hrál vězeňského dozorce.

Od konce padesátých let pracoval Jacques Monod také pro televizi, kde postupem doby hrál v řadě seriálů, převážně kriminálních a historických. Připomeňme alespoň postavu kapitána Smolleta, kterou ztvárnil v německém seriálu OSTROV POKLADŮ (Schatzinsel, 1966-1967) nebo policejního prefekta ze seriálu DOBRODRUŽSTVÍ ARSENA LUPINA (Arsène Lupin, 1973-1974). I když v 60. a 70. letech pracoval pro film a televizi několikrát ročně, stále hrál i divadlo, například v inscenacích Sladké ptáče mládí (Théâtre de l’Atelier, 1971) nebo Svatá Jana (Théâtre des Célestins, 1973). Naposledy stál na jevišti v roce 1980.

Jestliže v Monodově filmografii převažují dramata a kriminálky, sluší se připomenout i vzácná setkání s tvůrci komediálního žánru. Ve filmu ROZTRŽITÝ (Le distrait, 1970) byl jako pan Malaquet otcem Pierra Richarda, poté jsme jej mohli vidět jako důstojníka Panadona ve válečné komedii NÁVRAT SEDMÉ ROTY (On a retrouvé la septième compagnie, 1974). Jeho posledním vystoupením ve filmu byla úloha ředitele divadla v komedii SANDY (1982), poté se ještě objevil v několika televizních seriálech.

Jacques Monod zemřel následkem infarktu o Vánocích 1985 ve věku 67 let.

Pavel "argenson" Vlach