Herečka
1980Film - Komedie, Drama
1978
Film - Komedie, Drama
1975
Seriál
1973
Film - Komedie
1972
Film - Drama
1971
Film - Krimi, Drama
Film - Drama
1970
Film - Komedie
1969
Film - Komedie, Romantický
1968
Film - Drama
1967
Film - Komedie
Film - Krimi, Thriller, Drama
1966
Film - Drama
Film - Komedie
1965
Film - Komedie
1964
Film - Komedie
1963
Film - Komedie
1962
Film - Komedie
Film - Komedie
1961
Film
1959
Film - Komedie, Drama
Film
1958
Film - Komedie
1956
Film - Drama
1952
Film - Válečný, Drama
Film - Drama
1949
Film - Komedie, Drama
Herečka Denise Péronne pocházela ze Švýcarska, významnou stopu ale zanechala ve francouzské kinematografii, i když hrála jen zřídka a vedlejší role. Narodila se v malém městečku Porrentruy , jejím otcem byl Albert Péronne (1891-1982), který se věnoval vědě a své zkušenosti z chemie uplatnil jako fotograf. Denise Péronne byla výhradně filmovou herečkou, zviditelnila ji především spolupráce s J. P. Mockym.
Před kamerou se objevila poprvé v menší roli zákaznice v kadeřnictví ve filmu ČERVENCOVÁ SCHŮZKA (Rendez-vous de juillet, 1949), poté ji dvakrát ke spolupráci přizval René Clement, vedlejší roli sousedky Jeanne Gouard hrála v mezinárodně úspěšném filmu ZAKÁZANÉ HRY (Jeux interdits, 1952), jako pradlena se pak objevila v Clémentově přepisu Zolova románu GERVAISE (1956). Točila i s dalšími slavnými režiséry jako byli André Cayatte (VŠICHNI JSME VRAHOVÉ – Nous sommes tous des assassins, 1952) nebo Jacques Tati (MŮJ STRÝČEK – Mon oncle, 1958).
Již byla zmíněna spolupráce s režisérem Jean-Pierrem Mockym, pod jehož vedením natočila Denise Péronne čtyři filmy. Poprvé byla vdovou po generálním řediteli ve filmu SNOBOVÉ (Snobs!, 1962), poté jsme ji mohli vidět jako zástupkyni starosty v komedii PŘÁTELÉ KOPRETINY (Les compagnons de la marguerite, 1967), později ošetřovatelkou ve filmu HŘEBEC (L’étalon, 1970). Menší role v té době hrála také v kriminálkách různých režisérů (Claude Chabrol). Znovu jsme ji mohli vidět také po boku Louise de Funèse v komedii DOBRODRUŽSTVÍ RABÍNA JÁKOBA (Les aventures de Rabbi Jácob, 1973), kde se jako manželka generála (Jacques François) objevila v závěru na neuskutečněné svatbě.
Naposledy stála před kamerou v rámci filmu JDI ZA MÁMOU, TÁTA PRACUJE (Va voir maman, papa travaille, 1978), tehdy ale již žila spíše v soukromí v rodném Švýcarsku. Tady také zemřela 1. září 1978 ve věku nedožitých 58 let.