Jean-Pierre Sentier

Francouzský herec Jean-Pierre Sentier má na svém kontě přes stovku filmových a televizních postav, vždycky se ale jednalo jen o vedlejší role. Pocházel z malého městečka Beaugency jihozápadně od Paříže, jeho otec byl stavitelem. Od dětství inklinoval k umění, zvláště se věnoval malování. Touha po uplatnění jej přivedla do Paříže, tady se ale zpočátku jen protloukal, až v polovině šedesátých let se začal prosazovat jako herec malých rolí.

Filmová kamera jej zachytila poprvé v epizodě revolucionáře v historickém filmu DRAHOUŠEK KAROLÍNA (Caroline chérie, 1968), poté se objevil i v komedii TETOVANÝ (Le tatoué, 1968), souběžně začal točit také v televizi. Koncem šedesátých let založil v Paříži vlastní divadlo (Théâtre des Ouvrages Contemporains), kde hrál velké role v klasice (Shakespearův Julius Caesar, Schillerovi Loupežníci, Bulgakovův Mistr a Markétka). Vedlejší role novinářů, úředníků nebo lékařů hrál v 70. letech v řadě filmů, které u nás ovšem nejsou známé, v televizi se objevoval i v historických kostýmech. Z jeho participace ve filmu připomeňme alespoň podružnou postavu žurnalisty v psychologickém dramatu SOUDCE A VRAH (Le juge et l'assassin, 1976).

Jean-Pierre Sentier se několikrát pokusil i o filmovou režii a za svůj celovečerní debut ZAHRADNÍK (Le jardinier, 1981) obdržel prestižní cenu Jeana Viga, v kategorii začátečníků byl nominován i na Cézara. Dekáda osmdesátých let byla pro něj obdobím značného vytížení ve filmu, točil několikrát ročně, a i když hrál jen vedlejší role, se svou vysokou postavou a výrazným pohledem očí se stal vyhledávaným představitelem postav sympaticky podivínských postav (ODPLATA – La revanche, 1981 ; ULIČKA BARBARŮ – Rue barbare, 1984 ; SOUDCE – Le juge, 1984 ; VYVRAŽDĚNÝ DŮM – La maison assassinée, 1988 ; CAMILLE CLAUDELOVÁ – Camille Claudel, 1988).

Značný prostor dostával nadále i v televizi, kde jej diváci mohli vídat v kriminálních seriálech, věrnost zachovával i divadelnímu jevišti, mimo Paříž hrál například v Nice nebo na legendárním divadelním festivalu v Avignonu. V uměleckých kruzích zaujal znovu jako filmový režisér komedií POSLEDNÍ VÝSTŘEL (Le coup supreme, 1991), stále byl ale oslovován i jako herec, ztvárnil například starostu Étienna (ČIHADLO – L'affut, 1992) nebo právníka Jeana (STÍN POCHYBNOSTI – L'ombre du doute, 1993), na divadelním jevišti stál naposledy v roce 1994 v Nice.

Jean-Pierre Sentier zemřel na rakovinu 5. ledna 1995 ve věku 54 let.

Pavel "argenson" Vlach