Raoul Billerey

Francouzský herec Raoul Billerey začínal u filmu jako šermíř a kaskadér, časem se ale propracoval i ke středně velkým rolím v dodnes dobře známých filmech. Pocházel z Nice v jižní Francii, jeho vlastní jméno bylo Émile Gaston Maurice Billerey. Původně studoval herectví u slavného Pierre Renoira a jeho začátky jsou spojeny s profesionálním divadlem, od mládí se ale zároveň věnoval šermu a několik let vystupoval na různých místech Francie se skupinami historického šermu.

Díky této průpravě se nakonec dostal k filmu, poprvé se mihnul v Hunebellově adaptaci slavného románu TŘI MUŠKETÝŘI (Les trois mousquetaires, 1953). Své šermířské schopnosti spojené s kaskadérskými výstupy pak mohl uplatnit i v dalších Hunnebelových dobrodružných filmech a i u nás jsme jej mohli vidět v epizodních rolích přívrženců nebo protivníků hlavních hrdinů (HRBÁČ – Le bossu, 1959; VE SLUŽBÁCH KRÁLE – Le miracle des loups, 1960; TAJNOSTI PAŘÍŽE – Les mystères de Paris, 1962). Podobné příležitosti dostal i od dalších režisérů, takže jsme jej mohli vidět v podobně laděném snímku KAPITÁN FRACASSE (Le capitaine Fracasse, 1961) nebo po boku J. P. Belmonda ve filmu CARTOUCHE (1962) Philippa de Brocy.

Díky početnější spolupráci s André Hunebellem se časem dostal i ke skutečným filmovým rolím, v historickém velkofilmu NAPOLEON (Austerlitz, 1960) slavného režiséra Abela Gance hrál generála Savaryho, zmínku si zaslouží i četnější natáčení s Bernardem Borderie, nejprve se objevil jako hrabě Bussy ve filmu RYTÍŘ DE PARDAILLAN (Le chevalier de Pardaillan, 1962), s Borderiem i dalšími režiséry pak natočil několik titulů dobově oblíbeného špionážního žánru.

Kromě filmu začal v šedesátých letech spolupracovat také s televizí a i tady se v menších rolích objevoval v seriálech kombinujících historický a dobrodružný žánr (THIERRY LA FRONDE, 1963; LAGARDÈRE, 1967; D'ARTAGNAN, 1969). Od konce padesátých let se začal vracet i k divadlu, kde hrál opět často v historických hrách, nezřídka také koordinoval kaskadérské a šermířské výstupy. Z představení, kde zároveň hrál a stál v zákulisí jako koordinátor šermířských exhibicí, připomeňme například Shakespearovy hry Král Lear (1967, Théâtre National Populaire) nebo Richard II. (1970, divadlo v Marseille), stejně tak to byly i osvědčené francouzské kusy jako Hrbáč, Cyrano de Bergerac, Tři mušketýři atd. Kromě pařížských scén vystupoval i na divadelních festivalech včetně toho nejslavnějšího v Avignonu.

V pozdějších letech se Raoul Billerey před filmovou a televizní kamerou objevoval méně častěji, zmínku si ale zaslouží poměrně velká role mušketýra Porthose v komedii D'ARTAGNANOVA DCERA (La fille de d'Artagnan, 1994), tehdy začaly přibývat i úlohy knězů (ROZMARY ŘEKY – Les caprices d'un fleuve, 1996). Ve filmu se objevil naposledy jako otec hlavního hrdiny (Christopher Lambert) ve sci-fi MÉ DRUHÉ JÁ (À ton image, 2004), pak hrál ještě v televizi.

I když se s manželkou Claudine usadil na venkově v jižní Francii a posledních dvacet let žili v malé vesnici Lacassaigne poblíž Pyrenejí, až do vysokého věku kromě filmu a televize účinkoval i v divadle. Raoul Billerey zemřel v Limoux v jižní Francii 28. července 2010 v nedožitých devadesáti letech.

Pavel "argenson" Vlach