Josef Langmiler

Obrazok
    

Celkové hodnotenie

8.0/10 (1 hlas)

Herec,   

Narodený: 12.4.1923

Zemřel: † 8.8.2006

Miesto Narodenia: Želeč u Tábora, Československo,

Miesto úmrtí: Praha, Česká republika

 

...více

Životopis

Josef Langmiler se narodil 12. dubna 1923 v Želeči u Tábora. Již od mládí hrával v Želeči u ochotníků. Na reálce v Táboře odmaturoval a odešel do Prahy na Státní konzervatoř. Absolvoval ji v roce 1948 u profesorů Průchy, Peška, Högera, Nedbala, Plachého, Kronbauerové a Půlpánové. Začínal hrát na venkovských scénách v Divadle pracujících ve Zlíně (1948 – 1954; v letech 1949 – 1951 byl na základní vojenské službě), v Národním divadle v Brně (1954 – 1955), ostravském Státním divadle (1955 – 1960) a nakonec v pražském Divadle E. F. Buriana (1960 – 1988). 1. září 1986 odešel z tohoto divadla na odpočinek, ale dále v něm hrál na třetinový úvazek.

Po rolí milovníků a mladých jinochů, ke kterým ho předurčovala jeho vyšší statná postava, krásný hlas a kultivovaný projev, se přehrál do velikých komediálních i dramatických titulních rolí domácího i světového repertoáru (Shakespearův „Hamlet“, tragický pán v „Jacobowski a plukovník“ F. Werfela, Teazle v Sheridanově „Škole pomluv“ či Žvanikin v Gogolově „Ženitbě“).

Poprvé se na filmovém plátně zjevil jako dvaceti šestiletý důstojník SS v dramatu VELKÁ PŘÍLEŽITOST (1949) režiséra K. M. Walló. Ještě po roli instruktora v osvětovém dokumentárním snímku NEDĚLNÍ DOSTAVENÍČKO (1954) se na našem plátně začal objevovat častěji až od roku 1959 (po svém příchodu do Prahy z Ostravy). Nejčastěji vytvářel různé hlavní, ale i menší postavy vážených pánů, často také zločince a kriminalisty.

Hrál například pomocníka u krupaře (DAŘBUJÁN A PANDRHOLA), elektromontéra (PĚTIKORUNA), Hanáka (TŘIATŘICET STŘÍBRNÝCH KŘEPELEK), Hahna (ZNAMENÍ RAKA), profesora (ZLOČIN V ŠANTÁNU), sovětského vojáka (MARATÓN), prokurátora (ODVÁŽNÁ SLEČNA), MUDr. Urbana (NA KOLEJÍCH ČEKÁ VRAH), pianistu (VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR), majora Bouška (AFÉRY MÉ ŽENY), Hradského (ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ), majora Švestku (VYSOKÁ MODRÁ ZEĎ), Coopera (DNY ZRADY), Fierlingera (SOKOLOVO a OSVOBOZENÍ PRAHY), Dr. Soukeníka (MOTIV PRO VRAŽDU), rozšafného otce Jarolíma (HOLKY Z PORCELÁNU), Browdera (AKCE V ISTAMBULU), E. A. Longena (SKANDÁL V GRI – GRI BARU), nápadníka (PANNA A NETVOR), primáře (HOŘKÝ PODZIM S VŮNÍ MANGA), kancléře (KOMEDIANT), Bayera (KARIÉRA) či náčelníka (PŘÁTELÉ BERMUDSKÉHO TROJÚHELNÍKU). Několikrát si zahrál také v zahraničních snímcích.

Naposledy se divákům uvedl v Dostálově dramatu KRÁL KOLONÁD (1990). Rovněž spolupracoval s televizí (inscenace ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU, MAGDALENA DOBROMILA RETTIGOVÁ, KAT NEPOČKÁ, SÁM PROTI MĚSTU, JUBILEUM, SVĚDEK ČASU, BRATŘI, SOVÍ HNÍZDO nebo SILNÁ JAKO SMRT a seriály ALEXANDR DUMAS STARŠÍ, JANA EYROVÁ, ŽENA ZA PULTEM, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, VE ZNAMENÍ MERKURA, INŽENÝRSKÁ ODYSEA, OKRES SEVERU, GOTTWALD, SANITKA, RODÁCI, CHLAPCI A CHLAPI, HŘÍCHY PRO PÁTERA KNOXE, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, PRAŽSKÝ PÍSNIČKÁŘ či ĎÁBEL V PRAZE).

Langmilerův podmanivý hlas se skvěle uplatnil také v rozhlase a dabingu (nadaboval např. Jeoffreyho de Peyraca v podání Roberta Hosseina ve čtyřech dílech známé „ANGELIKY“ nebo Yvese Montanda jako sluhu Blaze ve Funèsově skvělé komedii POŠETILOST MOCNÝCH). Na začátku devadesátých let se kvůli těžké nemoci úplně stáhl z veřejného života a veřejnost na něj poněkud pozapomněla.

Poté jen dvakrát na sebe upozornil a vstoupil do povědomí diváků. Poprvé v roce 2000: v Přelouči byl odměněn Cenou Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v oblasti dabingu (spolu s Josefem Vinklářem, Luďkem Munzarem a Věrou Galatíkovou). Bohužel podruhé, když v pražské nemocnici skonal po dlouhém onemocnění 8. srpna 2006 ve věku osmdesáti tří let.
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.