Alessandro Blasetti

Alessandro Blasetti

Osobnostcsfd.cz

Herec, Režisér, Scenárista

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1962

Čtyři pravdy

Film - Drama


1961

Těžký život

Film - Komedie, Drama


1951

Nejkrásnější

Film - Drama


1935

Aldebaran

Film


1930

Nerone

Film - Komedie


Režisér

1978

Racconti di fantascienza

Seriál


1969

Simón Bolívar

Film - Drama


1966

Já, já, já ... a ti druzí

Film - Komedie

Ragazza del bersagliere, La

Film


1963

Liola

Film - Komedie


1962

Čtyři pravdy

Film - Drama

La lunga strada del ritorno

Film - Dokumentární


1960

Io amo, tu ami

Film


1959

Europa di notte

Film - Dokumentární


1958

Amore e chiacchiere (Salviamo il panorama)

Film - Komedie, Drama


1956

Štěstí být ženou

Film - Komedie, Drama


1954

Škoda, žes taková potvora

Film - Komedie

Naše časy

Film - Komedie


1952

Altri tempi - Zibaldone n. 1

Film - Komedie

Fiammata, La

Film


1951

Quelli che soffrono per voi

Film - Dokumentární


1950

Prima comunione

Film - Komedie

Ippodromi all'alba

Film - Dokumentární, Krátkometrážní


1949

Fabiola

Film - Drama, Historický


1947

Duomo di Milano, Il

Film - Dokumentární

Gemma orientale dei papi, La

Film - Dokumentární, Krátkometrážní


1946

Giorno nella vita, Un

Film - Válečný, Drama


1945

Nessuno torna indietro

Film - Drama


1942

Čtyři kroky v oblacích

Film - Komedie, Drama

Žertovná večeře

Film - Drama


1941

La Corona di ferro

Film - Dobrodružný, Drama, Fantasy


1939

Tajemná maska

Film - Dobrodružný

Retroscena

Film - Komedie


1938

La contessa di Parma

Film - Komedie

Caccia alla volpe nella campagna Romana, La

Film - Dokumentární, Krátkometrážní

Souboj národů

Film - Drama, Historický


1935

Aldebaran

Film


1934

Stará garda

Film

1860

Film - Drama, Historický


1933

Il caso Haller

Film - Drama

L'impiegata di papà

Film - Komedie


1932

La tavola dei poveri

Film - Drama

Palio

Film - Drama


1931

Když láska procitá

Film

Terra madre

Film - Drama


1930

Nerone

Film - Komedie


1929

Sole

Film - Drama


1917

La crociata degli innocenti

Film


Scenárista

1966

Já, já, já ... a ti druzí

Film - Komedie

Ragazza del bersagliere, La

Film


1963

Liola

Film - Komedie


1962

Čtyři pravdy

Film - Drama


1958

Amore e chiacchiere (Salviamo il panorama)

Film - Komedie, Drama


1956

Štěstí být ženou

Film - Komedie, Drama


1954

Naše časy

Film - Komedie


1952

Altri tempi - Zibaldone n. 1

Film - Komedie

Fiammata, La

Film


1950

Prima comunione

Film - Komedie


1949

Fabiola

Film - Drama, Historický


1946

Giorno nella vita, Un

Film - Válečný, Drama


1945

Nessuno torna indietro

Film - Drama


1943

Quelli della montagna

Film - Válečný, Drama


1942

Čtyři kroky v oblacích

Film - Komedie, Drama

Žertovná večeře

Film - Drama


1941

La Corona di ferro

Film - Dobrodružný, Drama, Fantasy


1939

Tajemná maska

Film - Dobrodružný


1938

Souboj národů

Film - Drama, Historický


1935

Aldebaran

Film


1934

Stará garda

Film

1860

Film - Drama, Historický


1933

L'impiegata di papà

Film - Komedie


1932

La tavola dei poveri

Film - Drama

Palio

Film - Drama


1931

Když láska procitá

Film

Terra madre

Film - Drama


1930

Nerone

Film - Komedie


1929

Sole

Film - Drama

Životopis

Alessandro Blasetti patří k významným italským režisérům dvacátého století, a i když se v počátcích své tvorby nevyhnul dnes zatracované éře tzv. bílých telefonů ani skryté propagaci fašismu, nyní je řada jeho filmů vnímána jako přelomové záležitosti italské kinematografie a vliv na poválečnou vlnu neorealismu mu nelze upřít. Alessandro pocházel z Říma, jeho otec byl hudebníkem a profesorem hry na hoboj. Původně navštěvoval církevní seminář, poté prošel Vojenskou akademií, vzdělání nakonec zakončil získáním titulu doktora práv na univerzitě v Římě.

Na přání své matky začal pracovat jako bankovní úředník, od počátku dvacátých let se ale začal prosazovat jako novinář s důrazem na oblast filmu. Spolu s přáteli založil postupem let několik časopisů s tématikou kinematografie a časem se stal jedním z předních odborníků na filmy; své teoretické zkušenosti a schopnost vnímání všech aspektů vzniku filmů později uplatňoval ve své dlouholeté dráze režiséra. V roce 1928 stál u zrodu filmového studia Augustus, které o rok později produkovalo jeho režijní debut SLUNCE (Sole, 1929). Tento počin byl sice předzvěstí úspěchu italské kinematografie pozdější doby po krizi dvacátých let, ve své době ale narazil na nezájem a dodnes se navíc nedochoval, protože v roce 1943 byl zlikvidován.

Blasetti stál také u počátků italského zvukového filmu, v roce 1930 realizoval drama VZKŘÍŠENÍ (Resurrectio, 1930), který však přišel do kin až po později natočené PÍSNI LÁSKY (La canzone dell′amore, 1930) režiséra Gennara Righelliho. Se svým dalším filmem NERO (Nerone, 1931), parodií na antickou éru, sklidil Blasetti mimořádný úspěch, naopak titul MATKA ZEMĚ (Terra madre, 1931) byl pod oslavou venkova a zemědělců skrytou propagací fašismu (tento snímek vznikl s německou podporou a také v německé verzi).

Otevřené propagace fašismu se Blasetti dopustil filmem STARÁ GARDA (Vecchia guardia, 1934), který se vracel k nedávné historii Mussoliniho puče v roce 1922. V tomto případě však režisér narazil na nezájem diváků, který nemohlo vyrovnat Mussoliniho i Hitlerovo nadšení. Ve stejném roce ale natočil historický film 1860 (1934), který naopak patří k vrcholům jeho tvorby a dodnes spadá mezi nejlépe hodnocené počiny vracející se k citlivě vnímané historické éře sjednocení Itálie. Za zmínku stojí i film ALDEBARAN (1935), do nějž poprvé obsadil herečku Elisu Cegani (1911-1996). Později si ji vzal za manželku a Elisa Cegani se díky tomu pochopitelně stala hvězdou většiny jeho dalších filmů.

Koncem třicátých let upustil Blasetti ve své tvorbě od velkých témat, politických podtextů se ale úplně nezbavil. Vyšší umělecké ambice měly jeho další filmy zasazené do historických kulis, ve své době uvedené i v našich kinech, jako SOUBOJ NÁRODŮ (Ettore Fieramosca, 1938) nebo TAJEMNÁ MASKA (Un avventura di Salvator Rosa, 1939). Velkým úspěchem a dalším mezníkem Blasettiho práce byla komedie HOSTINA POSMĚVÁČKŮ (La cena delle befe, 1941) zasazená do renesanční Florencie. Tento film disponoval jednak nahými půvaby herečky Clary Calamai, zajímavý je dodnes i díky mileneckému páru Osvalda Valentiho a Luisy Feridy (oba byli na konci války popraveni), samozřejmě i tady hrála Elisa Cegani. Blasetti se nijak nesnažil zakrývat, že film byl natočen ve stejných dekoracích a s totožnými kostýmy jako o něco starší ŽELEZNÁ KORUNA (Il corona di ferro, 1940), která se do historie italské kinematografie zapsala nezvyklým užitím pohádkových motivů; za tento film obdržel Mussoliniho pohár na festivalu v Benátkách.

Posledním Blasettiho filmem natočeným za války byl ÚSTAV GRIMALDI (Nessuno torna indietro, 1945), který byl realizován již v roce 1943, ale do kin se dostal až po skončení války. Právě razantní změna situace v celé Evropě způsobila jen malý zájem diváků, přestože se v tomto případě jednalo o unikátní přehlídku všech tehdejších filmových ženských hvězd. Po válce se Blasettimu podařilo vymanit se z pozice propagátora fašismu a pokračoval v další práci, jako organizátor a filmový teoretik se mimo jiné zasazoval o rozvoj národní kinematografie a omezení americké expanze na italský filmový trh.

Jeho sklon k velkolepým podívaným dokládá historický film FABIOLA (1949) natočený ve francouzsko-italské produkci, svými dalšími filmy jako JINÉ ČASY (Altri tempi, 1952) a NAŠE ČASY (Tempi nostri, 1953) naopak stál u zrodu žánru povídkových filmů, které pak v následujících dvaceti letech byly velmi populární v celé Evropě. V mezinárodním měřítku zaujal také filmem PRVNÍ PŘIJÍMÁNÍ (Prima comunione, 1950), který mu vynesl Stříbrnou stuhu od Italského syndikátu filmových novinářů a nominaci na Zlatého lva na festivalu v Benátkách.

Poslední Blasettiho filmy z padesátých a šedesátých let měly sice sestupnou tendenci jak v uměleckých kvalitách, nadále se ale těšily přízni diváků a pomáhaly budovat popularitu hvězd jako Sophie Loren a Marcella Mastroianniho (ŠKODA ŽE JE TO TAKOVÁ POTVORA – Peccato che sina una canaglia, 1954; ŠTĚSTÍ BÝT ŽENOU – La fortuna di essere donna, 1955). Poslední výrazný úspěch zaznamenal s komedií JÁ, JÁ, JÁ… A TI DRUZÍ (Io, io, io… e gli altri, 1966), tentokrát v hlavní roli s Ginou Lollobrigidou, která mu vynesla ocenění za nejlepší režii v udílení cen Davida di Donatello.

Několik let po válce režíroval Alessandro Blasetti i v divadle, později se stal jedním z průkopníků nového média – televize, kde se věnoval natáčení dokumentů. V roce 1967 byl Blasetti předsedou poroty na filmovém festivalu v Cannes, v pozdějších letech sbíral ocenění za celoživotní dílo, například Zlatého lva v roce 1982 na festivalu v Benátkách. Mezitím získal při příležitosti osmdesátých narozenin velkokříž Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1980).

Alessandro Blasetti zemřel v Římě 1. února 1987 ve věku 86 let.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.