Herec
1988Seriál - Drama
1982
1980
Film - Drama
1978
Émile Zola ou La conscience humaine
Seriál - Životopisný, Drama
1974
1972
Seriál - Dobrodružný
Film - Drama
Film - Drama
1971
1970
Film - Krimi, Drama
Film - Krimi
1969
Film - Válečný
1968
Film - Mysteriózní, Thriller
Film - Dobrodružný
1967
Film
1966
Film - Krimi, Drama
Film - Krimi, Drama
1965
Film - Drama
Seriál - Komedie
1964
Film - Dobrodružný
Film - Dobrodružný, Komedie, Romantický
Film - Komedie
Film
1962
Caméra explore le temps: L'affaire du collier de la reine, La
Film - Historický
Film - Válečný, Drama
1960
Film - Drama, Historický
Dans l'eau qui fait des bulles
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Dobrodružný, Romantický
1959
Film - Komedie
Film - Dobrodružný, Drama, Akční
Film
Caméra explore le temps: Le véritable aiglon, La
Film - Historický
1958
Film - Drama
1957
Caméra explore le temps: Le sacrifice de Madame de Lavalette, La
Film - Drama, Historický
Film - Drama
Film - Drama
1956
Film - Muzikál
Film - Komedie
Film - Dobrodružný
Film
1955
Film - Drama, Romantický
1954
Film - Dobrodružný, Drama, Romantický
Film
Film - Dobrodružný, Drama
Film - Hudební, Životopisný, Drama, Romantický
Film - Krimi, Drama
Film - Krimi
Film - Drama
1953
Film - Krimi, Drama
Amours finissent à l'aube, Les
Film - Drama
Film - Drama
1952
Film - Psychologický, Thriller, Drama
Film - Drama
Film - Komedie
1951
Film - Drama
Film - Komedie
Film
Film - Dobrodružný
1950
Film - Komedie, Muzikál
Film - Drama
1949
Film - Krimi
Film - Drama
1948
Film
Film - Komedie, Krimi, Mysteriózní, Drama
Film - Drama
1947
Film
Film - Drama
Film - Drama
1945
Film - Drama, Romantický
Film
1944
Film - Drama, Romantický
Film - Muzikál, Drama
1943
Film - Krimi, Drama
Film - Drama
1940
Film - Drama, Romantický, Historický
1938
Film - Historický
Pouhým pohledem na filmografii herce Jacquesa Castelota se dá zjistit, že jeho údělem před filmovou kamerou bylo především ztvárňovat skutečné postavy, jichž odehrál desítky v historických filmech, ale i televizních seriálech. Jacques Castelot pocházel z Belgie a jeho skutečné jméno znělo Jacques Marie Paul Eloi Storms, narodil se v Antverpách. Rodina se před koncem první světové války odstěhovala do Francie, kde Jacques vyrůstal. Jeho starším bratrem byl spisovatel André Castelot (1911-2004), který se prosadil především jako autor scénářů k historickým filmům a seriálům, v nichž nezřídka hrál i Jacques.
Inspirace rodinným prostředím – matka Gabrielle Castelot proslula jako básnířka – ovlivnila u Jacquesa Castelota jeho směřování k umělecké dráze, rodné příjmení své matky ostatně později přijal jako pseudonym. Herectví studoval na pařížské konzervatoři, již v té době zároveň učinil první zkušenost s filmovou kamerou a v bezejmenné epizodě se objevil v historickém snímku MARSEILLAISA (La Marseillaise, 1937). Konzervatoř dokončil s druhou cenu v oboru komedie a díky slavnému Charlesu Dullinovi získal angažmá v Théâtre de Vieux-Colombier, kde v roce 1938 hrál po boku již slavné herečky Line Noro. Následovaly další divadelní role na jevištích Théâtre de Saint-Georges nebo Théâtre de ľOeuvre, stejně tak přicházely i příležitostné nabídky od filmu. V roce 1940 se Jacques Castelot oženil s herečkou Hélénou Bossis (1919-2008), jejich manželství ale skončilo v roce 1945 rozvodem.
První postavu ověnčenou šlechtickým titulem si Jacques Castelot zahrál již za války ve filmu PAN DES LOURDINES (Monsieur des Lourdines, 1942), teprve koncem čtyřicátých let se ale stal vyhledávaným představitelem převážně záporných postav z francouzské historie. Svou fyziognomií se štíhlým obličejem a úzce sevřenými rty byl předurčen do rolí zákeřných, úlisných aristokratů, ať to byly imaginární postavičky nebo největší osobnosti evropských dějin. Herecké příležitosti tohoto typu dostal například ve starších, u nás méně známých adaptacích literárních předloh jako byly filmy CARTOUCHE, KRÁL PAŘÍŽE (Cartouche, roi de Paris, 1950) nebo HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1955).
Kromě filmu se Jacques začal prosazovat také v televizi, opět v rolích vysoce postavených mužů, pozornost diváků mu vynesla několikerá účast v historickém cyklu LA CAMÉRA EXPLORE LE TEMPS (1957-1964), v kontextu s jeho prací není nijak překvapivé, že si zahrál i nejzáporněji vnímanou osobnost francouzských dějin Josepha Fouché, již odehrál v televizním filmu AMOUREUSE JOSÉPHINE (1974), k němuž scénář napsal jeho bratr André Castelot. Čeští diváci si na Castelota vzpomenou nejspíše v roli toulouského arcibiskupa, který odmítá přijmout nonkonformní styl života hraběte Peyraca v první části ságy o krásné Angelice ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ (Angélique, marquise des anges, 1964).
Zatímco v 50. a 60. letech hrál Jacques Castelot v desítkách filmů, pozdější doba mu přinesla již jen několik málo příležitostí, jeho poslední vystoupení na stříbrném plátně je spojeno s filmem MOŘE SLZ (La mer couleur de larmes, 1980), později ale hrál ještě v televizi. Z jeho práce pro divadlo je na místě zmínit několik her v režii Roberta Hosseina, naposledy se Jacques Castelot objevil v představení Léocadia v divadle Comédie des Champs-Elysées (1984); jistou symboliku lze nalézt ve faktu, že autorem hry byl Jean Anouilh, který již od 40. let patřil ke Castelotovým přátelům.
Jacques Castelot zemřel v Saint-Cloud 25. srpna 1989 ve věku 75 let.